Nahoru

Realizace ZP

Matizna bahenní (Angelica palustris)

Realizační projekt záchranného programu matizny bahenní v ČR pro rok 2023

V následujícím textu je uveden výčet aktivit, které jsou naplánovány v rámci realizace ZP na rok 2023. Jednotlivé aktivity jsou uvedeny u opatření, ke kterým svým obsahem náleží. Číslování jednotlivých kapitol respektuje a odkazuje k členění v ZP.

Na realizaci ZP v roce 2023 budou využity finanční prostředky z několika projektů – projekt „Realizace ZP matizny bahenní v letech 2021-2023“ administrovaný ODOR AOPK ČR, studie „Obnova degradovaných vlhkomilných luk v NPP Hrdibořické rybníky – biotop kriticky ohrožené matizny bahenní (Angelica palustris)“ realizované v rámci aktivity C5 IP LIFE Jedna příroda a projekty zaměřené na sečení luk v NPP Hrdibořické rybníky v roce 2023 administrované RP Olomoucko.

21.4.1 Výzkum biologie a péče o druh

a) Kultivace druhu
Cílem kultivace je udržení genofondu matizny bahenní v podmínkách ex situ a produkce semen pro pěstování semenáčků, výsevy, výsadby a uchování druhu v semenné bance.

Kultivační zázemí pro produkci semen a mladých jedinců matizny pro výsevy a potenciální výsadby na lokality je provozované spolkem Sagittaria v Olomouci – Křelově. Skládá se ze skleníku k předpěstování sazenic, kultivačních regálů s mladými rostlinami matizny, třech kultivačních nádrží (120x80 cm) a kultivačního záhonu (plocha 10x25 m) s cca 500-1 000 rostlinami matizny bahenní. Roční předpoklad produkce kultivační populace je cca 2 000 mladých rostlin a 3 litry semen.

Původní kultivace matizny bahenní v experimentální zahradě BÚ AV ČR je důležitá pro zachování genofondu matizny. Kultivace se udržuje samovýsevem, zahradníci odstraňují plevel a zajišťují závlahu. Nově je populace udržována i na záhoně velikosti cca 1 x 1,5 m a několik rostlin roste ve spárách dlaždic mezi záhony, kde se samovolně vysemenily.

V rámci monitoringu kultivací bude zaznamenán počet kvetoucích jedinců a kvalifikovaným odhadem zjištěn počet sterilních jedinců. U kultivace v Křelově bude navíc zaznamenáno množství sebraných semen. Monitoring kultivací bude proveden v kultivaci Olomouci – Křelově pracovníky RP Olomoucko a v BÚ AV ČR Průhonice jej provede koordinátorka ZP.

V roce 2023 bude pokračovat kultivace několika jedinců k osvětovým účelům v rámci Expozice léčivých rostlin Botanické zahrady hlavního města Praha v Tróji, v Zoologické a botanické zahradě města Plzně a ve Sbírce vodních a mokřadních rostlin BÚ AV ČR v Třeboni.

b) Semenná banka a sběr semen
Sběr semen pro semennou banku, velkoplošné výsevy a výsadby je plánován v roce 2023 v kultivační populaci v Olomouci – Křelově a v případě dostatku semen i v kultivaci v experimentální zahradě BÚ AV ČR. V roce 2023 bude uloženo cca 100 ml semen do semenné banky Vlastivědného muzea Olomouc a alespoň 0,5 l semen do semenné banky spolku Sagittaria, zbylé množství sebraných semen bude se souhlasem vlastníků pozemků použito pro velkoplošné výsevy na lokalitu Hrdibořické rybníky a případné doplnění kultivace druhu.

c) Monitoring druhu – NPP Hrdibořické rybníky
Monitoring druhu bude prováděn dle metodiky Matizna bahenní (Angelica palustris) - metodika monitoringu (Vrbický 2011) v NPP Hrdibořické rybníky, včetně uložení dat pomocí aplikace Survey 123. Tento monitoring budou na lokalitě Hrdibořické rybníky provádět pracovníci RP Olomoucko.

d) Obnova degradovaných vlhkomilných luk v NPP Hrdibořické rybníky – biotop kriticky ohrožené matizny bahenní (Angelica palustris)
Cílem studie je srovnat různé způsoby obnovy degradovaných, druhově chudých vlhkomilných luk, které jsou hlavním předmětem ochrany NPP Hrdibořické rybníky a které jsou biotopem kriticky ohrožené matizny bahenní.

