Regionální akční plány

Gallinago gallinago
V minulosti byla bekasina otavní běžným hnízdícím druhem na většině území České republiky, od nížin po horské oblasti. Od 70. let 20. století ale její početnost dramaticky klesá, odhady ukazují o více než 90 %. Při posledním mapování (2014–2017) byla populace odhadnuta na pouhých 400–600 párů.

Euphydryas aurinia

Hnědásek chrastavcový je druh denního motýla, který je bezprostředně ohrožený vyhynutím nejen na území České republiky, ale i v celé střední Evropě. U nás se dříve vyskytoval roztroušeně na mnoha místech. Nyní ho lze spatřit pouze v Karlovarském kraji a počet míst, které obývá, stále klesá. I přes cílenou péči na lokalitách s výskytem hnědáska chrastavcého se nedaří pokles a postupný zánik méně početných nebo izolovaných populací zvrátit.

Melitaea didyma
Hnědásek květelový patří mezi ohrožené druhy denních motýlů nejen v Česku, ale i ve velké části Evropy severně od Alp. Přestože v řadě oblastí nepatří mezi druhy chráněné legislativou na národní či mezinárodní úrovni, často tento denní motýl figuruje v regionálních červených seznamech. Na území Českého krasu a Křivoklátska byl v minulosti pokládán za nezvěstný či dokonce vyhynulý druh aktuálně však bylo zjištěno, že se v těchto regionech v několika populacích stále vyskytuje.

Hvězdnice alpská (Aster alpinus) je nápadná vytrvalá bylina s velkými fialově modrými květními úbory. Patří mezi glaciální relikty – druhy, které se na našem území zachovaly od konce poslední doby ledové. V České republice se dnes vyskytuje pouze na několika izolovaných lokalitách v severních Čechách a patří mezi kriticky ohrožené druhy rostlin. Její ochrana vyžaduje nejen péči o stanoviště, ale i aktivní posilování populací pěstováním rostlin ex situ a jejich návratem do přírody.

Parnassius apollo

Jasoň červenooký byl v minulosti ostrůvkovitě rozšířen po celém území České republiky, od roku 1935 byl však považován za vyhynulého. Nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy téměř vymizel v důsledku úbytku vhodných stanovišť – bezlesých míst bez zapojené bylinné vegetace. Jasoň je v současnosti kriticky ohrožený. Momentálně se u nás nachází jediná populace ve Štramberku, která byla reintrodukovaná roku 1986 ze Slovenska.

Tetrastes bonasia

Jeřábek lesní je kurovitý pták, nejmenší z tetřevovitých. Kvůli jeho nenápadnému zbarvení není vůbec snadné ho v přírodě zahlédnout. Samec i samice jsou rezavě hnědí s tmavými skvrnami. Liší se především na hrdle, zatímco samec ho má černé s bílým lemováním, samice má hrdlo bělavé. Obývá strukturně bohaté lesy se světlinami a zarůstajícími pasekami, houštinami, keřovitým i bylinným patrem a mrtvým dřevem, který mu poskytuje dostatek úkrytů i potravy.

Eudontomyzon mariae

Mihule ukrajinská patří v rámci České republiky mezi nejohroženější druhy živočichů. Vyskytuje se pouze na velmi krátkém úseku potoka Račinka u Velkých Losin a oproti minulosti její početnost silně poklesla.

Phengaris arion
V minulosti byl na území České republiky široce rozšířeným a hojným druhem motýla, avšak v důsledku opouštění tradičního hospodaření, umělého zalesňování a zarůstání lokalit populace razantně poklesly. V současnosti přežívají větší systémy propojených populací už pouze v Beskydech, další oblasti jsou tvořeny izolovanými a silně ohroženými místními populacemi. Počet osídlených regionů je malý, stejně jako velikost jednotlivých místních populací, případně metapopulací. Žádnou z nich nelze označit za skutečně početnou, což přispívá k jejich zranitelnosti.

Polyommatus dorylas

Modrásek komonicový se u nás dříve vyskytoval běžně v teplých stepních oblastí. Kvůli změnám v hospodaření v 50. letech 20. století však z volné krajiny téměř  vymizel. Jeho populace je v současnosti na ústupu nejen v České republice, ale v celé střední Evropě.

Polyommatus damon

Modrásek ligrusový je mezi našimi modrásky nápadný unikátní kresbou spodní strany křídel a azurově modrým zbarvením samců. Ani v minulosti nebyl tento druh suchých květnatých luk s výskytem vičence zcela běžný, v současné době však patří mezi vůbec nejohroženější druhy živočichů nejen v České republice, ale v celé střední Evropě.

Erebia sudetica

Okáč menší, někdy také nazývaný okáč sudetský, je horským druhem denního motýla, který se u nás vyskytuje pouze na území CHKO Jeseníky, kde se vyskytuje v nominotypickém poddruhu Erebia sudetica sudetica. V minulosti se vyskytoval i v sousedních Rychlebských horách, kde zasahoval i do Polska, tato populace ale již zanikla. Okáče menšího ohrožuje především zarůstání lesních pasek a alpínského bezlesí.

