Rozšíření

Rak kamenáč je původním evropským druhem. Areál jeho rozšíření tvoří jihovýchodní a střední  Evropa. Jeho výskyt je aktuálně evidován minimálně ve 20 státech. Severní hranice rozšíření se nachází ve stření části Německa a v České republice.

Současné rozšíření původních raků v Evropě je ale silně ovlivněno činností člověka, především introdukcemi raků a úpravami vodních kanálů. Minimálně od 15. století se raci běžně převáželi jako zboží využívané v medicíně a jako oblíbená pochoutka.

Detailní poznatky o historickém rozšíření raka kamenáče na našem území bohužel nemáme. Je jasné, že vzhledem k jeho velikosti se nikdy nejednalo o druh člověkem příliš využívaný, tak jako tomu bylo u raka říčního (Astacus astacus). Díky tomu, že těžiště jeho rozšíření spadá více na jih, byly lokality jeho výskytu na našem území zřejmě vždy jedny z těch nejsevernějších a rak kamenáč u nás byl vždy vzácnějším druhem.

^{Obr.1 : Areál rozšíření raka kamenáče (A. torrentium), upraveno podle Kouby et al. (2014). Černé body – pole síťového mapování s výskytem raka kamenáče, černé kroužky – potenciální výskyt na Ukrajině dle Strogobotova (1995), oranžová plocha – předpokládaný přirozený výskyt A. torrentium.}

Před necelými dvaceti lety se rak kamenáč v ČR dostal  do popředí zájmu vědy a ochrany přírody. Postupně pak byl zaveden důsledný monitoring jeho výskytu, který v současnosti zastřešuje AOPK ČR. Nyní je díky tomu známo přibližně 50 lokalit výskytu tohoto druhu v České republice, v západních a severních Čechách. Zároveň je díky tomu monitorován úbytek lokálních populací. Jen od roku 2005 do současnosti došlo vymřením nebo vymizením významných částí populací raka kamenáče z celkem 11 toků. Hlavní příčinnou byl prokazatelně nebo s velkou pravděpodobností račí mor.

^{Obr.2 :Mapa aktuálního rozšíření raka kamenáče v ČR. Vypracoval Jan Vrba}

Druh rak kamenáč v sobě zahrnuje několik poddruhů, aktuálně se uvádějí 3. Zároveň se však jeví pravděpodobné, že se jedná komlex několika druhů.

České populace raka kamenáče jsou poměrně geneticky uniformní. Výsledky genetických analýz ukázaly, že navzdory dřívějším pochybnostem se jedná o druh na našem území původní¹. Jedinou vyjímku tvoří populace na lokalitě Luční potok v Podkrkonoší, kde byla zjištěna taková kombinace variant genů (haplotyp) jakou nesou raci ve Slovinsku a oblastech Itále a Chorvatska, které se nachází u hranic se Slovinskem. Raci v Lučním potoce tak byli s největší pravděpodobností člověkem dovezeni z oblasti Slovinska.

¹ - _{Petrusek, Adam, et al. "Mitochondrial DNA provides evidence of a double origin for the stone crayfish Austropotamobius torrentium in the Elbe basin." Limnologica 62 (2017): 77-83.}