Nahoru

Rozšíření

Matizna bahenní (Angelica palustris)

Matizna bahenní má evropsko-západosibiřský areál. Zahrnuje kontinentální oblasti mírného klimatického pásu od západní Sibiře po střední Evropu, kde směrem na západ postupně vyznívá. Těžiště areálu druhu leží v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině. Dále se matizna roztroušeně vyskytuje v Polsku, kde množství lokalit stoupá ve směru od západu k východu, a v Pobaltí Izolované jsou výskyty v Sasku, Durynsku, Meklenbursku, Bavorsku, ale i v ČR a v minulosti i na západním Slovensku. Výskyt v Rakousku a Bulharsku je nedoložený. Nejdále na jihu je izolovaná oblast výskytu v Srbsku a Černé Hoře, jižní hranice asijského výskytu leží v Kazachstánu.. Na východ zasahuje izolovanou arelou až po jižní Jenisej.

Lokality v ČR se nacházejí v blízkosti západního okraje areálu. Všechny známé výskyty se nalézaly v oblasti termofytika. Historicky je doloženo 7 lokalit. S výjimkou jedné lokality u Všetat jsou všechny zbývající (včetně historické slovenské) vázány na úval řeky Moravy, kam se druh patrně rozšířil od severu Moravskou bránou.
V současné době se matizna vyskytuje na lokalitě u Hrdibořic – NPP Hrdibořické rybníky, která byla objevena v 70. letech minulého století. Výskyt matizny zde byl doložen až do konce 80. let, kdy populace v důsledku změny hydrologického režimu lokality vymizela. V roce 1993 byly realizovány  první snahy o obnovu populace v NPP Hrdibořické rybníky výsadbami, systematicky je však matizna udržována na lokalitě až od roku 1998. Dále probíhají pokusy s obnovou populace na lokalitě Černovírské slatiniště u Olomouce.