Biologie a ekologie druhu

Bobr evropský je savec vázaný na vodní prostředí – obývá všechny vhodné ekosystémy s vodní plochou, stojatou či tekoucí. Je živočichem s převážně noční aktivitou, ale pozorování za denního světla nejsou vyloučena. Bobr je teritoriální, převážně monogamní druh, který je aktivní po celé období roku. Páření bobrů probíhá v lednu až březnu, březost trvá 105 – 109 dní. V dubnu až červnu rodí samice 1 – 5  osrstěných, záhy po narození vidících, mláďat. Kojena jsou tři měsíce, ale v průběhu laktace již začínají přijímat rostlinnou stravu, především byliny a tenké větve dřevin s listy. Noru opouštějí mláďata v doprovodu rodičů již po 4 – 6 týdnech. Hmotnost novorozených mláďat je 380 – 620 g, tříletí bobři váží průměrně 16,3 kg. Pohlavní zralosti dosahují ve věku 1,5 – 2,5 roku, růst je ukončen ve čtvrtém roce života. S tím souvisí i délka výchovy, v rodině zůstávají mladí bobři 2 – 3 roky, poté – zřejmě dobrovolně – rodinu opouštějí. Bobří kolonie má ustálenou hiearchickou strukturu úplné rodiny se dvěmi až třemi generacemi mláďat a podle jejich počtu může žít v jedné rodině i 15 a více zvířat. Průměrná početnost rodiny je ovšem menší a na základě výsledku výzkumu se na našem území pohybuje mezi 3-7 jedinci. Bobři se mohou rozmnožovat až do věku 16 let, ale hlavní období pohlavní aktivity mají mezi 4. – 10. rokem života. Maximální délka života je kolem 20 let, v zajetí se ale někteří jedinci mohou dožívat i 50 let. Běžná délka života volně žijícího zvířete je méně než 10 let.

Pro výskyt bobra je určující druhové spektrum přítomných dřevin, výška vodního sloupce, kolísání vodní hladiny, podélná sklonitost vodního toku a nadmořská výška. Optimální biotop pro tohoto hlodavce se vyznačuje přítomností vrb a topolů, malým kolísáním vodní hladiny, výškou vodního sloupce 80 cm a více, malým podélným sklonem toku a nadmořskou výškou do 800 m n. m.

Bobr je výhradní býložravec. V současnosti je v jeho potravním spektru popsáno 86 druhů dřevin a 149 druhů bylin. Základnu však tvoří 35 hlavních druhů rostlin, především měkkých dřevin rodů vrba (Salix sp.) a topol (Populus sp.). Silně preferovaný druhem je topol osika (Populus tremula). Ve vegetačním období jsou potravně využívány zejména byliny, dřeviny pouze příležitostně. V nevegetačním období se bobr žíví hlavně dřevinami. Epizodicky dochází také ke kácení jehličnanů, zejména na jaře. Tento jev je vysvětlován potřebou eliminace příjmu škodlivých látek či avitamonózou bobrů, neboť kůra a jehličí obsahují velké množství vitamínů (A, C, E).
Na našem území, jediným predátorem, který cíleně loví bobry, je vlk.  Mláďata bobrů mohou být napadena liškou či norkem americkým.  Bobr patří k tzv. „klíčovým druhům“ mokřadních ekosystémů – jeho vymizením dojde v ekosystému k dramatickým změnám, při kterých jsou zásadně ovlivněny přítomné druhy. Některé z nich mohou na dané lokalitě i vyhynout.