Nahoru

Biologie a ekologie druhu

Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita)

Ropucha krátkonohá obývá nížiny i pahorkatiny, především v oblastech s písčitými, sprašovými a kyprými hlinitými půdami. Preferuje otevřené nezarostlé biotopy, a proto velmi často osídluje druhotné biotopy, jako jsou pískovny, hnědouhelné lomy, výsypky či kaolinové lomy. Vyskytuje se ale i na polích, kde se pěstuje zelenina, chmel nebo cukrová řepa a kde půda není vegetací kompletně pokrytá. K rozmnožování vyhledává mělké nezarostlé nebo jen málo zarostlé, nezastíněné vodní plochy, spíše periodického charakteru. Patří k prvním průkopníkům, kteří osídlují zcela čerstvě vzniklé nádrže a jsou schopni se v nich rozmnožovat tak dlouho, dokud nezačnou zarůstat vegetací. Potom se ropuchy krátkonohé z lokality vytrácejí. V trvalé vodě je v České republice ropucha krátkonohá známa pouze z jediné lokality – v jezírkách po těžbě v NPR Soos u Františkových Lázní.

Autor snímku: J. Čejka.

Ve vodě se objevuje zpravidla v dubnu. Pro rozmnožování, k němuž dochází od konce dubna do srpna dle srážek, vyhledává dobře osluněné, mělké nádrže s hloubkou vody do 10 cm, kde klade vajíčka v rosolovitých šňůrách. Samci se v době rozmnožování ozývají silným, daleko slyšitelným hlasem. Její vývoj je velmi rychlý, pulci metamorfují již po 3 – 5 týdnech. Mimo období rozmnožování se žáby zdržují na souši. Ve dne se obvykle ukrývají ve vlhkém písku a aktivní jsou za soumraku a v noci.