Nahoru

Tetřev hlušec - CHKO Beskydy

Tetrao urogallus

Tetřev hlušec je mohutný lesní kur s velkým areálem výskytu, zahrnujícím velkou část Evropy a severní Asie. Původně byl v českých zemích rozšířený na velké části území, moderní lesní hospodářství jej ale z drtivé většiny území vytlačilo a dnes přežívá jen v několika posledních oblastech. Kromě území národního parku Šumava je to především část CHKO Beskydy, kde dosud přežívá malá populace, i když v minulosti byl mnohem početnější.

Biologie a ekologie druhu

Tetřev vyžaduje staré smrkové nebo smíšené porosty přirozeného charakteru s bohatým podrostem, včetně borůvek, které jsou pro něj důležitým zdrojem potravy. S nástupem moderního lesnictví rychle mizí, protože stejnověké smrkové monokultury mu nevyhovují. Naopak na Šumavě byl pozorován nárůst početnosti na místech, kde došlo ke gradaci kůrovce a odumření smrkového patra.

Tetřev hlušec je známý především svým tokem. Oproti očekávání nejde o nijak hlasitý zvuk – tokající kohouti jsou slyšitelní sotva na několik desítek metrů. Hlavní období toku spadá do března a dubna a tetřevi tokají v brzkých ranních hodinách, přičemž tok začíná krátce před svítáním.

Rozšíření

Areál tetřeva hlušce je značně rozsáhlý a sahá od Španělska po centrální Sibiř; na východní Sibiři se vyskytuje příbuzný druh Tetrao urgalloides. Evropská populace je poměrně velká a je považována za zabezpečenou, to se však týká pouze souvislého areálu v severní a severovýchodní Evropě (evropské Rusko a Skandinávie). Výskyt ve zbytku Evropy je mnohem méně početný, ostrůvkovitého charakteru a na řadě míst tetřev již vymizel. Například na Slovensku početnost tetřeva drasticky klesá, a to i na území národních parků a dosahuje již početnosti pouhých několika set kohoutů.

V Českých zemích byl tetřev dříve mnohem více rozšířen, i když nikdy nešlo o úplně běžný druh. Přeměna horských a podhorských lesů jej vytlačila z drtivé většiny území a již zhruba od poloviny 20. století byl výskyt omezen pouze na pohraniční pohoří. Koncem 20. století se situace ještě zhoršila a tetřev vymizel např. v Krkonoších, Jeseníkách nebo Krušných horách. Dnes přežívá poměrně silná populace na Šumavě a doposud přetrvává výskyt v CHKO Beskydy.

Tetrev hlusec

Status ochrany

  • Evropská směrnice o ochraně volně žijících ptáků (79/409/EEC) – druh zařazený do přílohy I
  • Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. - zvláště chráněný druh živočicha, prováděcí vyhláška 395/1992 k tomuto zákonu - druh kriticky ohrožený (KO).
  • Červený seznam obratlovců ČR - druh kriticky ohrožený (CR).

Příčiny ohrožení

Intenzifikace lesnického hospodaření

Zcela zásadní faktor, který vedl k vytlačení z většiny areálu výskytu. Tetřev hlušec není schopný přežívat ve stejnověké smrkové monokultuře, která mu neposkytuje dostatek potravních zdrojů a současně ani vhodných úkrytů pro stavbu hnízda. V sousedním Polsku bylo v rámci experimentu zjištěno, že v hospodářském lese bez vyvinutého podrostu jsou hnízda tetřeva velmi rychle nalezena běžnými lesními predátory (liška, kuna, prase divoké, krkavec). Naopak v členitém terénu pralesovitého charakteru je vhodných míst k úkrytu hnízda dostatek (jakkoliv je zde predátorů minimálně stejně) a tetřevi tak mají šanci úspěšně vyvést mláďata. Ke ztrátám dochází i při nárazech dospělých tetřevů do pletiv v oplocenkách. Dalším souvisejícím problémem je i nedostatek potravních zdrojů, zejména borůvek. Ty v hustých smrkových monokulturách nezmlazují. Chybí tu i mrtvé dřevo, které slouží pro tetřeva nejen jako možný úkryt, ale i jako zdroj potravy.

Rušení tetřevů při toku a během zimování

Tetřev je velmi citlivý na vyrušování (ačkoliv o něco méně než příbuzný tetřívek obecný). Škodí mu pohyb turistů mimo značené stezky, a to především v době toku, a zejména v zimě. Tetřev je poměrně špatný letec, vzlétá se značným hlukem a časté rušení v zimě při nedostatku potravy vede k velkým výdajům energie a může tetřevy ohrozit na životě.

Regionální akční plán

Cílem regionálního akčního plánu je stabilizace populace tetřeva hlušce na území CHKO Beskydy. Prostředkem, jak toho chceme dosáhnout, je jednak vyhlášení „tetřevích oblastí“ – míst, která jsou klíčová pro přežití tetřeva hlušce v Beskydech, do kterých je třeba směřovat managementové zásahy a kde je třeba minimalizovat pohyb osob mimo značené stezky. Mezi opatření podporující přežití tetřeva patří mj. prořezávky příliš zahuštěných porostů, nebo naopak dosadby vhodných druhů dřevin, které slouží jako potravní zdroje v zimě.

Regionální akční plán je realizován v návaznosti na činnost tetřeví odchovny a aklimatizační tetřeví voliéry v oblasti vrcholu Travný, kterou provozují Lesy ČR.


Související dokumenty