Modrásek černoskvrnný – východní Čechy a Českomoravská vrchovina

Phengaris arion
V minulosti byl na území České republiky široce rozšířeným a hojným druhem motýla, avšak v důsledku opouštění tradičního hospodaření, umělého zalesňování a zarůstání lokalit populace razantně poklesly. V současnosti přežívají větší systémy propojených populací už pouze v Beskydech, další oblasti jsou tvořeny izolovanými a silně ohroženými místními populacemi. Počet osídlených regionů je malý, stejně jako velikost jednotlivých místních populací, případně metapopulací. Žádnou z nich nelze označit za skutečně početnou, což přispívá k jejich zranitelnosti.

Biologie a ekologie druhu

Modrásek černoskvrnný je naším největším druhem modráska, na horní straně křídel mají samci i samice modrou barvu s nápadně velkými černými skvrnami. Tento druh je známý vývojem v koloniích mravenců rodu Myrmica (obligátní myrmekofilie), hlavně druhu M. sabuleti, ale i M. lobicornis, M. schencki, M. scabrinodis a méně M. rugosa. Nevyužívají vlhkomilné druhy mravenců, jako jsou M. rubra či M. ruginodis. Druh je vázán na suché stráně a pastviny s výskytem živných rostlin (různé druhy mateřídoušek a dobromysl).

Obr.: Biotop modráska černoskvrnného, foto: Pavel Vrba.

Rozšíření

V minulosti byl modrásek černoskvrnný na území České republiky široce rozšířený, ale vlivem opouštění tradičních způsobů hospodaření, umělého zalesňování a zarůstání lokalit drasticky ustoupil. V současnosti přežívají větší systémy propojených populací už pouze v jižní části CHKO Beskydy (Vsetínsko). Přežívá i v dalších oblastech, někdy i v lokálně početných, převážně však izolovaných a silně ohrožených populacích – severní část Bílých Karpat, vojenský prostor Libavá, Svitavsko a Šumpersko, SV část Českomoravské vrchoviny (Žďársko), jižní Čechy (Českokrumlovsko, Vyšebrodsko a Kaplicko), Sušicko v Pošumaví, střední Povltaví, Doupovské hory, Slavkovský les a bývalý vojenský prostor Ralsko.

Obr: Mapa výskytu modráska černoskvrnného v České republice.

Status ochrany

Modrásek černoskvrnný je druh celoevropsky chráněný Bernskou úmluvou (příloha II) i Směrnicí o stanovištích (příloha IV – druh vyžadující přísnou ochranu). V evropském červeném seznamu z roku 2010 byl zařazen jako ohrožený (EN). Při aktualizaci v roce 2025 je sice uveden v kategorii blízký ohrožení (NT), nicméně zároveň přímo tento druh je uveden jako případ, kdy metodika klasifikace nevystihla vysokou míru priority ochrany druhu, protože druhy, jež prodělaly dramatický pokles populací v druhé polovině dvacátého století, nevykazovaly ve sledovaném období tak výraznou míru poklesu početností. V českém červeném seznamu je evidován v kategorii ohrožený, zároveň je řazen mezi zvláště chráněné živočichy podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, v kategorii kriticky ohrožený druh.

Příčiny ohrožení

Příčin ohrožení modráska černoskvrnného je hned několik. Společným jmenovatelem je opouštění tradičního hospodaření. Řada lokalit byla přeměněna na intenzivní zemědělské plochy, zalesněna, nebo ponechána svému osudu, a tak samovolně zarostla. K největším změnám došlo eliminací přechodových biotopů v lemech pastvin a luk – efekt ohradníků (není paseno do svažitějších míst a do keřů na mezích) a efekt seče mechanizací s vyloučením obhospodařování na mezích. Vzniká tak ostrý přechod mezi biotopy/stanovišti v místech, kde by měl být modráskem preferovaný široký a narušovaný lem. Navíc došlo k rozbití původní metapopulační struktury zmizením “nášlapných kamenů”, propojujících jednotlivé lokality výskytu. Tento druh není nikdy na lokalitách příliš početný, housenky jsou při vývoji v mraveništích dravé a při vzájemném setkání několika housenek i kanibalistické. Při fázi života v mraveništích mohou negativně ovlivnit počet mravenců v hnízdě, a tak mohou přežít pouze v silných a početných mraveništích, která jsou však u mravenců rodu Myrmica spíše výjimkou. Současně mají motýli i velký nárok na prostředí, preferují vyhřáté stráně s bohatě strukturovaným biotopem, osluněná místa s narušeným drnem, nízkou vegetací a hojným výskytem larválních živných rostlin (mateřídoušky, dobromysl), s bohatou nabídkou nektaru a též s množstvím potravy pro mravence rodu Myrmica tak, aby byli schopni vytvářet silné a početné kolonie. Kvůli nízké nosné kapacitě tak tvoří pouze malé vzájemně komunikující místní populace s metapopulační strukturou.

Hlavním důvodem úbytku je ztráta vhodných biotopů. Nejvýznamnější negativní faktory jsou:

Opouštění tradičního hospodaření (extenzivní pastva, seč luk).
Zarůstání lokalit bez pravidelné péče (rákosiny, náletové dřeviny) či záměrné zalesňování neplodných půd.
Intenzivní zemědělské hospodaření, zejména nevhodná pastva a seč.
Rozbití metapopulační struktury motýla.

Regionální akční plán

Cílem regionálního akčního plánu (RAP) je stabilizovat výskyt modráska černoskvrnného na území Vysočiny, Jihomoravského, Královéhradeckého a Pardubického kraje v minimálně 8 metapopulačních systémech.

Hlavní opatření zahrnují:

Péči o biotop pomocí cílených managementových zásahů.
Obnovu struktury metapopulačního systému a asistovanou rekolonizaci.
Obnovu potenciálního biotopu.
Monitoring motýlů i hostitelských mravenců.
Výzkum genetické struktury
Výchovu a osvětu veřejnosti

Díky těmto opatřením mají východní Čechy a Českomoravská Vrchovina potenciál stát se modelovým regionem ochrany tohoto ohroženého motýla i dalších druhů hmyzu vázaných na suché trávníky.

Obr.: Modrásek černoskvrnný – samec, foto Marek Vojtíšek