Realizace záchranného programu pro hvozdík písečný český v ČR

Realizační projekt záchranného programu pro hvozdík písečný český v ČR pro rok 2021

V následujícím přehledu jsou uvedeny aktivity, které budou realizovány v rámci ZP pro hvozdík písečný český v roce 2021. Jednotlivé aktivity jsou opatřeny názvem kapitoly záchranného programu, ke které přísluší.

V roce 2021 bude provedena pravidelná péče o lokality stejně jako v předchozích letech. Bude proveden kompletní monitoring, tj. včetně sčítání celé populace. Poprvé se bude postupovat podle nové metodiky monitoringu založené na pokryvnosti druhu. Z dalších monitoringových aktivit nadále bude realizováno každoroční fytocenologické snímkování a v omezené míře sledování mikroklimatických hodnot. Pokračovat bude také populační studie jako součást výzkumných aktivit (opatření 3.4.1), v rámci které je sledován vliv fytofágů na hvozdík. Opatření 3.3.5 Analýza půdních vzorků bylo provedeno jednorázově v roce 2015 (výsledky viz Dostálek et al. 2016) a opakováno by mělo být po cca pěti letech, tj. ideálně v roce 2021. Z důvodu značné finanční náročnosti budou opakované analýzy půdních vzorků provedeny v dalších letech. Entomologický průzkum v NPP Kleneč (opatření 3.4.7) byl proveden v roce 2015 a bylo by vhodné jej zopakovat před zavedením pastvy alespoň pro skupiny hmyzu citlivé na pastvu (tj. Lepidoptera a Hymenoptera). Opatření 3.1.3 Mechanizované stržení drnu bylo naposledy realizováno v roce 2015, pro případné další stržení drnu je nutné provést nový pedologický průzkum se zaměřením na nestržené části NPP Kleneč.

JEDNOTLIVÁ OPATŘENÍ

3.1 Péče o biotop

Péči o obě lokality zajišťuje RP SCHKO České Středohoří a bude hrazena z národních dotačních programů – Programu péče o krajinu (PPK) Ministerstva životního prostředí, Programu obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) Ministerstva životního prostředí a projektu IP LIFE Management na obou lokalitách bude proveden ZO ČSOP Hasina Louny.

3.1.1 Extenzivní pastva

Pastva lokalit hvozdíku doposud nebyla realizována. V současné době populace v NPP Kleneč dosáhla takové velikosti, že by pastvou neměla být ohrožena. Kromě odstranění nadzemní biomasy je významným očekávaným efektem pastvy narušení zapojené vegetace (obnažení písku) a tím vytvoření mezer pro růst hvozdíku. Pastva bude nicméně nejprve vyzkoušena ve VKP Stráň Na kamenici, protože se jedná o záložní populaci a již zde neprobíhá podrobné sledování monitorovacích ploch. V NPP Kleneč by musely být části lokality s trvalými monitorovanými plochami oploceny.

V roce 2021 bude zkušebně realizována pastva ve VKP Stráň Na kamenici. Část písčitých ploch s hvozdíky bude oplocena (plochy 1, 2, 3, 4 a 9, viz plánek), aby bylo možné porovnání stavu vegetace spasených a nespasených ploch s ohledem na přítomnost ZCHD (hvozdík písečný český a divizna brunátná). Termín pastvy bude nastaven dle aktuálního průběhu vegetační sezony. Po realizaci pastvy je nutné vyhodnotit efektivitu opatření – tj. míru poškození rostlin hvozdíku, míru narušení povrchu půdy a zda byla pastvou dostatečně odstraněna biomasa.

^{Obr. 1: Plán pastvy v lokalitě VKP Stráň Na kamenici v roce 2021. Modré plochy budou oploceny, aby se zabránilo jejich spasení.}

3.1.2 Seč

Seč bude probíhat podle podobného modelu jako v předchozích letech, jelikož se tento model osvědčil.

Na lokalitě NPP Kleneč bude provedeno ruční kosení ve dvou fázích na:

• nestržených plochách:

1. červen/červenec: nestržené plochy bez výskytu hvozdíku a bělozářky
2. srpen: druhá etapa – plochy s výskytem bělozářky, ruční seč v těsné blízkosti hvozdíku.

