Ukončený záchranný program (ZP)

Hlavním záměrem záchranného programu bylo zachování nížinné i horské formy Gentiana verna subsp. verna jako planě rostoucího druhu na území České republiky.

Tento záměr měl být dosažen splněním následujících cílů:

1. Zvětšit populaci nížinné formy Gentiana verna verna v NPP Rovná, alespoň na 200 rostlin, které budou schopny samovolné reprodukce, ověřené nejméně po dobu 5ti let.
2. Rozšířit plochu výskytu nížinné formy Gentiana verna verna v NPP Rovná nejméně o 100 %.
3. Založit alespoň tři nové populace nížinné formy Gentiana verna verna, schopné samovolné reprodukce, ověřené nejméně po dobu 5ti let.
4. Zachovat stávající stav populací horské formy Gentiana verna subsp. verna v CHKO Jeseníky.

Vyhodnocení naplňování cílů ZP:

1. Cíle zvětšit populaci nížinné formy hořce alespoň na 200 jedinců v NPP Rovná s největší pravděpodobností nelze dosáhnout. Důvodem je nedostatečný počet rostlin na lokalitě NPP Rovná a jejich nízká genetická variabilita. Současně se NPP Rovná jeví jako suboptimálně vhodný biotop.
2. Cíle rozšíření výskytu nížinné formy hořce jarního s největší pravděpodobností nelze dosáhnout. Rozšířit plochu výskytu nížinné formy hořce se nepodařilo ani přes vhodně prováděný management. Populace je geneticky chudá, což se projevuje na snižující se produkci semen.
3. Cíle založení alespoň tří nových populací nížinné formy hořce jarního nelze dosáhnout vzhledem k absenci vhodných rostlin pro repatriace (kromě klonů a rostlin ze zahraničí), zároveň v současnosti chybí i vhodné lokality. Nemožnost dosažení cíle 3 zároveň zužuje řešení problematiky ochrany druhu na jedinou lokalitu a v takovém případě je efektivnější řešení na lokální úrovni.
4. Cíle zachování stavu populací horské formy hořce jarního bylo dosaženo vzhledem k výsledkům monitoringu, kdy byla prokázána dlouhodobá stabilita populace a nalezeny nové lokalit výskytu druhu v CHKO Jeseníky.

Vyhodnocení záchranného programu:

V rámci záchranného programu probíhala v NPP Rovná managementová opatření jako vícečetná seč a mechanické narušování drnu. Dále docházelo ke každoroční eliminaci konkurenčních rostlin v bezprostředním okolí hořců a shrabání napadaného listí.

Současně byly hledány lokality pro repatriaci druhu, kterých bylo vybráno celkem 6 relativně vhodných. Jelikož výzkum genotypové variability jednotlivých populací druhu a stanovení minimální velikosti populace, která je schopna za daných podmínek na stanovišti dlouhodobě přežít, ukázal, že v nížinné populaci druhu v NPP Rovná není dostatečný počt jedinců druhu a mají omezenou genetickou variabilitu, k repatriaci nakonec nebylo přistoupeno.

V roce 2012 nedosahovala populace na lokalitě NPP Rovná minimálního počtu jedinců pro udržení stability a přežití populace za podmínek panujících na lokalitě. Stav populace v NPP Rovná měl být zlepšen na základě výsevů a výsadeb nových rostlin, které by byly k tomuto účelu předpěstovány v ex situ kultivaci. Malé množství nových jedinců se podařilo napěstovat z tkáňových explantátů, ovšem zůstali udržováni v kultuře VÚLHM a BÚ AV ČR. Vzhedem ke snížené produkci semen u zdrojové populace v NPP Rovná způsobené ochuzením genetického materiálu nedošlo k odběru semen a pozdějšímu výsevu na lokalitě. Výsadby rostlin na lokalitu bude možné uskutečnit po namnožení rostlin a zajištění vhodných podmínek pro přežívání hořce jarního v NPP Rovná (zejména zavodnění lokality).

Ukončení záchranného programu:

Již v roce 2011 byly aktivity v rámci Záchranného programu pro hořec jarní omezeny na zajištění pravidelného managementu lokality NPP Rovná, zajištění druhově specifických opatření, pravidelný monitoring populací a sledování hladiny podzemní vody. Na základě všech výše uvedených skutečností a nemožnosti naplnit hlavní cíle byl záchranný program pro hořec jarní 31. 12. 2012 ukončen. Podrobnosti o ukončeném záchranném programu lze nalézt v záložce Ke stažení soubor: Vyhodnocení ZP pro hořec jarní v letech 2008-2012.

Po ukončení záchranného programu zůstala zachována péče o NPP Rovná a to pravidelný management jako seč, odstraňování konkurenčních rostlin a spadaného listí. Dále je na lokalitě prováděn monitoring vegetace a vlhkostních poměrů.