Hořeček nahořklý v České republice v roce 2016, aneb těšíme se na rok 2017

Rok 2016 zcela jistě nebyl tzv. „hořečkovým rokem“ (tj. rokem, kdy na lokalitách kvete výrazně více hořečků než je obvyklé), kterým byl např. rok 2009. Naopak na mnohých lokalitách byl rokem výrazného propadu kvetoucích jedinců, jaký známe z let 2015, 2010 nebo 2008. V celkovém souhrnu se dá rok 2016 z tohoto hlediska označit jako rok výrazně podprůměrný, jak je patrné ze záznamů ze sčítání kvetoucích jedinců za posledních 10 let, viz tabulka. Propad v počtu kvetoucích jedinců byl očekáván jako následek výrazného letního přísušku v roce 2015. Tento srážkový deficit způsobil na mnoha lokalitách úhyn semenáčků (listových růžic) hořečku nahořklého (Gentianella amarella), které měly vykvést právě v roce 2016. K tomu však vcelku překvapivě nedošlo na všech lokalitách areálu. Na některých lokalitách bylo zaznamenáno dokonce i více kvetoucích jedinců než za několik uplynulých let. Šlo o lokality, které se vyznačují špatně propustnými vysychavými půdami, většinou se jedná o bezkolencové louky (svazu Molinion), někdy s přechody do širkolistých suchých trávníků (svazu Bromion erecti). Dle očekávání zaznamenaly minimum kvetoucích jedinců (často bez jediného hořečku) velké a jinak tradičně stabilní lokality zejména na výslunných stráních. Není se ale čeho obávat. Na těchto lokalitách zůstala bohatá semenná banka, která dala v roce 2016 vzejít novým rostlinám. Ty v zimě přečkávají v přízemních pupenech, ze kterých už ale v časném jaře začnou růst nové hořečky, které v pozdním létě 2017 vykvetou. Očekáváme, že v hojných počtech.

Nesmíme však zapomínat, že i v suchých letech je základem pro výskyt hořečků kvalitní obhospodařování či nějaký obdobný faktor (pastva zvěře, pozůstatky historického obhospodařování – lomy). Protože jedině mezernatý porost bez výrazného nárůstu mechorostů, stařiny či zplstnatělé biomasy je vhodný nejen pro klíčení, ale i zdárný růst hořečků.

Za vše mluví velmi zajímavá situace z oblasti přírodní rezervace (PR) Opolenec, která velmi dobře vysvětluje rozdíly mezi jednotlivými lokalitami ve výrazně suchých sezónách. Na Opolenci se (zejména v oblasti luk zvaných Horní a Dolní Jitrnice, ale i na dalších místech) nachází velmi bohatá populace hořečku nahořklého. I v nepříznivých letech 2015 a 2016 na Dolní a Horní Jitrnici kvetlo poměrně velké množství hořečků (ve srovnání s předešlými roky viz graf), ale nacházely se v jiných částech lokality, než bylo zvykem v předchozích letech. V centrech výskytu nekvetly v roce 2016 žádné exempláře (v roce 2015 zde bylo množství rostlin zaschlých před květem), těžiště výskytu v letech 2015 a 2016 se naopak přesunulo do zastíněných, mezičtějších partií louky, kde hořečky v uplynulých letech rostly spíše sporadicky. Vliv je pak zjevný na distribuci hořečků i na mnoha dalších lokalitách, kdy rostliny kvetly v roce 2016 (byť často v minimálních počtech) spíše v zastíněných, vlhčích partiích.

Lze chránit hořečky před opakovaně extrémně suchými sezónami? Příliš ne a raději to ani nezkoušejme!

Zjednodušená úvaha pak svádí k tomu, že je vhodnější hořečkové lokality nějak před vysycháním chránit. Jedním z nápadů, který se často opakuje, je, že ponecháme na lokalitě nějaké mechorosty, případně posečeme na vyšší strniště apod. To ale nepomůže! Naopak populaci hořečků uškodí! Z experimentů je patrné, že klíčící hořečky jsou schopny se uchytit pouze a jedině v mezernatém porostu, na zemi bez mechorostů, stařiny či zplstnatělé biomasy. Pokud se kořínek semene nedostane při klíčení přes mechy, stařinu či plsť přímo k půdě, semenáček uhyne. Ponecháme-li tedy na lokalitě v rámci ochrany před vyschnutím větší množství mechorostů či biomasy, pravděpodobně se žádné semenáčky v těchto místech neuchytí a nebude co před vyschnutím chránit. Samozřejmě je možné na větších lokalitách vytvářet mikroklimaticky odlišné části biotopu, např. ponecháním solitérních stromů pro vytváření toulavého stínu.

Vraťme se ale na závěr ještě na louku zvanou Dolní Jitrnice v PR Opolenec. Protože jedině díky tomu, že je „hořečkovým“ managementem obhospodařována i mezická část louky, což se mohlo jevit v minulosti jako zbytečné, protože hořečky tam byly zaznamenány sporadicky nebo vůbec, byla kvetoucí a semenící populace hořečků zaznamenána i v neobvyklých letech 2015 a 2016.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska

 “Tyto webové stránky byly vytvořeny za finanční podpory EHP fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí. Za jejich obsah je výhradně odpovědná Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a nelze je v žádném případě považovat za názor donora nebo Ministerstva životního prostředí.“