Včelník rakouský - CHKO Český kras

Na území ČR se druh historicky vyskytoval ve třech oblastech – Hustopečsko, České středohoří a Český kras. Do dnešních dnů se zachovalo pouze několik lokalit v Českém krasu. Včelník je ohrožen mizením a přeměnou stanovišť, které zarůstají dřevinami a konkurenčně zdatnějšími bylinami. Na výrazném snížení počtu jedinců se v posledních několika letech může podílet i sucho. Cílem RAPu je dlouhodobě udržet a zvýšit počty včelníků rakouských v Českém krasu.

Autor snímku: L. Zdařil.

Biologie a ekologie druhu

Včelník rakouský je vytrvalá hluchavkovitá rostlina, která nejčastěji obývá nezastíněná stanoviště bazických substrátů. Většinou se jedná o horní nezarostlé slunné okraje vápencových stěn a okraje skalních stepí s velmi nízkým půdním horizontem. Upřednostňuje jižní, východní a jihozápadní orientace svahů. Je to druh konkurenčně slabý, s nízkou tolerancí, nesnáší přerůstání jinými druhy. Ačkoliv jde o taxon extrémních stanovišť (teplo, sucho, bazicita, světlo), je k extrémům tolerantní pouze do určité míry. Citlivě reaguje především na přílišný nedostatek srážek během vegetačního období.

Květy včelníků rakouských jsou navštěvovány širokým spektrem opylovačů, nejčastěji čmeláky (Bombus sp.), zednicemi (Osmia sp.) a pelonoskami (Anthophora sp.). Z každého opyleného květu se vyvíjí většinou nejvýše dvě semena. Část vzniklých semen vyklíčí na podzim, část na jaře následujícího roku a část čeká v půdě na příhodné podmínky pro vyklíčení v dalších letech. Stává se proto, že semenáčky se na lokalitách objevují ve větší míře pouze v některých letech. V životním cyklu včelníku rakouského se kromě semen a semenáčků rozlišují ještě dvě další fáze: malé a velké dospělé rostliny. Za nejdůležitější fázi životního cyklu, která bývá nejvíce ohrožena, je stádium velkých dospělých rostlin (tj. produktivních jedinců, kteří jsou schopni se sami rozmnožovat). Úbytek jedinců v tomto stádiu může znamenat velké problémy, zvláště u početně menších populací.

Rozšíření

Včelník rakouský se vyskytuje v řídce roztroušených, mnohdy od sebe vzdálených až izolovaných arelách – od východního Španělska, přes Francii, Itálii, Švýcarsko, Rakousko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Ukrajinu až do Předkavkazí. Současný výskyt v ČR je soustředěn na bazické substráty Českého krasu od Srbska po Radotínské údolí. Všechny lokality se nacházejí v první zóně CHKO Český kras a jsou součástí evropsky významných lokalit (EVL Karlické údolí, EVL Karlštejn – Koda a EVL Radotínské údolí).

Historicky se včelník rakouský vyskytoval kromě Českého krasu ještě v Českém středohoří a na Hustopečsku v PP Zázmoníky u Bořetic. Včelník zde však vyhynul v posledních třiceti letech.

Status ochrany

• Evropská směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – druh zařazený do Přílohy II.  (druhy živočichů a rostlin v zájmu společenství, které vyžadují přísnou ochranu)
• Bernská úmluva (úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť) – druh zařazený do Přílohy I.
• Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. – zvláště chráněný druh rostliny, prováděcí vyhláška 395/1992 k tomuto zákonu – druh kriticky ohrožený (KO).
• Červený seznam cévnatých rostlin ČR – druh ohrožený (EN).

Příčiny ohrožení

Na všech lokalitách výskytu je včelník rakouský ohrožován přirozenou sukcesí, zarůstáním náletovými křovinami a expanzními bylinami. Historicky byly populace včelníku ničeny budováním a rozšiřováním vápencových lomů. Druh je sběratelsky cenný pro skalničkáře – vyrýpáváním rostlin s největší pravděpodobností zanikly populace na Deblíku či Zázmoníkách. Od roku 2015 je nutné do příčin ohrožení také započíst vliv sucha během vegetační sezóny. Z populačně-ekologického hlediska jsou malé populace včelníku rakouského velmi ohrožené. Pokud má populace alespoň 50 jedinců, není za vhodného managementu přímo ohrožena vymřením, pokud nedojde ke změně současných podmínek na lokalitách. Významně jsou však ohroženy populace o deseti a méně jedincích. V těchto populacích je pravděpodobnost vymření vysoká kvůli možným náhodným událostem (může jít například o sešlap lidmi, vyrýpávání do sbírek či extrémně suchý rok).

Regionální akční plán

Ve dvou oblastech ČR došlo k vyhynutí včelníku rakouského v nedávné době (Deblík v Českém středohoří a Zázmoníky na Hustopečsku), proto je dlouhodobým cílem regionálního akčního plánu zvýšení a udržení počtu rostlin na jednotlivých typech lokalit. Lokality byly dle početnosti včelníků rozděleny na tři typy – velké, střední a malé. Cílem tak bude zvýšit počty kvetoucích jedinců na velkých lokalitách alespoň na 200 jedinců, u středních lokalit na 100 jedinců a u malých lokalit zdvojnásobit počet stávajících jedinců. 

K zvýšení počtu včelníků na lokalitách povede nejen vhodný management, ale i cílené výsevy a dosazování rostlin včelníků. Zároveň budou vytvořeny minimálně tři lokality (nové či historicky včelníkem obsazené), na kterých bude založena nová stabilní populace včelníku rakouského. Za novou stabilní populaci bude považována lokalita, kde se bude nejméně ve třech letech z pěti vyskytovat minimálně dvacet rostlin starších dvou let. Na realizaci RAPu budou spolupracovat botanické zahrady, kde budou vytvořeny záložní kultury prioritních populací.