Rak kamenáč

Na území ČR se vyskytují tři původně evropské druhy raků. Zatímco rak bahení (Pontastacus leptodactylus) je na našem území považovaný za druh zdomácnělý, uměle vysazovaný na konci 19. století, další dva druhy - rak říční (Astacus astacus) i rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) jsou druhy na našem území původní.

Raci vyžadují čistou vodu a přírodní toky, nejlépe meandrující potoky s dostatkem vhodných úkrytů. Jsou tak významnými bioindikátory čistoty vody. Díky své velikosti a dlouhověkosti hrají důležitou roli ve sladkovodních ekosystémech.

A kdo by neznal dětskou říkanku o tom, jak rak leze z díry. Jako jeden z mála bezobratlých živočichů je rak spjat s kulturně-historickým dědictvím Evropy. Zejména v Čechách a na Moravě je pak vztah člověka k rakům dobře patrný a to nejen z dobových záznamů. Význam raků dobře demonstruje heraldika, místí názvy (např. obce Rakovník a Rakůvka) ale i lidová slovesnost. Raci byli ve středověku využíváni nejen ke konzumaci – patřili mezi oblíbeneé delikatesy, ale též k medicínským účelům. Lidé je lovili a později i cíleně chovali a vysazovali.

Původní druhy raků zažívají krizi prakticky po celé Evropě. Některé méně rozšířené a zranitelnější druhy, jako je rak bělonohý nebo náš rak kamenáč, by v případě nedostatečné ochrany mohli v mnoha oblastech jejich současného výskytu v budoucnu vymřít. Ohroženy nejsou jen lokální populace, ale celé druhy.

Rakovi kamenáči, stejně jako ostatním druhům raků, škodí znečišťování vod, nešetrné rybniční hospodaření a změny v krajině – intezifikace zemědělství (zejména splach hnojiv do potoků) a úpravy vodních toků. Pro již oslabené populace je pak kritickým negativním faktorem šíření nepůvodních druhů raků ze Severní Ameriky, kteří byli v minulosti uměle vysazováni, či do přírody unikly z chovů nebo byli nezodpovědně vypuštěni. Aktuálně se na území ČR nacházejí tři druhy invazních druhů raků – rak signální (Pacifastacus leniusculus), rak pruhovaný (Faxonius limosus) a rak mramorovaný (Procambarus virginalis). Všechny pocházejí z Ameriky a naše druhy konkurenčně vytlačují, ale především přenášejí plísňové onemocnění – račí mor, vůči kterému jsou sami imunní. Pro raka kamenáče (a ostatní původní evropské druhy raků) je toto onemocnění fatální a doposud proti němu neexistuje žádná léčba.

Dlouhodobým cílem záchranného programu je dosažení příznivého stavu populace raka kamenáče z hlediska ochrany na území ČR a zachování výskytu raka kamenáče na co největším množství lokalit. Dále je nutné podporovat další výzkum a již realizovaný monitoring tohoto druhu. V neposlední řadě je třeba informovat veřejnost o rizicích přenosu račího moru.

Z důvodu vysokého potenciálu k šíření nepůvodních druhů raků a zejména pak kvůli snadnému šíření samotných spor račího moru, je velice těžké raka kamenáče efektivně chránit. Záchranný program má za cíl mimo jiné i minimalizovat rizika šíření račího moru a obsahuje návrhy řešení krizových situací. Šíření račího moru bohužel zatím není možné zcela zastavit, nicméně je možné snížit rizika přenosu tohoto onemocnění.

Rak kamenáč navíc představuje tzv. deštníkový druh. Aktivní ochrana tohoto druhu je totiž zároveň ochranou původních sladkovodních biotopů s celou řadou vodních organismů.