Realizace ZP

Realizace záchranného programu hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v roce 2023

V následujícím přehledu jsou uvedeny aktivity, které jsou naplánovány v rámci ZP na rok 2023. Jednotlivé aktivity jsou opatřeny názvem kapitoly záchranného programu, ke které přísluší.

Jednotlivá opatření budou financována z POPFK, NPO-POPFK, PPK A,  PPK B,  PRV AEO, LIFE, OPŽP  a také z rozpočtu krajů. Na několika lokalitách zajišťují hospodaření přímo majitelé pozemků, management však neodpovídá nárokům hořečků.

Na realizaci ZP se podílí celá řada subjektů. Zadavateli managementových prací jsou tyto subjekty: AOPK ČR - RP Východní Čechy, RP SCHKO Český les, RP Jižní Čechy, RP SCHKO Žďárské vrchy, RP Olomoucko, KÚ Pardubického kraje, KÚ Plzeňského kraje, KÚ Jihočeského kraje, KÚ Kraje Vysočina, KÚ Olomouckého kraje, Správa KRNAP, Správa NP Šumava a Správa CHKO Šumava.

Celorepublikový monitoring dle záchranného programu provádí ZO ČSOP Silvatica, RNDr. Jiří Brabec.

3.1. Péče o biotop

Péči o biotop je nezbytné přednostně zajistit na prioritních lokalitách. Žádoucí je také zajistit péči na neprioritních lokalitách, zejména tam, kde je ještě nějaká reálná naděje na obnovu populace. Toto doporučení odpovídá i  plánům opatření na jednotlivých lokalitách.

Konkrétní návrh managementových opatření na jednotlivých lokalitách pro rok 2023 je uveden v příloze. Návrh vychází z podkladů zpracovaných jednotlivými správci lokalit viz zadavatelé prací výše. Výtah obecných zásad pro jednotlivé typy opatření je uveden níže.

Zajištění péče o biotop – AOPK ČR

3.1.1 – 3.1.4

Obecné zásady péče na lokalitách výskytu hořečků (Gentianella sp. div.)

převzato z materiálu zpracovaného RNDr. J. Brabcem v září 2021 pro účely pracovního setkání k záchrannému programu pro hořeček nahořklý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana)

Principem ochrany populací hořečků (Gentianella sp. div.) je vytvoření podmínek pro vzcházení a přežívání rostlin hořečků v porostech na stávajících lokalitách. Je nutné zdůraznit, že při managementu lokalit je potřeba obhospodařovat co největší prostor lokality. Vytrhávání a vyhrabávání pouze nejbližšího okolí kvetoucích a plodících rostlin či jiné maloplošné zásahy postrádají smysl. (Jejich efekt zruší jakákoliv drobná klimatická či jiná událost, která změní podmínky daného mikrostanoviště.) Pro přežívání populací hořečků má zásadní význam dlouhodobá semenná banka, v ní jsou dle experimentálních zjištění semena schopná přežívat nejméně osm let (Brabec et al. 2011, Bucharová et al. 2012, Brabec et Martinec 2020). Klíčivost semen se však v půdě (zejména zakryté vrstvou stařiny a mechorostů) poměrně rychle ztrácí. Lze si představit, že každý rok klesne na 10 % předchozího roku (Brabec et al. 2011, Bucharová et al. 2012). Semena hořečků jsou schopná za příznivých vlhkostních podmínek vyklíčit i na vrstvě mechorostů nebo zplstnatělé stařiny. Pokud je však tato vrstva větší než ca 1 cm, ze semene vyrůstající kořínek nedokáže prorůst až k půdě a rostlina dříve či později zaschne.

Základní opatření při obhospodařování hořečkových lokalit zahrnují:

