Nahoru

Biologie a ekologie druhu

Vydra říční (Lutra lutra)

Vydra je primárně solitérní živočich. V rámci území využívaného jedním samcem jsou často dvě nebo více samic, ale živočichové se vzájemně vyhýbají. Vyjímečně, v období nízké dostupnosti potravy, akceptují „domácí“ vydry jiné jedince na jejich území. Jinak jsou jediným typem sociálních skupin rodinné skupiny tvořené matkou a mláďaty.
K aktivnímu vyhledávání obou pohlaví dochazí pouze v době námluv. Námluvy pak vyvolávají říjný stav samice, který se pravidelně opakuje v intervalu 40 – 45 dní. Období námluv trvá přibližně dva týdny a vrcholí kopulací. Brzy po páření ale samec samici opouští a veškerá péče o mláďata tak závisí na ní. Doba březosti trvá 59 – 63 dní.
Autor snímku: J. Bohdal
Většina mláďat se rodí v květnu až v srpnu, tedy v době největší dostupnosti potravy. Předpokládá se, že je tak zajištěna vyšší pravděpodobnost přežívání mláďat. Samice rodí 1 – 3 slepá mláďata. V prvních dnech po porodu musí matka mláďata zahřívat kvůli nedokonalé termoregulaci. Ve věku 3 měsíců poprvé opouštějí noru, jdou s matkou k vodě a začínají se učit lovit.
Mláďata zůstávají s matkou do věku osmi měsíců až jednoho roku, kdy se postupně osamostatňují, matku opouštějí a hledají své vlastní teritorium. Pro vydry je typická vysoká úmrtnost v prvním roce života a většina populace je středního až staršího věku. Pohlavní dospělost vyder je asi ve 24. měsíci u samic; v případě samců je to asi v 18. měsíci. Vydry se jen zřídka dožívají více než deseti let.

Dospělá vydra říční stojí na vrcholu potravního řetězce. Její oportunistická potravní strategie (loví to, co je dobře dostupné) ji předurčuje k tomu, aby přirozeně regulovala populace ryb.V případě zvýšené početnosti některého druhu ryby je jedním z faktorů, který může napomoci vrátit velikost zvýšené populace do původního stavu. Tím, že nepreferuje druhy menšinově zastoupené, nepředstavuje její existence žádné nebezpečí pro druhy vzácné a ohrožené. Vliv vydry na přírodní ekosystémy je však v současné době značně potlačen tím, že většina vod je udržována v ekologicky nepřirozeném stavu díky rybářskému obhospodařování.
Její pozitivní funkci na ekosystém můžeme dobře sledovat patrně pouze na oligotrofních povodích horských a podhorských toků, které nejsou rybářsky využívány. Vydra zde udržuje rovnoměrným odlovem ze všech věkových tříd (dle jejich početnosti) populaci pstruha v takovém stavu, který umožňuje existenci dalších významných druhů (střevle potoční, vranka obecná a další). Rychlejší obměna populace pstruha zde také přispívá k úspěšnější reprodukci perlorodky říční.

Průměrně tvoří ryby přibližně tři čtvrtiny potravy vyder, ale v některých oblastech jsou ryby zastoupeny méně a na důležitosti nabývají ostatní skupiny (obojživelníci, plazi, savci, ptáci, korýši a vodní hmyz). Denní spotřeba potravy představuje přibližně 12 % hmotnosti těla, tedy úlovek od 0,4 – 0,9 kg. Při zimním poklesu teploty spotřebuje až 1,5 kg.