• stržené ploše:

1. srpen: celá stržená plocha, na výšku porostu max. 10 cm

V případě, že by v roce 2021 nebyla ve VKP Stráň Na Kamenici realizována pastva (např. z důvodu provozních problémů na straně zhotovitele), bude zde provedena seč, a to po vysemenění Verbascum phoeniceum, tj. po 15. červenci 2021. Pokosena bude pouze travnatá část (v předchozích letech bylo koseno celé území).

3.1.3 Mechanizované stržení drnu na vytipovaných plochách

Poslední stržení drnu bylo provedeno v roce 2015. Tyto plochy pomalu zarůstají. Další stržení drnu je plánováno pro plochy na pozemcích 266/2 a 266/7 k. ú. Kleneč, kde byla začátkem roku 2021 dokončena likvidace porostu akátů (viz 3.1.6). Se stržením drnu je nutné počkat na výsledky pedologického průzkumu (viz 3.6.1), který by měl být proveden během léta 2021. Dle výsledků průzkumu z roku 2008, kdy na daných plochách bylo provedeno pouze malé množství sond, je mocnost humusového horizontu na bezlesých plochách východně od akátového porostu 30–45 cm.

3.1.4 Ošetřování ploch se strženým humusovým horizontem

Na plochách se strženým humusovým horizontem je nutné provádět zásahy zabraňující sukcesi. Patří k nim především:

a) Mechanické narušování mechového patra a drnu (maloplošné strhnutí) ručně a kultivátorem. Po narušení drnu budou zbytky vegetace vyhrabány kovovými hráběmi a výhrab odvezen. Zásah bude proveden v NPP Kleneč na částech ploch stržených v letech 1999 a 2009, které jsou v pokročilejším stádiu sukcese. Narušování zde bude probíhat v září mozaikovitě. Místa zásahu budou předem vyznačena a budou probíhat mimo dva pásy trvalých ploch, kde je sledováno přežívání semenáčků a zaznamenávány fytocenologické snímky.

b) Odstraňování opadu jehličí a šišek z borovic. Zásah bude proveden v NPP Kleneč v okolí borovice s výskytem starých trsů hvozdíku písečného českého a na části plochy stržené v roce 1999.

3.1.5 Likvidace konkurenčních expanzních rostlin

V NPP Kleneč se na stržených plochách šíří některé konkurenčně silné druhy (zejména ostružiník, třtina křovištní, starček lepivý, turanka kanadská) a semenáčky dřevin (akát, borovice lesní, jasan ztepilý). Tyto expanzivní druhy budou likvidovány mechanicky ručním vytrháváním nebo chemicky postřikem herbicidem, opakovaně v období červenec–říjen.

Ve VKP Stráň Na Kamenici budou ze stržených ploch odstraňovány expandující trávy a máčka ladní. V letošním roce bude opět provedeno hodnocení (zejména kvantifikace expanzivních druhů ve stržených ploškách a v jejich těsném okolí), zda a jak často individuální péči o stržené plochy ve VKP nadále provádět.

3.1.6 Likvidace porostů náletových dřevin

Na nelesních pozemcích, kde byla na podzim 2018 zahájena redukce akátu „kroužkováním“, budou začátkem roku 2021 vytěženy uschlé stromy (cca 100 stromů) i zbývající živé akáty. Během roku bude na vytěžené ploše provedeno vytrhání a likvidace pařezů. Po provedení pedologického průzkumu (viz 3.6.1) dojde k úpravě terénu, spolu se stržením drnu na ploše východně od vykácené akátiny.

Ohledně porostu akátu, který tvoří část lesního pozemku p. č. 266/9 k.ú. Kleneč, by bylo vhodné pokračovat v jednání o nejvhodnějším způsobu redukce akátu. Do budoucna je alternativou převod celého pozemku s písčinou na nelesní v rámci pozemkových úprav obce Kleneč.

3.2 Péče o druh

3.2.1 Výsev semen

Výsev semen za účelem rozšíření hvozdíku na nově stržené plochy byl proveden v letech 2015, 2017 a 2019. Z výsevu provedeného v roce 2015 vzešlo 500 nových rostlin. Z výsevu provedeného v roce 2017 vzešla pouze jedna rostlina. V případě, že bude v roce 2021 úspěšně realizováno stržení drnu (viz 3.1.3) a terénní úpravy navazující na vykácení akátiny (viz 3.1.5), bude v této ploše proveden na podzim výsev semen hvozdíku. Jako zdroj semen budou použity bohatě plodící trsy hvozdíků z různých částí plochy.

