Okáč menší - Olomoucko

Biologie a ekologie druhu

Housenka se vyvíjí na několika druzích trav, především na kostřavě nízké (Festuca supina) a metlici trsnaté (Deschampsia cespitosa). Dospělí motýli létají zhruba od července často až do září, v závislosti na nadmořské výšce, vrchol doby letu je obvykle v druhé polovině července. Jednotliví motýli žijí obvykle jen několik dnů a příliš se nevzdalují z lokality.

^{Biotop okáče menšího. Foto: Václav John.}

Rozšíření

Okáč menší je evropským endemitem, jehož výskyt je omezený pouze na několik málo lokalit v České republice, Rumunsku, Francii a Švýcarsku. Výskyt v Hrubém Jeseníku je zcela izolovaný, motýl se dokonce nevyskytuje ani v rakouských Alpách, ani ve slovenských Karpatech.

Historický výskyt v Rychlebských horách s přesahem do Polska zanikl již v první polovině 20. století, čímž tento druh vymřel na území Polska. I v Jeseníkách se jeho areál zmenšil -  zatímco kolonie ve vyšších polohách jsou dosud poměrně početné, řada níže položených kolonií zanikla.

Status ochrany

• Evropské směrnice – druhy zařazený do Přílohy IV.  (Druhy živočichů a rostlin v zájmu společenství, které vyžadují přísnou ochranu)
• Bernská úmluva – druhy zařazený do Přílohy II. (přísně chráněné druhy živočichů)
• Červený seznam IUCN – druh zranitelný (VU)
• Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. - zvláště chráněný druh živočicha, prováděcí vyhláška 395/1992 k tomuto zákonu - druh silně ohrožený (SO).
• Červený seznam bezobratlých ČR - druh zranitelný (VU).

Příčiny ohrožení

Zarůstání lokalit

V Jeseníkách je problémem především nepůvodní vysazená borovice kleč (Pinus mugo), která zarůstá některé plochy původního alpínského bezlesí. Tím mizí prostor pro řadu druhů živočichů a rostlin, včetně okáče menšího.

Příliš intenzivní lesnický management

Lesní populace v nižších polohách jsou často vázané na čerstvé paseky, které krátkodobě výrazně zlepší perspektivu motýla, nicméně po nějaké době dochází k zapojení nového porostu a okáč z těchto míst mizí. Pokud paseky vznikají na příliš velkých plochách, může v určitém časovém intervalu dojít k tomu, že paseky nevzniknou a motýl lokálně vymizí.

Klimatické faktory

Jakkoliv zatím nemáme data, která by svědčila o ústupu z těchto příčin, je okáč menší jako horský druh ohrožen postupným oteplováním klimatu. Naopak s oteplováním související sucho a přemnožení kůrovce je spíše faktorem, který je z hlediska okáče pozitivní, protože vede k prosvětlení lesních porostů až jejich dočasné proměně na nelesní biotopy, které okáči vyhovují.

Regionální akční plán

Hlavním cílem RAP pro okáče menšího je stabilizovat a zajistit přežití tohoto druhu v České republice. Regionální akční plán je cílený především na populace žijících na nelesních biotopech ve vyšších polohách v okolí Pradědu a Vysoké Hole. Součástí RAP je především pravidelný monitoring motýlů, důležitý pro odhalení populační dynamiky a postupná likvidace borovice kleče na klíčových místech. V roce 2016 byla odstraněna borovice kleč na zhruba 19 hektarech na území Malého Dědu, v roce 2020 došlo k další redukci kleče, tentokrát nedaleko Velké Kotliny.

Odstranění kleče je důležité nejen z hlediska výskytu okáče menšího, ale profituje z něj řada dalších druhů mj. okáč horský (Erebia epiphron), ubývající a kriticky ohrožená linduška horská (Anthus spinoletta) nebo glaciální relikt saranče horská (Miramella alpina). Okáč menší tedy slouží jako deštníkový druh pro ochranu širšího společenstva živočichů a rostlin alpínského bezlesí.

Dalším podpůrným opatřením je postupná obnova extenzivní pastvy v horských polohách Jeseníků. V okolí chaty Švýcárny a Pradědu tak pomáhají spásat horské trávníky ovce, skotský náhorní skot, huculští koně a od roku 2000 i shetlandští poníci.