Střevle potoční - CHKO Žďárské vrchy

Biologie a ekologie druhu

Střevle se vyskytuje hlavně v čistých, neznečištěných oligotrofních tocích horských a podhorských poloh, ve vhodných místech zasahuje i do nižších poloh.  Střevle se může vyskytovat i v průtočných stojatých vodách, jako jsou nádrže a rybníky. Vybírá si místa s dostatkem vhodných úkrytů a preferuje vody s nízkým obsahem živin.

Střevle je skupinově žijící ryba, sdružuje se do hejn. Ve věku zhruba dvou let pohlavně dospívá a tře se. Rozmnožování probíhá obvykle v mělčí proudící vodě a jikry jsou převážně kladeny na štěrkový podklad, bylo ale zjištěno i přilepování jiker na rostliny. Střevle v podmínkách České republiky dorůstá do velikosti zhruba do 10 cm, větší jedinci jsou vzácní. Obvyklá délka života je zhruba 3-5 let.

Rozšíření

Střevle obecná je rozšířená na většině území Evropy, chybí jen na úplném jihu (Středomoří) a na nejzazším severu. Na východ zasahuje areál střevle potoční přes celou severní Asii až po povodí Amuru a Korejský poloostrov.

V České republice je střevle obecná rozšířená na velké části území, chybí však téměř úplně v nižších polohách (úvaly jižní a střední Moravy, nížiny středních Čech aj.). Ke značnému úbytku populací došlo například Drahanské vysočině nebo právě v oblasti Českomoravské vysočiny. Na Vysočině (tedy v oblasti působnosti RP SCHKO Ždárské vrchy) bylo v minulosti větší množství lokalit, ještě v 50. letech 20. století zde byla střevle běžným druhem. Z 55 historicky známých lokalit se v letech  2015-2016 podařilo prokázat výskyt střevle již pouze na 14 z nich, na většině ostatních střevle prokazatelně vyhynula. I těchto posledních 14 míst je ohroženo, v poslední době zejména extrémním suchem, kdy došlo ke kompletnímu vyschnutí některých toků, zejména v nejvyšších polohách. Nepříklad během suchého léta v roce 2018 pravděpodobně definitivně zanikly další 2-3 populace střevle na Vysočině.

Status ochrany

• Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. - zvláště chráněný druh živočicha, prováděcí vyhláška 395/1992 k tomuto zákonu - druh ohrožený (O).
• Červený seznam obratlovců - zranitelný (VU).

Příčiny ohrožení

Úpravy vodních toků

V minulosti docházelo v rámci vodohospodářských úprav k napřimování toků. Napřímené toky připomínají charakterem často spíš kanály, střevle zde nenalézají dostatek vhodných úkrytů před predátory a snižuje se i samočistící schopnost toku. Dnes je snaha tato opatření napravit formou revitalizací.

Znečištění vod

Oblast Vysočiny je intenzivně zemědělsky využívána, přetrvává hlavně problém s vysokým zastoupením živin daný splachy z okolních polí. V místech, kde dosud přežívá, střevle dosavadní koncentrace znečištění dosud zvládala, problém se však nyní prohlubuje v období nižších průtoků, kdy dochází k zvýšení koncentrace živin v tocích. Vážný problém představují i havarijní úniky, např. v roce 2014 došlo k úniku pesticidů do řeky Doubravky z areálu zemědělského družstva a následnému vytrávení místní populace střevle.

Nízké průtoky a extrémní sucha

V roce 2015 nastal klimaticky extrémní rok a mimořádné sucho vedlo k úplnému vyschnutí některých menších vodních toků na Vysočině. Sucho se v dalších letech opakovalo, k dalšímu extrému došlo v roce 2018. Pokud střevle nemají možnost migrovat níže po toku, populaci hrozí zánik. Některé toky nevyschly zcela, ale rozpadly se na soustavu izolovaných tůní. V těchto tůních mohou sice střevle přežívat, ale jsou zde nucené snášet mnohem extrémnější fyzikální podmínky, a navíc jsou v těchto místech snadnější kořistí predátorů.

Izolovanost populací

Dříve souvislý areál střevle na Vysočině se rozpadl a většímu rozšíření často brání migrační bariéry nebo nevhodné úseky řek. U malých populací je přitom velké riziko inbrední deprese (tzn. křížení blízce příbuzných jedinců, vedoucí k nižší životaschopnosti potomků) spojené s následným zánikem populace.

Nadměrné vysazování dravých ryb

Při velkém vysazování dravých ryb, zejména pstruha potočního, může dojít vlivem enormního predačního tlaku až k vyhubení místní populace.

Regionální akční plán

Hlavním cílem RAP je stabilizace populace střevle potoční na Vysočině. V letech 2015 a 2016 proběhl detailní monitoring populací střevle na Vysočině, během monitoringu byla zjištěna i přítomnost dalších ohrožených druhů, které se často vyskytují na stejných místech (rak říční, mihule potoční). Dále byly na několika místech vytvořeny soustavy vhodných průtočných tůní, část z nich střevle obsadily bezprostředně po provedeném zásahu.

Do budoucna je navržena řada opatření na podporu populace střevle. Mezi ně patří např. zprůchodňování migračních bariér, aby izolované populace střevle mohly vzájemně komunikovat a aby mohlo docházet k přirozenému návratu střevlí do vhodných úseků toku. Na některých tocích, které byly v minulosti těžce poškozeny napřimováním, jsou navrhovány revitalizace. V případě nevyhovujících podmínek, např. extrémního sucha, jsou plánovány záchranné transfery. Na vybraných lokalitách doporučujeme snížení predačního tlaku rybích predátorů (zejména pstruhů). Důležitý je i pokračující monitoring stávajících populací a sledování kvality vody.