3.2.2 Uchování rostlin v genobance

V roce 2009 a 2010 byla sebrána semena druhu a trvale uložena v Genové bance ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni (Šlechtová et Bělohoubek 2010). Semena v genobance jsou uchovávána při teplotě -18°C, což je teplota doporučovaná jako standard pro dlouhodobé uchování v genové bance. Vzorek je před uložením šetrně vysušen na 5–10% vlhkosti a v kombinaci s teplotou -18°C je dostatečný předpoklad pro uchování životaschopného osiva. Tato semena mají i po 5, resp. 6 letech velmi dobrou klíčivost (Dostálek et al. 2016). Dalších 1000 semen bylo sebráno a uloženo v roce 2015. Semena budou v genobance nadále uložena. V roce 2021 bude odebráno dalších cca 1000 semen pro doplnění stávajících semen. Zároveň bude proveden test klíčivosti části semen uložených v roce 2009 a 2010.

3.3 Monitoring

Veškerý monitoring včetně zpracování dat do závěrečné zprávy bude hrazen z POPFK. Nedílnou součástí monitoringu bude i odběr a výsevy semen na stržené plochy (opatření 3.2.1), pokračování ve studii způsobů reprodukce a reprodukční ekologie (opatření 3.4.1) a fytocenologického snímkování (opatření 3.3.3).

3.3.1 Monitoring populace v NPP Kleneč

V roce 2021 bude proveden monitoring celé populace, který je vhodné provádět jednou za dva roky. Předchozí sčítání proběhla v letech 2012, 2015, 2017 a 2019.

V roce 2019 byla navrhnuta a ozkoušena nová metodika monitoringu. V roce 2020 byla metodika upravena do finální podoby tak, aby vyhovovala jak potřebám sledování stavu hvozdíku jako evropsky významného druhu (za účelem splnění reportingové povinnosti členských států EU podle článku 17 Směrnice o stanovištích), tak potřebám monitoringu v rámci ZP. Monitoring NPP Kleneč realizuje RNDr. Tomáš Dostálek Ph.D. ve spolupráci s pracovníky AOPK ČR.

3.3.2 Monitoring populace u Kyškovic

Na lokalitě VKP Stráň Na kamenici u Kyškovic bylo vzhledem k velkému množství nových rostlin a prováděným managementovým zásahům podrobné sledování monitorovacích ploch ukončeno v roce 2016. Hrubou představu o stavu záložní populace lze získat z vegetačních snímků (opatření 3.3.3), které jsou nadále zaznamenávány každoročně. Monitoring stavu populace na lokalitě je od roku 2017 prováděn pouze formou sčítání rostlin, a to jednou za dva roky stejně jako v NPP Kleneč. Poslední sčítání bylo provedeno v roce 2019, bude tedy provedeno v roce 2021. Monitoring VKP Stráň Na kamenici realizuje RNDr. Tomáš Dostálek Ph.D. ve spolupráci s pracovníky AOPK ČR.

3.3.3 Fytocenologické snímkování ploch se strženým drnem

V roce 2021 bude pokračovat podrobné snímkování trvalých ploch (1 × 1 m) na plochách stržených v letech 1999, 2009, 2010, 2015 (snímkování bylo zahájeno v roce 2010). Cílem snímkování (i v návaznosti na monitoring výsevových ploch) je sledování průběhu sukcese na stržených štěrkopískových plochách a dynamiky populace hvozdíku písečného českého v závislosti na míře zapojenosti vegetace na stanovišti. Fytocenologické snímkování bude realizovat RNDr. Tomáš Dostálek Ph.D.

3.3.4 Sledování mikroklimatických hodnot na lokalitách

Sledování mikroklimatických hodnot pomocí čidel (zaznamenávají průběh vlhkosti a teploty pod zemí, na povrchu a nad zemí) probíhá v NPP Kleneč a VKP Stráň Na kamenici od roku 2010. Získaná data byla vyhodnocena v roce 2016 (Dostálek et al. 2016). Vzhledem k provedenému vyhodnocení a tomu, že za sledované období se ukázalo, že čidla jsou poměrně poruchová, a data hůře interpretovatelná, bude sledování mikroklimatických hodnot pokračovat v menším rozsahu. Na Klenči bude v roce 2021 ponecháno pouze několik čidel za účelem získání informace o klimatu celé lokality. Data z vlhkostních čidel stáhne a vyhodnotí RNDr. Tomáš Dostálek, Ph.D. v rámci vegetačního monitoringu ploch se strženým drnem (viz opatření 3.3.3).

