Mečík bahenní
Gladiolus palustris
Mečík bahenní je vytrvalá bylina rostoucí u nás na střídavě vlhkých bezkolencových loukách a také ve světlých a vlhkých doubravách. Z podzemní hlízy vyrůstá až metr vysoká lodyha s mečovitými listy a výrazně růžovými květy s bílo-nachovou kresbou na dolních cípech. Od podobného mečíku střechovitého, který je u nás méně vzácný, ho odlišuje zašpičatělý nejspodnější list, mečík střechovitý ho má tupě zakončený. Dají se také odlišit zakřivením květní trubky a pomocí tobolek. Tyto dva u nás přirozeně se vyskytující druhy jsou schopny se spolu křížit.
Areál mečíku bahenního se rozprostírá od východní Francie, na východ až do Běloruska a na Ukrajinu a na jihu od Itálie po Balkán. V současné době je možné ho v Česku najít již pouze na třech posledních lokalitách a to na Slatinné louce u Velenky v Polabí, v Hodonínské Dúbravě a na Vojšických loukách v Bílých Karpatech, z ostatních vymizel.
Podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. patří mečík bahenní mezi kriticky ohrožené druhy české květeny, stejně tak podle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich 2012). Je také zařazen do směrnice 92/43/EHS o stanovištích. Vyžaduje pravidelné kosení během srpna po jeho vysemenění a následné odstranění biomasy, důležité je také zachování vodního režimu na lokalitách.
Foto: Veronika Valová a Petr Slavík
