Nahoru

O záchranných programech

V České republice se vyskytuje mnoho rostlinných i živočišných druhů, které jsou podle červených seznamů zpracovaných pro cévnaté rostliny, bezobratlé i obratlovce ohroženy vyhynutím. Cílem ochrany přírody je zajistit, aby všechny tyto druhy zůstaly součástí naší fauny a flóry. Cesty k dosažení cíle mohou být různé, od pasivní (legislativní) ochrany, přes vymezování chráněných území až po zabezpečování potřebného managementu prostřednictvím dotačních titulů. Pro některé druhy však tyto nástroje samy o sobě nestačí a je nutné jejich pečlivé sladění a doplnění dalšími typy opatření, včetně například namnožení druhu v zajetí a jeho opětovného vypuštění (vysazení) do přírody. Pro tyto druhy se připravují záchranné programy. Záchranné programy zaměřené na zachování ohrožených druhů jsou velmi oblíbeným nástrojem, stále častěji používaným u nás i v zahraničí. Jeho využití však limituje značná finanční, organizační a personální náročnost záchranných programů a také další důvody. Příprava a realizace programu pro konkrétní druh má smyl pouze po splnění mnoha konkrétních podmínek formulovaných Stálým výborem Bernské úmluvy a Mezinárodním svazem ochrany přírody – IUCN. Zanedbání těchto pravidel má většinou za následek neúspěšný výsledek programu.

Záchranné programy jsou chápány jako dočasné projekty, jejichž smyslem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Tato úroveň se u jednotlivých druhů liší v důsledku různého typu rozšíření zbytkových populací, ekologie druhu, druhu a síly vlivu ohrožujících faktorů apod. Záchranný program je po dosažení stanovených kvantitativních cílů ukončen. Může být ukončen ale také v případě jeho neúspěšnosti (vyhynutí druhu) nebo jeho nefunkčnosti prokázané v průběhu řešení.