Příčiny ohrožení tetřívka obecného

Úbytek vhodných biotopů

Za vhodný biotop tetřívka označujeme především bezlesí s řídkým zastoupením drobných dřevin a solitérními vzrostlými stromy. Odvodňování rašelinišť, zalesňování otevřených ploch, ústup od pravidelného obhospodařování pastvin a luk či plošná zástavba a výstavba lyžařských a jiných sportovních areálů jsou příklady změn, kvůli kterým došlo od počátku 20. století k výraznému celkovému zmenšení ploch vhodného biotopu pro tetřívka. K úbytku vhodného biotopu v našich podmínkách přispívá také globální oteplování, projevem může být například nedostatek vhodné potravy.

Fragmentace biotopů

Dlouhodobé přežití jedinců na jednom místě zajistí pouze nefragmentovaná plocha vhodného biotopu o rozloze minimálně 100 ha. Aby nedocházelo k fragmentaci takových ploch, je nutné vytvářet mozaiku bezlesí tak, aby mezi těmito plochami nebyly souvislé vysokokmenné porosty. Fragmentace vhodného prostředí má také za následek vznik menších navzájem oddělených subpopulací, neboť tetřívek má ve srovnání s jinými druhy ptáků velmi omezené migrační schopnosti. Čím jsou dílčí populace menší, tím vyšší je riziko, že v nich bude docházek k nevratným ztrátám genetické diverzity.

Foto: Ondřej Prosický

Rušení

Nadměrná návštěvnost, nepředvídatelný pohyb lidí mimo turistické trasy, aktivita fotografů či hluk z dopravy a technických zařízení (např. větrných elektráren) mají zásadní vliv na kondici tetřívků. Pokud k rušení dochází na zimních stanovištích, tokaništích nebo hnízdištích, může mít až fatální následky.

Predace

Predace je jednou z nejvýznamnějších příčin mortality tetřevovitých ve všech fázích života – od vejce po dospělce. Stanovení míry predace přitom není snadné a výsledky závisí na použité metodě. Pravděpodobně hlavními predátory tetřívků v Evropě jsou kuna a liška, dále pak prase divoké či invazivní druhy mýval severní a psík mývalovitý. Významným faktorem může být ohrožení pozemních hnízd přemnoženými stavy jelení zvěře.

Technické překážky

Málo viditelné překážky mohou ohrozit letící tetřívky, ti si v případě nárazu mohou způsobit často až smrtelná zranění. V českých podmínkách se jedná zejména o lesnické oplocenky, lanovky a vleky a větrné elektrárny, dále pak např. elektrické ohradníky či vedení vysokého napětí. Negativní dopad uvedených zařízení je však možné nastavením určitých pravidel a opatření efektivně minimalizovat.