Nahoru

Biologie a ekologie druhů

Medvěd (Ursus arctos), vlk (Canis lupus) a rys (Lynx lynx)

Medvěd hnědý

Medvědi se páří od konce jara do konce léta, nejčastěji však v červnu a červenci. V závislosti na roční době páření je délka březosti velmi variabilní od 185 do 251 dne (nejčastěji 210 – 230). Mláďata se pak rodí převážně v lednu po 7 – 8 měsících utajené březosti, když vlastní vývoj zárodku trvá pouze 8 - 10 týdnů. Ve vrhu bývají 1 – 4 mláďata (nejčastěji 2), která se rodí velmi nevyvinutá a také jejich vývoj je pomalý. Při narození váží medvíďata pouze kolem 500 g. Vidět začínají až v 7. týdnu věku, slyšet v 8. týdnu, růst úplného mléčného chrupu je ukončen ve 3 měsících. Medvíďata jsou kojena až 8 měsíců, matku však mohou následovat již po čtvrt roce, trvale opouští brloh podle klimatických podmínek v květnu až začátkem června. Od půl roku se však již mohou živit sami. U matky zůstávají až do třetího roku svého života, kdy pohlavně dospívají. Otec se na výchově mláďat nijak nepodílí, naopak vodící medvědice se všem samcům vyhýbá, případně medvíďata proti nim brání. V přírodě se mohou medvědi dožít 30 - 40 let.

Vlk obecný

Ze zimní smečky, která sestává převážně z rodičů, dospívajících dvouletých potomků a jednoletých vlčat se zpravidla rozmnožuje pouze rodičovský, tzv. dominantní alfa pár, ačkoliv plodní jsou již i někteří dvouletí jedinci. Jedná se o přirozený způsob autoregulace početnosti populace. Ovulaci subdominantních mladších samic blokuje agresivní chování alfa samice a možná i její feromony. Omezování ovulace je tím větší, čím má smečka méně dostupné potravy a čím větší je agresivita mezi členy smečky. Říje probíhá u vlků od poloviny ledna do konce března a po 9 – 10 týdnech rodí samice ve skrytém brlohu pod zemí, mezi skalami nebo pod vývraty stromů zpravidla 4 - 8 mláďat. Vlčata při narození váží 300 – 500 g, oči se jim otvírají po 10 – 15 dnech věku, slyšet začínají okolo 20. dne. Vlčata jsou kojena 6 – 8 týdnů. Zpočátku zůstává vlčice u mláďat v brlohu a samec jí shání potravu, později loví i samice a oba rodiče (někdy i další členové smečky) přikrmují vlčata vyvrhnutou natrávenou potravou. Masitou potravu začínají mladí vlci přijímat asi v jednom měsíci věku, v dalším měsíci se začínají učit lovit a na podzim již normálně loví se svými rodiči a o rok staršími sourozenci ve smečce. Pohlavně dospívají většinou ve věku 2 - 3 let (některé samice výjimečně i o rok dříve), tělesně plně dospívají ve věku 4 – 5 let a plodní jsou 9 – 10 let. V přírodě se mohou dožít 12 - 16 let.

Rys ostrovid

Doba říje trvá od konce ledna do poloviny dubna (vrchol bývá koncem února a v březnu). Samice je říjná 1 – 3 dny a pokud není v tuto dobu oplodněná, říje se u ní opakuje po 9 – 13 dnech. Březost trvá 70 - 75 dní, takže mláďata se rodí od května až do poloviny června. Samice rodí v houštině, ve skalní dutině nebo pod vývratem stromu většinou 2 - 3 mláďata, která váží okolo 300 g. Mláďata prohlédnou po 16 – 17 dnech, výměna juvenilní srsti je ukončena v 5 týdnech a růst mléčných zubů v 9 týdnech. Samice kojí koťata 2 - 3 měsíce, ale ta již ve věku 30 – 40 dní mohou konzumovat masitou potravu. Samostatně dokáží ulovit menší kořist velikosti zajíce až ve věku kolem 3 měsíců. Na matce jsou mláďata závislá až do dalšího páření, kdy je samice se samcem odežene. Někdy se ještě téměř jednoletá mláďata dokonce přidávají k matce po době říje, v době porodů ji však definitivně opouštějí. Samci se výchovy mláďat nikdy neúčastní. Úmrtnost mláďat do svého osamostatnění v 10 měsících stáří je velmi vysoká a běžně dosahuje až 50 %. Pohlavní dospělosti dosahuje většina samic v 21. měsíci a samců v 33. měsíci věku. V přírodě se mohou dožít 14 – 17 let.