Nahoru

Příčiny ohrožení

Hnědásek osikový (Euphydryas maturna)

Zánik nízkých a zjeména středních lesů, jejich přeměna na lesy vysokokmenné

Výmladkové hospodaření s krátkým obmýtím bylo po staletí dominantním způsobem hospodaření v nížinách a hustě osídlených pahorkatinách, kde primárně sloužilo k produkci paliva. Ještě roku 1900 zaujímaly výmladkové lesy přes 6 % rozlohy lesů na území dnešní ČR. Se změnou struktury poptávky po lesních produktech však bylo postupně vytlačováno a likvidováno. Nízké a střední lesy byly nahrazovány vysokokmennými porosty. V roce 1950 bylo středních a nízkých lesů jen 3,2 %, v roce 2000 pak už jen 0,1 %. Zatímco struktura výmladkových lesů hnědáskovi osikovému zcela vyhovovala, jejich zánikem byl vytlačen do náhradních biotopů – pasek, lemů a okrajů lesních cest. Rozloha těchto stanovišť byla však vždy menší než světliny ve středních či nízkých lesích. Zanikající stanoviště nebylo jak nahrazovat, docházelo k vymizení lokálních populací a postupně motýl vymíral v celých regionech.

Změna hydrologického režimu v lesích

Činnost neregulovaných větších řek, jako průtrhy meandrů, vznik slepých ramen či záplavy, nutně udržovala relativně otevřenou strukturu přilehlých lesů, zejména na jižní a střední Moravě a v Polabí. S napřímením toků Dyje, Moravy a Labe přestaly tyto procesy působit.

Pronásledování motýla sběrateli

Malé populace hnědáska lze snadno ohrozit sběrem. Při studiu zpětnými odchyty jsme zjistili, že jedna osoba může během jediného dne odlovit až 1/10 celkové velikosti populace, což může mít pro takto malou populaci fatální důsledky.

Používání insekticidů

Je dalším významným faktorem, který se pravděpodobně podepsal na zmenšení mnohých populací. V současné době jsou stále ještě používány selektivní postřiky proti bekyním, obalečům, případně chroustům.