• Asanační zásahy (jednorázové odstranění biomasy, náletu apod.) tam, kde je to nutné pro obnovu porostu.
• Odstranění biomasy na vlhkých a mezických lokalitách v době největšího nárůstu biomasy porostu (dle typu lokality květen až přelom květen/červen, max. u některých lokalit lze do 10. června) sečí nebo pastvou. Pokud pastva dostatečně neodstraní biomasu je potřeba provést posečení nedopasků. Stanovení zásad, v jakém případě je potřeba provést posečení nedopasků je možné, ale je nutné stanovit dle podmínek na lokalitě. Posečení nedopasků se musí uskutečnit do termínu, který je stanoven jako nejzazší termín seče/pastvy pro danou lokalitu. Seč je možné provést dle stavu lokality ručně nebo technikou (kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka – bubnová či lištová, sekačka za traktorem apod.). Výšku seče nastavit standardně, ne na vyšší strniště. Posečenou biomasu je potřeba z lokality odklidit, tj. normálně shrabat, aby na lokalitě nezůstaly neposečené zbytky.
• Odstranění biomasy sečí nebo pastvou po dozrání a vysemenění rostlin (většinou nejdříve na konci října, popřípadě v předjaří). Dobu nejčasnější doby k provedení opatření je vhodné stanovit individuálně pro každou lokalitu. Pokud v daném roce nepokvetou na lokalitě hořečky, lze uskutečnit opatření již před koncem října. Rozhodnutí, že na lokalitě hořečky v daném roce nekvetou, musí však udělat někdo, kdo s tím má zkušenosti a ve vhodnou dobu, tj. ne příliš brzo (spíše nenechávat na posouzení zhotoviteli). V případě pastvy je většinou potřeba provést též posečení nedopasků. Seč je možné provádět dle stavu lokality ručně nebo technikou (kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka – bubnová či lištová, sekačka za traktorem apod.). Výšku seče nastavit na co nejmenší strniště. Posečenou biomasu je potřeba z lokality odklidit, tj. normálně shrabat, aby na lokalitě nezůstaly neposečené zbytky. Ideální je posečenou biomasu na lokalitě usušit, to však často vzhledem k pozdnímu termínu seče není možné uskutečnit. [Pozn. 1: Při tomto opatření může docházet k nechtěnému odstranění semen z lokality. Semena mohou být omylem odstraněna v zasychajících plodných hořečcích nebo vlhkostí nalepená na odstraňované biomase. Tomu lze předejít prováděním seče za suchého slunečného počasí – což není vždy možné a/nebo provedením vysemenění rostlin z plodících hořečků. To je však nutné konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody. Pozn. 2: Toto opatření je možné spojit s následujícím „vytvoření mezer pro klíčení“, ale pouze pokud se uskutečňuje až v době, kdy zatahují, nebo jsou zatažené růžice, tj. nejdříve na konci října.]
• Vytvoření mezer pro klíčení semen v porostu po dozrání a vysemenění rostlin vláčením, vertikutací, výhrabem. Opatření lze provést nejdříve na konci října, optimálněji ale v předjaří či na začátku jara. Nejpozdější termín opatření je potřeba stanovit dle nadmořské výšky, expozice lokality a průběhu počasí v sezóně, nejpozději je ale nutné provádět do 20. dubna. Při opatření je nutné, aby nedošlo k odstranění drnu a s ním i semen v půdě. Je tedy potřeba odstranit (byť razantně) jen nadzemní biomasu (stařinu, plsť, mechorosty), nikoliv však drn. Pokud se opatření provádí jako vertikutace, je možné použít vertikutační hrábě nebo ručně vedený vertikutátor. Není vhodné používat vertikutátory s provzdušňovacími hřeby, stejně tak jsou nevhodné kypřicí a kultivační stroje, které nelze nastavit, aby neničily drn. Při strojové vertikutaci je potřeba optimalizovat nastavení hloubky vertikutačních nožů (případně pružinek), aby nedocházelo k přílišnému nařezání drnu a jeho případnému odstranění. Biomasu nařezanou vertikutačními noži a/nebo vyčesanou vertikutačními pružinkami je potřeba pečlivě vyhrabat a odstranit. Toto opatření není nutné provádět každoročně, pokud je porost na lokalitě dostatečně mezernatý. Stanovit potřebu tohoto opatření na další rok lze při monitoringu kvetoucích hořečků. [Pozn.: Při tomto opatření je vhodné mít na zřeteli, že při něm dochází k ničení přízemních pupenů, popř. na zimu zatahujících růžic hořečků. To je nevyhnutelný fakt, jde ale o daň za vytvoření prostoru pro klíčení a růst hořečků ze semen.]

Podle vegetačního typu, stavu lokality, polohy lokality, počtu kvetoucích exemplářů hořečků a aktuálního průběhu počasí v sezóně je zapotřebí základní harmonogram prováděných opatření flexibilně modifikovat

3.2. Péče o druh

3.2.3 Repatriace druhu

Opatření bude financováno z NPO-POPFK.

Repatriace druhu bude provedena ve VÚ Boletice, na lokalitě č. 35 Boletice, vrch Olymp a to pouze v případě, že bude dostatek semen ve zdrojové populaci. Součástí repatriace je rovněž management lokality a monitoring výsevových ploch. V rámci opatření bude zároveň probíhat sledování přežívání ročních listových růžic hořečku v závislosti na termínu provedení výhrabu. Detaily realizace repatriace vyplynuly ze Studie hodnocení lokalit pro repatriaci a zakládání nových lokalit ve Vojenském újezdu Boletice.

