Vstavač kukačka - CHKO České středohoří

Biologie a ekologie druhu

Vstavač kukačka je vytrvalá terestrická rostlina s podzemní hlízou. Hlízy mají krátké a poměrně silné kořeny uzpůsobené k přijímání živin prostřednictvím mykorhizních procesů. Nadzemní části dosahují výšky 5–40 cm. Listy jsou v počtu 6–15 uspořádané do přízemní růžice. Květy vstavačů kukaček vykazují značnou variabilitu v barvě, od bílé přes růžovou, až po tmavě fialovou. Květním obdobím je závěr dubna až počátek června. Velké množství semen dozrává během několika málo týdnů, zpravidla do konce června.
Vstavač kukačka je mezi našimi orchidejemi druhem s poměrně širokou ekologickou amplitudou, s čímž úzce souvisí někdejší hojné rozšíření – velké množství nalezišť a silných populací tohoto druhu na nich. Optimum vstavače kukačky je travní společenstvo s mezernatým charakterem a dostatkem volné či lehce narušené půdy. To souvisí se skutečností, že jde o konkurenčně slabší druh. Hlubší rozrytí půdního profilu však již může existenci populací vstavačů silně negativně ovlivnit. Významnější roli hrají půdní poměry, zejména vlhkost půdy závislá na úhrnu srážek. Zpravidla jde o středně vlhké až suché trávníky, vstavače však nesnáší trvale zamokřené půdy.

Rozšíření

Vstavač kukačka je rozšířen v temperátní, submeridionální a meridionální zóně Evropy. Na území Česka je jeho výskyt evidován na asi 170 lokalitách. Jsou to zejména Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, dále jižní, západní a střední Čechy, horní Podyjí. Relikty z historických více než 1000 lokalit se nachází roztroušeně po zbytku Česka. V Ústeckém kraji a CHKO České středohoří se nachází jediná lokalita.

Status ochrany

• Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. - zvláště chráněný druh rostliny, prováděcí vyhláška 395/1992 k tomuto zákonu - druh silně ohrožený (SO).
• Červený seznam cévnatých rostlin ČR - druh kriticky ohrožený (CR).

Příčiny ohrožení

Upouštění od extenzivní pastvy a seče
Zemědělské využití naší krajiny mělo pro druh vhodný charakter přibližně do konce první poloviny 20. století. Poté následovaly změny, jejichž výsledkem bylo místy pomalé, jindy však až drastické ubývání vhodných stanovišť a slábnutí populací tohoto druhu. V případě území Česka hrálo hlavní roli upuštění od pastvy vhodných druhů hospodářských zvířat, případně přechod od extenzivní pastvy k intenzivní pastvě vedoucí k silné eutrofizaci, vypasení nadzemních částí rostlin v nevhodnou dobu či rychlému zarůstání luk a pastvin po ukončení pastvy domácích zvířat nebo ukončení kosení lučních porostů.

Hnojení
Následkem hnojení a vyšší imisní zátěže došlo k eutrofizaci a podpoře konkurenčně silnějších druhů a k mizení vhodných druhů symbiotických hub.

Nadměrné stavy zvěře
Černá zvěř rozrývá luční porosty s hlízami vstavačů. Izolované a málo početné populace jsou tak ohroženy extincí. Vysoká zvěř často dekapituje květy, čímž znemožňuje rozmnožování.

Regionální akční plán

Cílem regionálního akčního plánu je existence čtyř lokality o alespoň sto jedincích vstavače kukačky v CHKO České středohoří, tzn. vytvořit a udržet vhodné biotopy a introdukovat do nich jedince na třech nových lokalitách. Aby se tohoto cíle podařilo dosáhnotu, je potřeba na všech lokalitách udržovat biotop ručním kosením, důkladným výhrabem, popř. extenzivní pastvou. Výsadbový materiál je zajištěn odebíráním semen vstavačů kukaček z PR Bohyňská lada a jejich kultivací ex-situ. Při výsadbě bude kladen důraz na oplocování jedinců kvůli zajištění před rozrytím a okusem.