Přeslička různobarvá - Olomoucko

Biologie a ekologie druhu

Přeslička různobarvá má tmavozelené přezimující lodyhy vyrůstající v trsech, které mohou tvořit celé porosty. Lodyhy nemají žádné větve a v letních měsících jsou zakončeny žlutým výtrusnicovým klasem.  Od podobných druhů (p. zimní, p. větevnatá) se odlišuje drobnějšími znaky na lodyze.

Kromě rozmnožování výtrusy se také dokáže za příhodných podmínek na lokalitě šířit vegetativně. Rozrůstá se pomocí podzemních oddenků.  V nestabilním prostředí štěrkopískoven je díky tomu schopná sledovat zvyšující se úroveň terénu a prorůstat na povrch a využívat tak místa náplavů.

Přeslička různobarvá je světlomilná, při zastínění její populace slábnou. Není schopná dlouhodobě odolávat konkurenci okolní vegetace. Je druhem trvale zamokřených stanovišť a snáší i dlouhodobé zaplavení.

Rozšíření

Přeslička různobarvá je severský druh vyskytující se v Evropě, Asii i Americe. V Evropě má těžiště rozšíření ve Skandinávii a v Alpské oblasti, dále roste na Islandu, Britských ostrovech a v Karpatech, izolovaně v Pyrenejích, severní Francii, na území Beneluxu, ve střední Evropě a v Pobaltí.

V ČR se vyskytovala převážně v teplejších oblastech středních a východních Čech (hlavně Polabí), v okolí Brna a na Hané, dále na Ostravsku a Podbeskydsku. Byla známa z přibližně 60 lokalit. Po roce 2000 se počet lokalit pohybuje mezi 10 a 20. Na Olomoucku jsou v současnosti známé 4 lokality (pískovna Mohelnice – starý a aktivní náplav, štěrkovna Náklo, Nemilany). V rámci RAPu byla založena další jedna (Tovačovská jezera).

Status ochrany

• Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. - zvláště chráněný druh rostliny,
• prováděcí vyhláška 395/1992 k tomuto zákonu - druh kriticky ohrožený (KO).
• Červený seznam cévnatých rostlin ČR (Grulich & Chobot 2017) - druh silně ohrožený (C2b), dle kategorizace IUCN – ohrožený (EN).

Příčiny ohrožení

Změny krajiny

Dlouhodobé změny způsobované člověkem, jako je eutrofizace niv v důsledku ukládání povodňových hlín, úbytek narušovaných vlhkých štěrkopískových substrátů v důsledku regulace řek apod. způsobují nedostatek přirozených otevřených stanovišť s vhodnými podmínkami prostředí – tj. zejména s vlhkými minerálně silnými půdami.

Sukcesní změny

Přeslička jako světlomilný druh ustupuje v důsledku rozvoje konkurenčně zdatnějších rostlin, zejména pokud se ocitne v zástinu dřevin.

Přímá likvidace biotopů

V minulosti docházelo k ničení jejích přirozených biotopů (slatiniště), v současnosti může být ohrožena i likvidací sekundárních stanovišť (stavební práce na pískovnách a lomech, nevhodná rekultivace).

Změny vodního režimu

Další příčinu ohrožení představuje pokles hladiny podzemní vody v důsledku odvodnění, regulace řek, výstavba přehrad či sucha. Přeslička potřebuje zamokřený substrát a při jeho dlouhodobějším vyschnutí odumírá, případně pak dojde k zarůstání stanoviště konkurenčně silnějšími druhy.

Regionální akční plán

Hlavním cílem RAPu pro přesličku různobarvou na Olomoucku je zajistit existenci alespoň tří silných populací v tomto území. Dalším cílem je průběžné vytváření vhodných stanovišť v antropicky podmíněných potenciálně vhodných lokalitách, tj. zejména v těžebnách štěrkopísků, v hlinících, kamenolomech.

Na lokalitě Pískovna Mohelnice je potřeba zajistit podmínky pro dlouhodobý výskyt přesličky vhodným nastavením Plánu sanace a rekultivace dobývacího prostoru Mohelnice pro nově připravovanou otvírku části dobývacího prostoru. Na lokalitě štěrkovna Náklo je nezbytné managementem dlouhodobě zajistit takové podmínky, aby nedošlo k významnějšímu poklesu početnosti zdejší vitální populace. Nově založená populace na lokalitě Tovačovská jezera bude monitorována a vhodné nastavení Plánu sanace a rekultivace dobývacího prostoru umožní její dlouhodobé přežití.