Nahoru

Příčiny ohrožení hvozdíku písečného českého

Dianthus arenarius subsp. bohemicus

Sukcesní změny stanoviště vlivem změny až absence managementu

Pravděpodobně v první polovině 20. století bylo na lokalitách hvozdíku ukončeno obhospodařování - tradiční pastvy ovcí a koz. Stráně u Vražkova a i přilehlé stráně u Klenče byly osázeny akátem a borovicí. Také se začal zvyšovat obsah dusíku v půdě vlivem imisí z průmyslových zdrojů. To vše mělo za následek konkurenční zvýhodnění nitrofilních druhů a agresivnější zarůstání lokality šípkem, ovsíkem a třtinou křovištní. V NPP Kleneč se začal šířit i akát. Kromě pravidelného odstraňování biomasy zde chybělo i pravidelné narušování drnu a mechového patra pasoucími se zvířaty.

Změna pedologických poměrů

Hvozdík písečný český je úzce vázán na štěrkopískový podklad. Mechanická skladba substrátu patří k nejdůležitějším ekologickým faktorům pro úspěšný vývoj druhu. V průběhu let docházelo k zarůstání náletovými dřevinami a k překrývání štěrkopísku humusem. Tyto nastolené podmínky upřednostňovaly konkurenčně silné traviny k ovládnutí společné niky s hvozdíkem a způsobily jeho ústup.

Činnost fytogágního hmyzu

Od roku 1986 je pravidelně pozorováno napadení květů a následně semeníků hvozdíku fytofágním herbivorem. Na dozrávajících tobolkách lze často pozorovat otvory o průměru 1,3–3,8 mm. Jako první byl za hlavního herbivora považován druh brouka (nosatec Hypera arator). Dalším pozorováním bylo zjištěno, že se tento nosatec na Klenči rozmnožuje na dalších třech živných rostlinách a s největší pravděpodobností nepředstavuje pro hvozdík ohrožení. Dalšími zjištěnými herbivory byly housenky motýlů, a to především drobných obalečů (rod Cnephasia). Tito obaleči jsou nyní považováni za nejvýznamnější herbivory hvozdíku. Studie provedená v roce 2015 ukázala, že v tobolkách napadených herbivory je o 75 % méně semen. Při současném stavu populace to ale nepředstavuje ohrožení.

Sběr a vyrýpávání rostlin

Pro svoji dekorativnost byl hvozdík v minulosti trhán a prodáván na městských trzích. Tento v podstatě legální masivní sběr skončil až vyhlášením rezervace v roce 1934. K dalšímu silnému poškození došlo koncem 70. let vandaly. V současné době není přímá mechanická likvidace rostlin pozorována.

Autor snímku: A. Šlechtová