3.4 Výzkum

3.4.1 Studium způsobů reprodukce a reprodukční ekologie

V roce 2021 bude v NPP Kleneč nadále pokračovat podrobný monitoring části populace hvozdíku za účelem populační studie. Jádro práce tvoří monitoring výsevových ploch a sledování vývoje jednotlivých trsů ve vytyčených výsevových plochách (rostliny jsou kvůli monitoringu značeny barevnými špendlíky). Data z let 2010–2015 již byla vyhodnocena (Dostálek et al. 2016). Vzhledem k nově stržené ploše a stále se vyvíjející vegetaci v NPP Kleneč je vhodné ve studii pokračovat. Cílem studie nadále bude sledování vzcházení a přežívání semenáčků a vlivu míry zapojení vegetace na klíčení a přežívání rostlin.

Podrobný monitoring výsevových ploch na lokalitě u Kyškovic byl ukončen v roce 2016, jelikož nebylo dále možné udržovat trvalé značení rostlin a zároveň provádět management na podporu hvozdíku. Studie bude hrazena z POPFK a spolu s opatřením 3.4.4 ji provede RNDr. Tomáš Dostálek, Ph.D.

3.4.4 Studium vazby rostlina × fytofág

Studium fytofágů hvozdíků bylo podrobně vyhodnoceno na základě dílčích studií, které proběhly v roce 2015. Závěrem bylo, že fytofágové nepředstavují při současném stavu populace pro hvozdík zásadní ohrožení (Dostálek et al. 2016). V rámci populační studie realizované RNDr. Tomášem Dostálkem Ph.D. bude nadále sledováno procento napadených trsů a procento napadených tobolek v rámci trsu obaleči rodu Cnephasia či dalšími herbivory pro získání základní informace o tom, zda se míra napadení výrazně nemění.

3.5 Výchova a osvěta

3.5.1 Propagace výsledků záchranného programu

I v roce 2021 bude propagace záchranného programu probíhat skrze stránky www.zachranneprogramy.cz a k nim přidružený facebookový profil.

Dále by bylo vhodné uspořádat alespoň jednu exkurzi na NPP Kleneč pro širokou veřejnost a zjisti možnost uspořádání programu v rámci ekologické výchovy pro žáky ZŠ (zajistí koordinátor ZP s ohledem na epidemickou situaci).

3.5.2 Kultivace v botanických zahradách

Hvozdík písečný český bude nadále pěstován v expozicích v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v Botanické zahradě hl. n. Prahy v Praze–Troji. V Botanické zahradě v Praze–Troji bude expozice opatřena novou informační cedulí.

O kultivaci hvozdíku projevila zájem také Botanická zahrada při VOŠ a SZeŠ v Táboře, kde v minulém roce vytvořili novou expozici „Písčina“. Po založení kultivace bude připravena informační tabule o hvozdíku a ZP. Metodické vedení ke kultivaci bude zajištěno BZ hl. m. Prahy (Vlastík Rybka).

3.6 Ostatní opatření

3.6.1 Pedologický průzkum zaměřený na stratigrafii jednotlivých vrstev

První pedologický průzkum NPP Kleneč byl zpracován v roce 2008. Většina ploch zahrnutá do tohoto průzkumu, které se ukázaly jako vhodné pro stržení humusového horizontu, již byla stržena. Aby bylo možné dále rozšiřovat biotop vhodný pro růst hvozdíku, je nutné vybrat další plochy s co nejnižší vrstvou humusového horizontu. Na výsledky pedologického průzkumu je vázán další postup asanace plochy pod vytěženou akátinou a stržení drnu na ploše východně od akátiny. V roce 2021 bude v NPP Kleneč vypracován podrobný pedologický průzkum zaměřený na stratigrafii jednotlivých vrstev. Zaměří se na nestržené plochy jak v bezlesé, tak v lesní části NPP. Pomocí sond bude vytvořen 3D model lokality s vhodnými místy, kde je možné přistoupit ke strhnutí drnu na štěrkopískové podloží. Vzhledem k tomu, že na výsledky pedologického průzkumu jsou navázány další práce (viz 3.1.3), měl by být dokončen do konce srpna 2021. Pedologický průzkum bude hrazen z POPFK.