3.3 Monitoring

Opatření bude financováno z NPO-POPFK.

AOPK ČR zajistí celorepublikový monitoring hořečku mnohotvarého českého dle záchranného programu. Zpracovatelem je ZO ČSOP Silvatica, RNDr. Jiří Brabec.

3.3.1 Extenzivní monitoring populací

Monitoring se bude nadále provádět na všech recentních lokalitách. Monitoring se nebude provádět na lokalitách zaniklých s výjimkou lokalit, které jsou součástí EVL popř. se jedná o lokality sledované z důvodu případné repatriace. Celkem bude v roce 2023 prováděn extenzivní monitoring na 49 lokalitách. Realizace monitoringu se provádí na celé ploše lokalit a v celé populaci prostým spočtením jedinců, a to v dobře počitatelné fenologické fázi (v plném květu či těsně po odkvětu). Seznam lokalit, kde bude v roce 2023 prováděn monitoring je uveden v tabulce níže.

3.3.2 Záznam managementu a stavu lokalit v současnosti a minulosti (součást doprovodného monitoringu)

Monitoring počtu jedinců na každé extenzivně monitorované lokalitě bude kombinován se záznamem o kvalitě managementu se zaměřením na:
a) co nejpřesnější záznam způsobu obhospodařování lokality v sezóně (datum seče, pastvy, intenzita pastvy, způsob likvidace posečené biomasy – odstraněna na zeleno, usušena na lokalitě, ponechána na lokalitě apod.);
b) narušení vegetačního krytu na lokalitě (např. rytí prasat, intenzivní sešlap, projetí buldozeru, čerstvé koleje od vozidel apod.);
c) subjektivní zhodnocení nárůstu biomasy a jejího zapojení;
d) subjektivní odhad vlivu obhospodařování na populaci.

3.3.4 Monitoring stavu rostlin (tzv. intenzivní monitoring)

K dlouhodobému intenzivnímu monitoringu bylo vybráno 25 lokalit. V roce 2022 bude monitoring proveden  na 21 lokalitách, 4 lokality zanikly (č. 19 Zdíkov, Drviště, jáma v pastvině, č. 45 PP Jersínská stráň, Jersín, 46 PP Kamenný vrch, Heraltice a 62 PR Štíří důl, Vojnův Městec). U populací do 30 exemplářů u všech jedinců, u populací větších u 30 standardizovaně vybraných jedinců. Monitoring spočívá v následujícím záznamu u každé rostliny:
a) zda je rostlina posečena, ukousnuta či jinak poškozena,
b) celková výška rostliny a počet internodií (u posečených či ukousnutých rostlin se zaznamenává celková výška a výška posečení, ukousnutí či poškození,
c) celkový počet květů (respektive plodů),
d) odhadem procento květů (plodů), která pravděpodobně nepřinesou semena. (Jde o vzácně, většinou pak ale masivně zaznamenané vyžírání semeníků.)

Seznam lokalit vybraných pro monitoring v roce 2023

3.5. Výchova a osvěta

3.5.4 Spuštění webových stránek druhu a jeho záchranného programu

Opatření nevyžaduje finanční zajištění.

V roce 2023 budou průběžně aktualizovány webové stránky druhu v rámci www.zachranneprogramy.cz.

Vaše příspěvky a aktuality k ochraně hořečků a realizaci záchranného programu prosím zasílejte na helena.neuwirthova@nature.cz.

3.6.2. Zajištění územní ochrany lokalit

Koncem letošního a příštího roku končí platnost řady plánů péče o zvláště chráněná území, na kterých se nachází lokality hořečku mnohotvarého českého. Při přípravě nových plánů péče je potřeba vzít v potaz požadavky druhu na management vyplývající ze záchranného programu vč. zohlednění nových poznatků viz obecné zásady výše, výstupy monitoringu apod. Je nutno podotknout, že stávající plány péče již v naprosté většině případů managementové nároky druhu zahrnují.

