Nahoru

Biologie a ekologie druhu

Užovka stromová (Zamenis longissimus)

Druh vyžaduje teplé a mírně vlhké klima, nesnáší příliš suchá stanoviště. Vysloveně preferuje vlhčí prostředí a často je vázán na říční údolní fenomén. Zároveň vyžaduje výraznou heterogenní strukturu krajiny a dává přednost členité morfologii terénu s širokou nabídkou biotopů.

Nároky na biotop se ve třech oblastech výskytu v ČR odlišují. V Poohří je užovka vázána prakticky výhradně na činnost člověka v krajině. Obývá zde především náspy silnic a železnic, zídky skládané z hrubých kamenů, stodoly, chlévy, kůlny, komposty, hnojiště, smetiště apod. jak v obcích, tak v chatařských koloniích. Druhým extrémem je rozptyl druhu v Bílých Karpatech a jižní části CHKO Beskydy, kde není užovka na činnost lidí významně vázána. NP Podyjí, třetí oblast výskytu v ČR, tvoří svými nároky na stanoviště jakýsi přechod mezi zmíněnými oblastmi. Je zde patrná vazba na člověkem zbudované objekty (vinice, ruiny stavení), avšak často se jedná o opuštěné objekty.

Autor snímku: L. DrahotaJelikož se jedná o studenokrevného živočicha, jsou všechny životní projevy závislé na zeměpisné šířce a klimatických podmínkách. U nás začíná aktivovat v dubnu, k hibernaci nastupuje v říjnu.

Období páření bývá obvykle v květnu. Samice se páří s několika samci a rovněž samec se snaží spářit s několika samicemi. Samci spolu provozují rituální souboje, vzájemně se ovíjejí s cílem stlačit dolů hlavu protivníka.

Snůšky jsou umísťovány do organického materiálu (listí, piliny, hnůj, kompost, ztrouchnivělé pařezy) či do dutin ve skalách, zídkách či stromech. Líhniště bývají často využívána hromadně více samicemi. Termín kladení vajec je obvykle uváděn od konce června po začátek srpna, v našich klimatických podmínkách se jedná většinou o první až druhou dekádu července. To je zhruba 4–6 týdnů po kopulaci. Počet vajec kolísá v rozsahu 2-30, snůšky nad 20 vajec jsou však výjimkou. Vejce jsou matně bílá, podlouhlého tvaru, v pergamenovitém obalu.

Inkubace vajec trvá zpravidla 60 dní a je značně závislá na teplotě. K líhnutí mláďat tedy dochází od konce srpna do poloviny října. Úspěšnost reprodukce není v izolovaných populacích nad severní hranicí souvislého areálu příliš vysoká a může zde být jedním z hlavních limitujících faktorů druhu.

Novorozená mláďata jsou dlouhá přibližně 20 – 35 cm. Pohlavní zralost je dosažena teprve ve 4.-6. roce života, při délce 85-100 cm.

Užovka stromová zimuje zhruba od poloviny října do poloviny dubna v dutinách stromů, skalních štěrbinách, starých sklepích, hromadách pilin, kompostech atd.

Potravu užovky stromové tvoří drobní teplokrevní obratlovci, příležitostně i ptačí vejce. Kořist aktivně vyhledává jak na povrchu terénu, tak v norách hlodavců, vzácně i ve větvích stromů. Potravu mláďat tvoří zejména ještěrky, malé žabky a bezobratlí.

Užovka stromová je popisována jako druh, jenž se zdržuje na poměrně malém území a používá stejný úkryt i po celá léta. K výraznému zvýšení pohybové aktivity pak dochází v období reprodukce. Nejdelší známé přesuny činí přibližně 4 km.