Nahoru

Realizace ZP

Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus)

Realizační projekt záchranného programu pro hvozdík písečný český v ČR pro rok 2019

V následujícím přehledu jsou uvedeny aktivity, které budou realizovány v rámci ZP pro hvozdík písečný český v roce 2019. Jednotlivé aktivity jsou opatřeny názvem kapitoly záchranného programu, ke které přísluší.

V roce 2019 bude proveden management lokalit stejně jako v minulých letech. Opatření 3.1.3 Mechanizované stržení drnu bylo naposledy realizováno v roce 2015, pro případné další stržení drnu je nutné aktualizovat pedologický průzkum. V roce 2019 bude proveden monitoring celé populace. Z dalších monitoringových aktivit nadále bude realizováno každoroční fytocenologické snímkování a v omezené míře sledování mikroklimatických hodnot. Opatření 3.5.5 Analýza půdních vzorků bylo provedeno jednorázově v roce 2015 (výsledky viz Dostálek et al. 2016) a opakováno by mělo být po pěti letech, tj. v roce 2020. Z výzkumných aktivit pokračuje populační studie (opatření 3.4.1), v rámci které je také sledován vliv fytofágů na hvozdík. Entomologický průzkum v NPP Kleneč byl proveden v roce 2015 a bylo by vhodné jej zopakovat v letech 2020 a 2021 (dvě sezóny).

3.1 Péče o biotop

Péči o lokality zajišťuje RP SCHKO České Středohoří a bude hrazena z národních dotačních programů – PPK. Management na obou lokalitách bude proveden ČSOP Hasina Louny.

3.1.2 Seč

Seč bude probíhat podle podobného modelu jako v předchozích letech, jelikož se tento model osvědčil.

Na lokalitě NPP Kleneč bude provedeno ruční kosení ve dvou fázích na:

  • nestržených plochách:
  1. červen/červenec: nestržené plochy bez výskytu hvozdíku a bělozářky
  2. srpen: druhá etapa – plochy s výskytem bělozářky, ruční seč v těsné blízkosti hvozdíku.
  • stržené ploše:
  1. srpen: celá stržená plocha, na výšku porostu max. 10 cm

Seč ve VKP Stráň Na Kamenici bude provedena až po vysemenění Verbascum phoeniceum, tj. po 15. červenci.

3.1.4 Ošetřování ploch se strženým humusovým horizontem

Na plochách se strženým humusovým horizontem budou provedeny zásahy zabraňující sukcesi. Patří k nim především:

a) Mechanické narušování mechového patra a drnu. Zásah bude proveden v NPP Kleneč na plochách stržených v letech 1999 a 2009, které jsou v pokročilejším stádiu sukcese. Toto narušování zde bude probíhat mozaikovitě a mimo dva pásy trvalých ploch, kde je sledováno přežívání semenáčků a zaznamenávány fytocenologické snímky.

b) Odstraňování opadu jehličí a šišek z borovic. Zásah bude proveden v NPP Kleneč v okolí borovice s výskytem starých trsů hvozdíku písečného českého a na části plochy stržené v roce 1999.

3.1.5 Likvidace konkurenčních expanzních rostlin

V NPP Kleneč se na stržených plochách šíří některé konkurenčně silné druhy (zejména ostružiník, třtina křovištní, starček lepivý, turanka kanadská) a semenáčky dřevin (akát, borovice lesní, jasan ztepilý). Tyto expanzivní druhy budou likvidovány mechanicky ručním vytrháváním nebo chemicky postřikem herbicidem, opakovaně v období červenec – říjen. Ve VKP Stráň Na Kamenici budou ze stržených ploch odstraňovány expandující trávy a máčka ladní.

3.1.6 Likvidace porostů náletových dřevin

V roce 2019 bude sledován vývoj porostu akátu na nelesních pozemcích ve správě AOPK ČR, jehož redukce byla zahájena v loňském roce. Případně budou vyzkoušeny další metody omezení růstu akátu na stromech, které na těchto pozemcích ještě nebyly ošetřeny. Ohledně porostu akátu, který tvoří část lesního pozemku p. č. 266/9 budou dále probíhat jednání o nejvhodnějším způsobu redukce akátu.

3.2 Péče o druh
3.2.1 Výsev semen

Výsev semen za účelem rozšíření hvozdíku na nově stržené plochy byl proveden v letech 2015 a 2017. Z výsevu provedeném v roce 2015 vzešlo 500 nových rostlin. Z výsevu provedeném v roce 2017 vzešla pouze jedna rostlina. V roce 2019 nebude výsev semen opakován, protože na nejnověji stržené ploše se již vysemeňují rostliny z výsevu provedeného v roce 2015.

3.2.2 Uchování rostlin v genobance

V roce 2009 a 2010 byla sebrána semena druhu a trvale uložena v Genové bance ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni (Šlechtová et Bělohoubek 2010). Semena v genobance jsou uchovávána při teplotě -18°C, což je teplota doporučovaná jako standard pro dlouhodobé uchování v genové bance. Vzorek je před uložením šetrně vysušen a v kombinaci s teplotou -18°C je dostatečný předpoklad pro uchování životaschopného osiva. Tato semena mají i po 5, resp. 6 letech velmi dobrou klíčivost (Dostálek et al. 2016). Dalších 1000 semen bylo sebráno a uloženo v roce 2015. Semena budou v genobance nadále uložena.

3.3 Monitoring
3.3.1 Monitoring populace v NPP Kleneč

V roce 2019 bude proveden monitoring celé populace, který je vhodné provádět jednou za dva roky. Předchozí sčítání proběhla v letech 2012, 2015 a 2017.