Konec platnosti plánu péče 31. 12. 2023

• NPR Vyšenské kopce – lokality č. 38 NPR Vyšenské kopce, louka nad cestou z osady, Vyšný a č. 70 NPR Vyšenské kopce, Bártlovy louky, Nové Dobrkovice – AOPK ČR, RP Jižní Čechy
• PP Hroby – lokalita č. 39 PP Hroby, Hroby – KÚ Jihočeského kraje

Konec platnosti plánu péče 31. 12. 2024

• PP Kozlovská stráň – lokalita č. 3 Kozlovská stráň – KÚ Jihočeského kraje
• PP Háje – lokalita č. 8 PP Háje, osamocený holý vršek, Onšovice a 9. PP Háje, vršky v polích, Onšovice – KÚ Jihočeského kraje
• PR Opolenec – lokalita č. 13 PR Opolenec, tzv. Vanického louka, č. 14 PR Opolenec, u jeskyně, č. 15 PR Opolenec, rozcestí na vrcholu a později objevenou lokalitu č. 76 Sudslavice, PR Opolenec, tzv. „Hruštičková louka“ – KÚ Jihočeského kraje
• PP Úbislav – lokalita č. 17 Úbislav, louka na Z okraji obce – KÚ Jihočeského kraje
• PP Jaroškov – lokalita č. 18 PP Jaroškov, okraj lomu, Stachy – KÚ Jihočeského kraje
• PP Čistá hora – lokalita č. 21 PP Čistá hora, Horosedly – KÚ Jihočeského kraje
• NPP Pastviště u Fínů – lokalita č. 26 NPP Pastviště u Fínů, Albrechtice u Sušice – AOPK ČR, RP SCHKO Český les
• PR Kralovické louky – lokalita č. 29 PR Kralovické louky, Kralovice – KÚ Jihočeského kraje

Populace hořečků zde již zanikla, v novém plánu péče již z hlediska záchranného programu není potřeba navrhovat žádná speciální opatření. Lokalita je zároveň EVL s hořečkem mnohotvarým českým jako jediným předmětem ochrany. Je nutné projednat návrh na zrušení EVL.

• PR Hadce u Dobročkova – lokalita č. 30 PR Dobročkovské hadce, Dobročkov – KÚ Jihočeského kraje
• PP Svatý kříž – zahrnuje lokality č. 31 PP Svatý kříž, JZ svahy, Chvalšiny, č. 32 PP Svatý kříž, S až SSZ svahy, Chvalšiny a č. 33 PP Svatý kříž, louka nad městem, Chvalšiny – KÚ Jihočeského kraje
• PR Nad Zavírkou – zahrnuje lokality č. 56 PR Nad Zavírkou, tzv. Šťouralova louka, Javorník a č. 57 PR Nad Zavírkou, tzv. Machů louka, Javorník – KÚ Jihočeského kraje

Příloha:

Navrhovaná managementová opatření na lokalitách hořečku mnohotvarého českého v roce 2023

Použité zkratky:

AEKO – Agroenvironmentálně-klimatické opatření (dotace)
AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
EVL – evropsky významná lokalita
KÚ – krajský úřad
LIFE – program LIFE (dotační nástroj EU)
NP – národní park
NPO – národní plán obnovy
NPP – národní přírodní památka
NPR – národní přírodní rezervace
OPŽP – Operační program životní prostření
POPFK – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny
PP – přírodní památka
PPK – Program péče o krajinu
PPK A – Podprogram pro naplňování opatření vyplývajících z plánů péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany ptačích oblastí a evropsky významných lokalit
PPK B – Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí
PR – přírodní rezervace
RP – regionální pracoviště AOPK ČR
SCHKO – Správa chráněné krajinné oblasti
VÚ – vojenský újezd
ZCHÚ – zvláště chráněné území
ZP – záchranný program

Literatura (pro část Obecné zásady péče na lokalitách výskytu hořečků (Gentianella sp. div.):
Brabec J., Bucharová A. et Štefánek M. (2011): Vliv obhospodařování na životní cyklus hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica). – Příroda 31: 85–109.
Bucharová A., Brabec J. et Münzbergová Z. (2012): Effect of land use and climate change on future fate of populations of an endemic species of central Europe. – Biological Conservation 145: 39–47.
Brabec J. et Martinec P. (2020): Záchranný program pro hořečky – hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) v České republice. – Ms., 90 p., 10 příloh [Depon. in: Ústřední pracoviště AOPK ČR, Praha a MŽP ČR, Praha] Přístupné na https://www.zachranneprogramy.cz/horecek-nahorkly-a-horecek-drsny-sturmuv/zachranny-program-zp/

Poznámka:
[1] AOPK ČR realizuje management na pozemku ve správě AOPK ČR, který navazuje na lokalitu GB. Péči o lokalitu jako takovou převzal KÚ Kraje Vysočina.