Nahoru

Biologie a ekologie druhu

Krasec dubový (Eurythyrea quercus)

Z domácích druhů dřevin byl vývoj krasce dubového zjištěn na dubu zimním (Quercus petraea), dubu letním (Q. robur) a dubu pýřitém (Q. pubescens). Výletové otvory jsou nalézány zejména na odumírajících, starých, soliterních dubech, především na odkorněných, osluněných částech kmenů a silných větví. Vývoj byl ale zaznamenán i v částečně zastíněných stromech.

Rozhodujícím faktorem pro nepřetržitý výskyt krasce na lokalitě je kontinuální přítomnost odumírajících, okrajových nebo soliterních starých dubů a osluněného odumřelého dřeva s pevnou strukturou. Vývoj probíhá převážně v dubech značných dimenzí, jak je to patrné např. na aluviálních lokalitách Břeclavska. Studie realizovaná v minulosti na Pohansku (Hauck a Čížek, 2008), ukázala, že preferuje stromy s průměrem kmene větším než 1 m. Neplatí to ale vždy, protože na sušších stanovištích se vyvíjí i v tenčích jedincích. I u nás tak byl výskyt krasce dubového prokázán i v tenčích stromech o průměru cca 40 cm (např. Býčí skála či Rájec-Jestřebí). Preferuje velmi teplé lokality, ale pokud někde vhodný biotop s dostatkem vhodného dřeva existuje kontinuálně velmi dlouhou dobu, může přežívat i v méně vhodných klimatických podmínkách středních poloh (Náměšťsko, Třeboňsko; Škorpík a kol. 2011). Vývoj larev trvá 2 – 4 roky.