Vzhledem k tomu, že populace hvozdíku je již poměrně velká a stále roste, je sčítání všech rostlin časově náročné. Zároveň při této velikosti populace již není nutné získávat zcela přesná data o početnosti (s přesností na jednotlivé jedince). Proto bude připravena změna metodiky monitoringu. Monitoring bude v roce 2019 proveden podle nové i stávající metodiky (přístupná na stránkách www.biomonitoring.cz), aby bylo možné srovnání výsledků.

3.3.2 Monitoring populace u Kyškovic

Na lokalitě VKP Stráň Na Kamenici u Kyškovic bylo vzhledem k velkému množství nových rostlin a prováděným managementovým zásahům podrobné sledování monitorovacích ploch ukončeno v roce 2016. Hrubou představu o stavu záložní populace lze získat z vegetačních snímků (opatření 3.3.3), které jsou nadále zaznamenávány každoročně. Monitoring stavu populace na lokalitě je od roku 2017 prováděn pouze formou sčítání rostlin, a to jednou za 2 roky stejně jako v NPP Kleneč. Sčítání tedy bude v roce 2019 provedeno., a to stejným způsobem jako v NPP Kleneč.

3.3.3 Fytocenologické snímkování ploch se strženým drnem

V roce 2019 bude pokračovat podrobné snímkování trvalých ploch (1 × 1 m) na plochách stržených v letech 1999, 2009, 2010, 2015, 2017 (snímkování bylo zahájeno v roce 2010). Cílem snímkování (i v návaznosti na monitoring výsevových ploch) je sledování průběhu sukcese na stržených štěrkopískových plochách a dynamiky populace hvozdíku písečného českého v závislosti na míře zapojenosti vegetace na stanovišti. Fytocenologické snímkování bude realizovat RNDr. Tomáš Dostálek Ph.D.

3.3.4 Sledování mikroklimatických hodnot na lokalitách

Sledování mikroklimatických hodnot pomocí čidel (zaznamenávají průběh vlhkosti a teploty pod zemí, na povrchu a nad zemí) probíhá na Klenči a u Kyškovic od roku 2010.  Získaná data byla vyhodnocena v roce 2016 (Dostálek et al. 2016). Vzhledem k provedenému vyhodnocení a tomu, že za sledované období se ukázalo, že čidla jsou poměrně poruchová, a data hůře interpretovatelná, bude sledování mikroklimatických hodnot pokračovat v menším rozsahu. Na Klenči bude v roce 2019 ponecháno pouze několik čidel za účelem získání informace o klimatu celé lokality. Data z vlhkostních čidel stáhne a vyhodnotí RNDr. Tomáš Dostálek, Ph.D. v rámci vegetačního monitoringu ploch se strženým drnem (viz opatření 3.3.3).

3.4 Výzkum
3.4.1 Studium způsobů reprodukce a reprodukční ekologie

V roce 2019 bude podrobný monitoring části populace hvozdíku za účelem populační studie nadále pokračovat v NPP Kleneč. Jádro práce tvoří monitoring výsevových ploch a sledování vývoje jednotlivých trsů ve vytyčených výsevových plochách (rostliny jsou kvůli monitoringu značeny barevnými špendlíky). Data z let 2010–2015 již byla vyhodnocena (Dostálek et al. 2016). Vzhledem k nově stržené ploše a stále se vyvíjející vegetaci v NPP Kleneč je vhodné ve studii pokračovat. Cílem studie nadále bude sledování vzcházení a přežívání semenáčků a vlivu míry zapojení vegetace na klíčení a přežívání rostlin. Studie provede RNDr. Tomáš Dostálek, Ph.D.

Podrobný monitoring výsevových ploch na lokalitě u Kyškovic byl ukončen v roce 2016, jelikož nebylo dále možné udržovat trvalé značení rostlin a zároveň provádět management na podporu hvozdíku.

3.4.3 Studium genetické variability populace hvozdíku písečného českého

Studii subspecií druhu hvozdík písečný v celém areálu zpracovává Mgr. Jana Vítová (roz. Kalůsková). Předběžné výsledky shrnuje poster (Vítová 2016). Dokončení výzkumu a uveřejnění finálních výsledků (článků, disertační práce) se předpokládá v následujících letech.

3.4.4 Studium vazby rostlina × fytofág

Studium fytofágů hvozdíků bylo podrobně vyhodnoceno se závěrem, že fytofágové nepředstavují při současném stavu pro hvozdík ohrožení (Dostálek et al. 2016). V rámci populační studie realizované RNDr. Tomášem Dostálkem Ph.D. bude nadále sledováno procento napadených trsů a procento napadených tobolek v rámci trsu nosatcem pro získání základní informace o tom, zda se míra napadení výrazně nemění.

3.5 Výchova a osvěta
3.5.1 Propagace výsledků záchranného programu

V letošním roce bude propagace záchranného programu probíhat skrze stránky www.zachranneprogramy.cz a k nim přidružený facebookový profil.

Dále by bylo vhodné uspořádat alespoň jednu exkurzi na NPP Kleneč, pro širokou veřejnost nebo pro děti z blízkých škol (zajistí koordinátor ZP).

3.5.2 Kultivace v botanických zahradách

Hvozdík písečný český bude nadále pěstován v expozicích v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v Botanické zahradě v Praze–Troji. V Botanické zahradě v Praze–Troji bude expozice opatřena novou informační cedulí.


Související dokumenty