Nahoru

Biologie a ekologie druhu

Matizna bahenní (Angelica palustris)

Převážně dvouletá bylina s květem v druhém roce, méně často i v dalších letech. Klíčení probíhá částečně na podzim, většinou však až v dubnu. Zhruba do dvou týdnů dochází k vytvoření prvního děložního listu. Další listy narostlé v prvním roce zůstávají ve stadiu přízemní růžice. Nadzemní část rostliny začíná v průběhu září a počátku října zasychat a odumírat. V druhém roce je již růst rychlejší, rašení probíhá v druhé dubnové dekádě a v první dekádě června již začínají být patrné základy květenství a následuje dlouživý růst lodyhy. Od počátku září rostliny uvolňují nažky a na přelomu září a října odumírají. Opylována je zejména blanokřídlým hmyzem včetně vos, pestřenkami, některými brouky a také motýly. Semena se šíří větrem (dolet několik desítek metrů) a příležitostně vodou (plovatelnost pouze 1 týden). Nejdelší dosud známá životnost nažek je 3 roky. Vegetativní reprodukce nebyla dosud zaznamenána.

Autor snímku: D. Turoňová

Matizna je vázána svým výskytem na slatinné louky, kde roste převážně na přímém oslunění. V lučních porostech je díky vysokému vzrůstu schopna dosáhnout potřebné míry osvitu. V křovinách je schopna přežít pouze do doby plného zapojení keřového patra. Nemá příliš vyhraněné nároky na teplotu, i když se v České republice vyskytovala výhradně v teplých oblastech. Vyskytuje se pouze na vlhkých půdách s trvale vysokou hladinou spodní vody. Nesnáší silnější vysychání rhizosféry, ale není přizpůsobena ani dlouhodobějšímu zaplavování. Vyžaduje černozemní a slatinné půdy, které jsou bohatě zásobeny živinami. Vyskytuje se v nížinném až pahorkatinném stupni, výjimečně až v subalpínském stupni, nejvyšším místem výskytu je nejjižnější evropská lokalita v blízkosti Kolašinu (Černá Hora).