Bourovec trnkový
Eriogaster catax
Ještě na počátku 20. století se tento druh vyskytoval v části Čech, na střední a severní Moravě. Krátce nato však z těchto oblastí vymizel a udržel se pouze na jižní Moravě, pravděpodobně v důsledku změn v hospodaření — zejména kvůli úbytku nízkokmenných lesů a ústupu extenzivní pastvy.
Bourovec trnkový je okrově až zlatavě zbarvený druh nočního motýla, patřící mezi ohrožené prvky naší lesostepní fauny. Mezi typické biotopy výskytu druhu patří křovinaté pastviny v různém stadiu sukcese, extenzivní nebo opuštěné sady a vinice, široké polní meze a světlé výmladkové lesy. Vzhledem k omezené disperzní schopnosti dospělců je nezbytné, aby krajinná mozaika byla jemnozrnná a jednotlivé biotopy na sebe plynule navazovaly.
Historicky se druh vyskytoval i v Čechách, například v Praze, na Křivoklátsku a v Polabí, odkud však v průběhu 20. století vymizel. V současnosti je jeho výskyt v České republice omezen na jižní a jihovýchodní Moravu, zejména na Znojemsko, Pálavu, CHKO Soutok, Bílé Karpaty a okolí Uherského Hradiště a Uherského Brodu. I zde však z významné části území ustoupil.
Mladší housenky žijí pospolitě v larválních hnízdech na mladých keřích, především trnky obecné (Prunus spinosa) a hlohu obecného (Crataegus laevigata). Ve starších instarech se housenky rozlézají na okolní keře a stromy, včetně dalších druhů, například slivoní (Prunus spp.) a hrušní (Pyrus spp.). Dospělci se objevují na přelomu září a října, nepřijímají potravu a po spáření samice kladou vajíčka na vhodné větve keřů, přičemž snůšku překrývají chlupy, které ji chrání během zimy. Samice mají omezený dolet (v řádu kilometrů), a proto vyžadují pestrou krajinnou strukturu s dostatkem porostů živných dřevin.
Cílem záchranného programu je zajistit dlouhodobé přežívání životaschopné populace bourovce trnkového v České republice. Toho chceme docílit zastavením úbytku jeho populací, stabilizací stávajícího výskytu a podpořením návratu druhu na historické lokality. Navrhovaný management zahrnuje především prořezávky křovin a náletových dřevin a zavedení extenzivní pastvy za účelem obnovy a udržování lokalit, včetně zajištění jejich konektivity. Klíčovou součástí programu je rovněž spolupráce s vlastníky pozemků a místními samosprávami.
Foto: Martin Tomešek