Hnědásek květelový – Křivoklátsko a Český kras
Melitaea didyma
Hnědásek květelový patří mezi ohrožené druhy denních motýlů nejen v Česku, ale i ve velké části Evropy severně od Alp. Přestože v řadě oblastí nepatří mezi druhy chráněné legislativou na národní či mezinárodní úrovni, často tento denní motýl figuruje v regionálních červených seznamech. Na území Českého krasu a Křivoklátska byl v minulosti pokládán za nezvěstný či dokonce vyhynulý druh aktuálně však bylo zjištěno, že se v těchto regionech v několika populacích stále vyskytuje.
Biologie a ekologie druhu
Hnědásek květelový je druhem otevřené krajiny stepního až savanového rázu. Jeho hlavní živnou rostlinou v České republice lnice květel (Linaria vulgaris). Na území Čech (a na severní Moravě) je druh dle současných poznatků jednogenerační, na jižní Moravě byl vždy dvougenerační a v posledních extrémně teplých letech byla pozorována i třetí generace. Období letu začíná na většině lokalit koncem června a trvá do poloviny srpna. Samci po většinu dne aktivně létají a vyhledávají méně aktivní samice, které se častěji ukrývají v podrostu nebo posedávají na vegetaci. Kladení vajíček probíhá zejména v červenci a snůšku umisťují přednostně na listy oproti květům živné rostliny. Housenky se brzy po vylíhnutí rozlézají a dále se vyvíjejí jednotlivě, nevytvářejí tedy hnízda. Kuklení nastává od konce května do konce června (v závislosti na lokalitě) a dospělci líhnou po 10 až 14 dnech.
Rozšíření
Tento druh se v Evropě vyskytuje souvisle především v jižní části kontinentu (včetně Balkánu), mnohem vzácnější je ve střední Evropě a přes východ Polska zasahuje až do oblasti Pobaltí. V České republice žije na více lokalitách na jihu Moravy (NP Podyji, Pálava, Hodonínsko a okolí Brna), izolované populace přežívají na střední Moravě, na Svitavsku, v Českém krasu, na Křivoklátskua na lokalitách Sedlčansku (zde se jedná o výsledek reintrodukce provedené v r. 2018).
Příčiny ohrožení
Hlavní příčiny ohrožení hnědáska květelového spočívají v nevhodném hospodaření. Tradiční extenzivní zemědělství nahradila intenzifikace výroby, zatímco neudržované zbytky krajiny zarůstají kvůli absenci péče, nevhodné bezzásahovosti nebo zalesňování pasek.
Druh ohrožuje také klimatická změna, která mění podmínky na dříve optimálních lokalitách, a celosvětová eutrofizace. Nadbytek dusíku z atmosféry a zvýšené množství oxidu uhličitého v půdě totiž způsobují nadměrný růst vegetace a zarůstání křovinami.
Izolované populace může ohrozit i nesprávně provedená pastva, zejména z hlediska termínu provedení a velikosti stáda.
Regionální akční plán
Cílem Regionálního akčního plánu je pomocí vhodných opatření zajistit na území dvou sousedících chráněných krajinných oblastí – Křivoklátska a Českého krasu – podmínky pro udržení stabilní populace a rozšíření oblastí potenciálního výskytu tohoto druhu. Pro dosažení tohoto cíle je nutné pečovat o současné biotopy a připravovat nové, pravidelně provádět monitoring, udržovat záchranný chov a v případě Českého krasu na vytipovaných vhodných lokalitách provést repatriaci.
Foto: Vladislav Holec a Lada Jakubíková
