Nahoru

Rozšíření

Medvěd (Ursus arctos), vlk (Canis lupus) a rys (Lynx lynx)

Medvěd hnědý

Původní areál medvěda hnědého pokrývá Severní Ameriku a Eurasii, kde se vyskytoval souvisle od západní Evropy až po Japonsko. V Evropě žije medvěd hnědý v současnosti především v rozsáhlých lesních oblastech Ruska, Pobaltí a Fennoskandinávie a v izolovaných horských oblastech jako jsou např. Karpaty, Dinárská pohoří, východní Alpy, Balkánská pohoří, Apeniny či Pyreneje.
Celkový odhad velikosti populace medvěda hnědého v Evropě činí přibližně 50 000 jedinců, přičemž asi 37 500 jedinců obývá severovýchodní Evropu, 8 100 jedinců karpatskou oblast, 2 800 jedinců dinárskou a východoalpskou oblast, 1 000 jedinců Fennoskandinávii, 750 jedinců Balkán a 150 jedinců všechna zbývající území Evropy.
Naše vznikající populace (2-5 jedinců obývajících Beskydy) je závislá na šíření medvěda ze sousedních států, především ze Slovenska a Polska. V současné době se velikost populace na Slovensku odhaduje na 700 jedinců, v Polsku 100 jedinců, v Rakousku 23 – 28 jedinců mědvěda hnědého.

Vlk obecný

Původní areál vlka pokrýval téměř celou Eurasii a Severní Ameriku, od pásma severských tunder až po jižní polopouště. Nyní je však jeho areál v důsledku pronásledování podstatně zmenšen, takže v současnosti obývá vlk v Evropě především její lesnaté východní části. Vyskytuje se však i ve Skandinávii, na Balkáně, v Karpatech a na Apeninském a Pyrenejském poloostrově. V současné době se areál rozšíření opět zvětšuje směrem na západ.
Celkový odhad velikosti populace vlka obecného v Evropě činí přibližně 60 000 jedinců, přičemž asi 42 500 jedinců obývá různé oblasti Ruska a Běloruska, 5 500 jedinců karpatskou oblast, 5 200 jedinců dinárskou a balkánskou oblast, 2 300 jedinců Pyrenejský poloostrov, 2 000 jedinců Pobaltí a severovýchodní Polsko, 500 jedinců Apeninský poloostrov a 200 jedinců Fennoskandinávii.
Naše nově vznikající populace vlka obecného, v centrální oblasti Moravskoslezských Beskyd (odhaduje se na 5 až 17 jedinců), je závislá na šíření vlka ze sousedních států, především ze Slovenska a Polska. V současné době se velikost populace na Slovensku odhaduje na 350 - 400 vlků, v Polsku 600 - 700, v Německu pak 5 vlků obecných.

Rys ostrovid

Dříve rys ostrovid obýval lesní oblasti prakticky celé Eurasie. V současnosti je jeho areál nesouvislý a zahrnuje oblast od Evropy až po Sibiř a horské oblasti jihovýchodní a střední Asie. V Evropě se díky pronásledování člověkem původní rozšíření zachovalo pouze ve Fennoskandinávii, Rusku, severovýchodním Polsku, Pobaltí, Karpatech, v některých oblastech Balkánu a na Kavkaze. Zcela vyloučit nelze ani přežívání několika jedinců v Pyrenejích. Díky reintrodukčním programům současné rozšíření zahrnuje i středoevropské lesnaté a horské oblasti jako jsou např. Alpy, Jura, Vogézy, Bavorský les, Černý les, Harz či Dinárská pohoří.
Celkový odhad velikosti populace rysa ostrovida v Evropě (kromě Ruska odkud nejsou údaje) činí přibližně 7 500 jedinců, přičemž asi 2 500 jedinců autochtonní populace žije ve Fennoskandinávii, 2 000 jedinců v Pobaltí a 2 200 v karpatské oblasti. Důležité, avšak nesrovnatelně početně menší, jsou reintrodukované populace v Dinárských pohořích (asi 200 jedinců), západních Alpách (asi 100 jedinců) či Juře (asi 100 jedinců).
Pro Českou populaci rysů má mimořádný význam česko - bavorsko - rakouská populace o početnosti 50 – 100 jedinců. Pro naši populaci druhu na Moravě (především Beskydy a Jeseníky, kde žije 15 - 20 rysů) je rozhodující celkový vývoj populace v západních Karpatech, zvláště na Slovensku (populace čítající 400 – 500 jedinců rysa) a v Polsku (185 jedinců). Celkově se velikost populace rysa ostrovida v ČR odhaduje na 65 - 100 jedinců.