Pastarček dlouholistý moravský

Biologie a ekologie druhu

Pastarček dlouholistý moravský je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Její zlatožlutá květenství rozkvétají v průběhu května až začátkem června. Později v červnu nebo v červenci z nich dozrávají ochmýřené nažky, roznášné větrem. Jednotlivé lodyhy po odkvětu odumírají, ale rostliny vytvářejí postranní listové růžice a mohou tak opakovaně kvést a přežívat i mnoho let.

Nejlépe se pastarčku dlouholistému moravskému daří na severně orientovaných lučních stráních, kde navíc často vyhledává polostinná místa na rozhraní lesa a louky nebo v blízkosti křovin či remízů. Nachází zde podmínky nezbytné pro klíčení jeho semen a přežívání semenáčků – alespoň částečně obnažený půdní povrch bez souvislého travního drnu a poměrně stálou vlhkost. Pro plnohodnotné vykvetení, a tím i možnost rozmnožit se semeny, však zase potřebuje dostatek světla, proto z míst zarůstajících hustým křovím nebo stinným lesem rychle mizí.

Rozšíření

Pastarček dlouholistý moravský je endemitem západních Karpat. Roste na několika lokalitách v severní části Bílých Karpat na moravské i slovenské straně pohoří, na Slovensku pak ještě ve Strážovských vrších a pohořích Tríbeč a Vtáčnik, dříve také v Pohronském Inovci. Nejnovější výzkumy naznačují, že by k tomuto poddruhu pastarčku dlouholistého mohly náležet také populace v západním Maďarsku a jedna populace v severním Chorvatsku.

V České republice roste pouze na pěti lokalitách v širším okolí Brumova-Bylnice v CHKO Bílé Karpaty. Ani v minulosti nebyla oblast jeho zdejšího výskytu o mnoho větší, rostl už jen na několika dalších místech v okolí.

Status ochrany

• Evropská směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (92/43/EEC) – druh zařazený do Přílohy II.
• Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. – zvláště chráněný druh rostliny, prováděcí vyhláška 395/1992 k tomuto zákonu – druh kriticky ohrožený (KO).
• Červený seznam cévnatých rostlin ČR (Grulich & Chobot 2017) – druh kriticky ohrožený (C1t, kategorie IUCN – CR).

Příčiny ohrožení

Pastarček je u nás ohrožen na bytí už jen z toho důvodu, že roste na tak málo lokalitách a na třech z nich jen ve velmi malých počtech. Zejména malé populace mohou být ohroženy i jen nahodilými událostmi včetně výkyvů v chodu počasí. V poslední době jsou pro pastarček nebezpečné především častější a extrémnější období sucha, protože dostatečná vlhkost je zásadní jak pro klíčení a růst semenáčků, tak i pro jeho kvetení.

Zarůstání a degradace lokalit

Pastarček roste na polostinných místech, jejichž existence je vázána na činnost člověka. Negativní vliv má jak úplný ústup lidských aktivit, vedoucí k nežádoucímu hromadění stařiny a zarůstání stanovišť dřevinami, tak příliš intenzivní hospodaření, zejména trvalá pastva.

Poškozování rostlin

Rostliny mohou být poškozovány jak pasoucími se hospodářskými zvířaty, tak divokou zvěří. V posledních letech se, díky dobré spolupráci s vlastníky a uživateli pozemků, podařilo pastvou ohrožené populace vyplotit z pastevních areálů. Rostliny jsou nezřídka požírány také slimáky a odkvétající úbory často vyžírají housenky motýlka Phycitodes albatella.

Regionální akční plán

Cílem regionálního akčního plánu pro pastarček dlouholistý moravský je zajistit pro jeho stávající populace takové podmínky, aby zde byl schopen dlouhodobé existence a samovolné reprodukce. Dílčím cílem je také obnovení populace pastarčku na lokalitě Tratihušť – Maděrovce (údolí Bylničky) a vytvoření záložní populace v PP Kaňúry.

Hlavním opatřením pro dosažení těchto cílů je pravidelná péče o biotop. Důležitá jsou opatření vedoucí k obnově a posílení populací na málo početných lokalitách, která zahrnují záchrannou kultivaci a následné výsevy a výsadby rostlin. Zásadní je komunikace a spolupráce se zemědělci hospodařícími na lokalitách pastarčku i uchovávání semen v genové bance.