Hipparchia semele

Chazara briseis

Ještě v 1. polovině 20. století byl okáč skalní sice méně častým, ale poměrně rozšířeným druhem denního motýla se stovkami známých lokalit. S ústupem extenzivní pastvy a souvisejícím zánikem krátkostébelných trávníků však drasticky vymizel z většiny území České republiky a nyní patří mezi kriticky ohrožené druhy.

Tephroseris longifolia subsp. moravica

Pastarček dlouholistý moravský se u nás vyskytuje jen na několika lokalitách v CHKO Bílé Karpaty. I v minulosti byl vzácný. Za poslední století se však jeho populace početně výrazně zmenšily. Hlavní příčiny ústupu této vytrvalé byliny souvisí s vazbou na polostinná místa na rozhraní lesa a louky, která při opuštění hospodaření snadno podléhají sukcesi.

Equisetum variegatum

Původní stanoviště přesličky různobarvé, slatinné louky a prameniště, převážně zanikla. V současné krajině nachází dočasná náhradní útočiště v podobě opuštěných lomů, hliníků a pískoven. Postupující sukcese ji ale vytlačuje i z těchto míst. Příkladem toho mohou být její populace ve štěrkopískovnách na Olomoucku. Cílem RAPu je proto udržet zdejší populace silné.

Drosera intermedia, Drosera anglica

Rosnatka prostřední a rosnatka anglická jsou masožravé vytrvalé byliny, které jsou v České republice na hranici vyhynutí. Rostou jen na několika lokalitách. Oblast Třeboňské pánve a přilehlé části Českomoravské vrchoviny byly historicky hlavními centry jejich rozšíření, avšak kvůli drastickému úbytku stanovišť dnes v tomto regionu přežívají poslední populace. V Červeném seznamu jsou obě rosnatky řazeny mezi kriticky ohrožené druhy. Jejich záchrana vyžaduje kombinaci specifické péče o zbývající biotopy, dosev semen in situ, zakládání náhradních populací z rostlin předpěstovaných ex situ a komplexní ex situ ochranu.

Sedum villosum

Rozchodník huňatý je mezi českými druhy rozchodníků výjimečný: roste v rašelinných loukách a kvete růžově. Dříve se vyskytoval roztroušeně ve středních a horských polohách Čech a západní a severní Moravy. V současnosti u nás roste na posledních čtyřech lokalitách. Nejzranitelnější lokalitou je národní přírodní památka Stročov na Táborsku, na pomezí jižních a středních Čech. Regionální akční plán se zaměřuje na zachování této populace a vytvoření záložních populací na vybraných historických lokalitách.

Cypripedium calceolus

Střevíčník se na území CHKO Český ráj, a zároveň v širším regionu, vyskytuje pouze v oblasti Maloskalska. Nejbližší další výskyt má až na Českolipsku a Mladoboleslavsku. V Českém ráji se rostliny nacházejí na třech mikrolokalitách. Historicky byly jednotlivé rostliny zaznamenány i na dalších místech v okolí nynějšího výskytu, ale pravděpodobně vlivem změn v lesním porostu a okusem zvěře rostliny zanikly a populace se zachovala pouze na těchto třech mikrolokalitách.

Foto: Lenka Gillová

Phoxinus phoxinus

Střevle potoční je chráněným druhem ryby, která byla u nás kdysi velmi hojná. Početnost v řadě regionů však silně poklesla a v rozsáhlých oblastech dnes již střevli nenajdeme. Příčina úbytku je hlavně znečištění vod, úpravy vodních toků a v poslední době i extrémní sucha.

Tetrao urogallus

Tetřev hlušec je mohutný lesní kur s velkým areálem výskytu, zahrnujícím velkou část Evropy a severní Asie. Původně byl v českých zemích rozšířený na velké části území, moderní lesní hospodářství jej ale z drtivé většiny území vytlačilo a dnes přežívá jen v několika posledních oblastech. Kromě území národního parku Šumava je to především část CHKO Beskydy, kde dosud přežívá malá populace, i když v minulosti byl mnohem početnější.

Dracocephalum austriacum

Včelník rakouský je hluchavkovitá bylina skalních stepí a strání. Jeho ostrůvkovitý výskyt v areálu sahajícího od Španělska po Kavkaz již předznamenává jeho vzácnost. Na území ČR se druh historicky vyskytoval ve třech oblastech – Hustopečsko, České středohoří a Český kras. Do dnešních dnů se zachovalo pouze několik lokalit v Českém krasu. Včelník je ohrožen mizením a přeměnou stanovišť, které zarůstají dřevinami a konkurenčně zdatnějšími bylinami. Na výrazném snížení počtu jedinců se v posledních několika letech může podílet i sucho. Cílem RAPu je dlouhodobě udržet a zvýšit počty včelníků rakouských v Českém krasu.

Anacamptis morio

Vstavač kukačka se v CHKO České středohoří nachází na jediné lokalitě. Roste pouze v přírodní rezervaci Bohyňská lada, a to jen v počtu desítek jedinců. V roce 2017 zde dokonce nebyl nalezen ani jeden exemplář. Na území CHKO České středohoří má jeho populaci posílit regionální akční plán.