Nahoru

Příčiny ohrožení

Krasec dubový (Eurythyrea quercus)

Hlavní příčinou úbytku krasce dubového je nedostatek vhodných porostů, respektive stromů na lokalitách jeho výskytu. To je způsobeno několika faktory, které spolu poměrně úzce souvisí. Staré mohutné solitérní duby na většině lokalit dožívají, ale prakticky úplně chybí stromy mladších generací, které by ty staré v dohledné době nahradily. Krasci tak postupně přichází o mikrohabitaty vhodné k rozmnožování a vývoji larev. Mnohem horší situace nastane v horizontu několika málo desetiletí, kdy těchto stromů bude např. v oblasti Soutoku, kde žije jeho zřejmě nejsilnější populace u nás, akutní nedostatek. Dalším problémem je to, že některé původně solitérní stromy nebo řídké lesní porosty zarůstají náletem a houstnou. To přímo oslabuje původní solitéry, které odumírají rychleji, než by tomu bylo za normálních okolností. Dále tento fakt zhoršuje kvalitu mrtvého dřeva z pohledu krasce, protože přibývá zastíněného dřeva na úkor osluněného, které druh jednoznačně preferuje. Význam tohoto negativního faktoru je velký zejména v okrajových lokalitách (Náměšťsko), kde druh přežívá v suboptimálních podmínkách, ale problémy působí všude (Lednice, Pohansko apod.).