Příčiny ohrožení raka kamenáče
Račí mor
Račí mor je onemocnění raků způsobené parazitickým organismem, který je podobný plísním, řasovkou Aphanomyces astaci (Schikora, 1906). Jedná se o organismus, který se ve vodním prostředí velmi dobře šíří pomocí pohyblivých bičíkatých spor. Spory se přichytávají na krunýře raků, klíčí a dochází k prorůstání parazitického organismu do těla raka. Spory mohou poměrně dlouho přežívat i ve vlhku. Uvádí se, že infikované vybavení je třeba nechat dokonale vyschnout po dobu alespoň 48 hodin.
Ne všechny druhy raků jsou ale k patogenu stejně citlivé. Invazní severoamerické druhy raků - rak signální (Pacifastacus leniusculus), mramorovaný (Procambarus fallax a Procambarus fallax f. virginalis), pruhovaný (Orconectes limosus) a červený (Procambarus clarkii) jsou vůči onemocnění za normálních okolností imunní, jsou však jeho přenašeči. Přenašečem též může být i invazní sladkovodní krab říční (Eriocheir sinensis). Oproti tomu populace původních evropských druhů nakažená račím morem zpravidla vyhyne během několika týdnů.
Od konce 19. století zdecimoval račí mor významnou část evropských populací raků. K šíření onemocnění docházelo a nadále dochází v důsledku rozšiřování invazních druhů raků, kteří račí mor přenášejí, ale i v důsledku převozů ryb a infikované vody. Riziko představuje i nedokonale vysušená rybářská výstroj, stroje pracující ve vodě a zakázané vypouštění invazních druhů raků.
Podle odhadu odborníků u nás za posledních 5 let ubylo zhruba 20% z celkového počtu tohoto kriticky ohroženého druhu důsledkem nákazy račím morem, ale i kvůli jiným negativním vlivům.
Obr.: Potvrzený výskyt račího moru za posledních 10 let.
Znečištění vody
Navzdory zažitému předpokladu, že rak kamenáč nesnese znečištěnou vodu, je tento druh schopen žít i v relativně znečištěném prostředí. Stále však platí, že se jedná o druh citlivý na kvalitu vody. V lokalitách výskytu raka kamenáče jsou v současné době zdrojem znečištění zejména odpadní vody a dále vody splaškové obsahující chemikálie používané v zemědělství (v případě hospodaření necitlivého k životnímu prostředí). Dlouhodobě znečištěné toky oslabují celkovou odolnost populací. Jednorázové extrémní znečištění pak v minulosti již několikrát způsobilo vytrávení raků v několika tocích, a to i v celém úseku jejich výskytu (např. vytrávení bezejmenného přítoku Trojhorského potoka chemickým hnojivem Lovodam 30 v roce 2006).
Kromě chemikálií rakovi nesvědčí zanešené bahnité dno, které může být důsledkem vypouštění bahnité vody z rybníků nebo nevhodnou orbou poblíž potoků, kdy je ornice splachována do toku.
Nevhodné úpravy vodních toků
Při necitlivě prováděných úpravách toků, např. po povodních nebo při nevhodně realizované revitalizaci, mohou raci přímo utrpět již ve fázi prací prováděných ve vodním toku (přímé usmrcení, přenesení račího moru). Nevhodně upravená koryta a již dříve provedené technické úpravy toků představují pro raky prostředí, která nesplňují jejich nároky na život – je zde zejména nedostatek vhodných úkrytů a z dlouhodobého hlediska může být narušen i lokální ekosystém, takže raci nemají dostatek přirozené potravy. Také výstavba vodních elektráren rakům všeobecně neprospívá.
Nepřirozený konkurenční a predační tlak
Původní druhy evropských raků musí v současné době čelit konkurenčnímu tlaku výše zmíněných invazních druhů raků ze Severní Ameriky. Silný konkurenční tlak však mohou zažívat i v případě nevhodného rybářského hospodaření, když by došlo k přerybnění lokalit s výskytem raků. Dalším invazním druhem, který raky ohrožuje je norek americký (Neovison vison), mýval severní (Procyon lotor), ale i další invazní druhy savců, kteří jsou jejich predátory.