Nahoru

Užovka stromová

Autor snímku: K. Janoušek
Autor snímku: V. Zavadil
Autor snímku: L. Drahota
Autor snímku: R. Musilová

Zamenis longissimus

Jedná se o hada snad s nejstarší známou evropskou tradicí. Byl zasvěcen řeckému bohovi lékařství Asklépiovi (latinsky Aeskulap) a je zpodobňován na památkách starých více než 2 500 let. Dodnes je Aeskulapův had ve znaku lékařů (kalich obtočený hadem) a jeho jméno je používáno i v moderní době.

Užovka stromová je evropský nejedovatý druh hada, který areálem svého výskytu zasahuje až do Přední Asie, avšak z širšího pohledu jej můžeme počítat mezi plazy evropské.

U nás byla vždy vzácným druhem. Zdánlivým paradoxem je, že na území dnešní republiky byla objevena jako první právě izolovaná populace v Poohří a teprve o 100 let později populace, které k nám zasahují na dvou místech Moravy výběžkem svého souvislého areálu. Izolovaný areál v Poohří se v posledních třiceti letech rychle zmenšoval.

Autor snímku. R. MusilováHospodářské změny po roce 1948 vedly ke změně krajinné mozaiky. Největší dopad měly na populaci užovky stromové v Poohří. Také po roce 1989 se krajinná mozaika dále mění. V bezlesí, které je obhospodařováno, se hospodaří příliš intenzivně a naopak neobhospodařované plochy zarůstají. Ve většině volné krajiny tak vznikají dva extrémní biotopy, které nejsou pro druh vhodné a užovka přežívá pouze v obcích a chatařských osadách. Jako migrační koridor je nucena využívat komunikace, které ji však zároveň ohrožují. V Podyjí pak trpí především zarůstáním krajiny.

Hlavním cílem záchranného programu je zachování životaschopných populací užovky stromové ve všech třech známých, vzájemně izolovaných oblastech výskytu v ČR, tj. v Poohří, v Podyjí a v Karpatech.


 

Mapa výskytu