Luční společenstva v NPP Hrdibořické rybníky tvoří vlhké louky, které jsou vegetačně velmi obtížně klasifikovatelné, protože jejich podstatná část je výrazně pozměněna různými antropogenními zásahy. Jedná se o pozůstatky dříve rozsáhlých slatinných luk, které byly v minulosti zorněny a mezi roky 1990–1992 převedeny na TTP a zatravněny. Zvolená travní směs však nebyla příliš vhodná a některé luční plochy byly opakovaně hnojeny. Převládajícím typem vegetace památky jsou kulturními trávníky s dominancí kostřavy luční (Festuca pratensis agg.) a ruderálními druhy na dusíkem bohaté degradované slatině. Část luk ve střední části území je druhově bohatší a méně degradovaná, fytocenologicky nejblíže pcháčovým loukám (sv. Calthion palustris)

Hrdibořické rybníky jsou poslední recentní lokalitou kriticky ohrožené matizny bahenní v ČR. Z tohoto důvodu byla lokalita v roce 2005 vyhlášena za Evropsky významnou lokalitu. Zdejší populace přežívá pouze díky opakovaným repatriačním aktivitám v rámci probíhajícího záchranného programu. Početnost je kolísající (v některých letech stovky kvetoucích rostlin, výjimečně i nízké tisíce), od roku 2014 je zaznamenán velký propad populace, recentně na lokalitě roste pouze 39 jedinců a populace je závislá na každoročních výsadbách a výsevech do předem vybraných a speciálně obhospodařovaných ploch v podzimním období. Jedním z hlavních faktorů, který limituje obnovu populace matizny, je právě velmi špatná kvalita vlhkomilných luk.

Navrhovaná studie by měla zhodnotit různé způsoby obnovy těchto luk včetně dodání chybějících druhů přísevem či aplikací zeleného sena. Výsledná zjištění budou nápomocná při dalším nastavování managementu a záchranného programu a budou sloužit jako vzorový postup pro zlepšení druhového složení čí obnovu podobných typů biotopů – tzn. druhově chudých vlhkomilných travních porostů na stanovištích s vysokým obsahem živin.

Hlavním výsledkem studie by mělo být srovnání metod (tj. stržení drnu + zelené seno a vláčení + přísev cévnatých druhů), které by měly vést ke zlepšení druhového složení vlhkomilných luk v NPP Hrdibořické rybníky a tím vytvoření vhodnějšího biotopu pro přežívání matizny bahenní, jako hlavního předmětu ochrany EVL Hrdibořické rybníky.

Studie bude probíhat v letech 2023-2025 a jejím výstupem bude závěrečná zpráva s analýzou dat z jednotlivých experimentálních ploch, se zhodnocením využitých metod a návrhem nejvhodnější metody, vedoucí ke zlepšení druhového složení daného typu luk.

V roce 2023 budou na lokalitě vytyčeny tři pásy o minimální šířce 12 m procházející přes ruderální louku nad rybníkem Husák (viz obr. 1), na kterých bude experimentálně shrnuta svrchní vrstva půdního horizontu do hloubky cca 20 cm. V případě výskytu většího množství plevelů budou plochy následně ošetřeny vláčením. Na všechny pásy bude rozmetáno zelené seno a/nebo směs semen získána ručním sběrem z vybraných lokalit (Plané loučky či Včelínské louky).

Na louce u rybníka Raška, kde jsou louky v současné době méně degradované, budou vytyčeny další dva pásy, které budou povláčeny a bude na nich vyseta směn semen cévnatých rostlin získaná ručním sběrem z druhově bohatých porostů z vybraných lokalit (Plané loučky či Včelínské louky).

Před samotným zásahem budou v každém pásu vytyčeny tři snímkovací plochy o velikosti 25 m2, které budou doplněny o párové kontrolní plochy v blízkých porostech, kde nebyly provedeny experimentální zásahy. Na plochách bude před kosením zaznamenáno druhové složení luk vč. pokryvnosti jednotlivých druhů za použití rozšířené Braun-Blanquetovy stupnice. Plochy v pásech, kde bude stržen drn, budou před zásahem pouze zaměřeny a jejich poloha bude zaznačena kolíkem v nejbližším okolí, kde neproběhne strhnutí drnu. Po zásahu budou plochy fixovány i v těchto experimentálních pásech.

Obr. 1: Mapa s vyznačením zásahů v rámci studie zaměřenou na vhodný způsob obnovy luk v NPP Hrdibořické rybníky (poloha monitorovacích ploch je pouze orientační)Obr. 1: Mapa s vyznačením zásahů v rámci studie zaměřenou na vhodný způsob obnovy luk v NPP Hrdibořické rybníky (poloha monitorovacích ploch je pouze orientační)

21.4.2 Způsob výsevu a výsadby

a) Velkoplošné výsevy semen
Semena budou vyseta na lokalitu NPP Hrdibořické rybníky za účelem podpory a obnovení stabilní populace matizny bahenní. Velkoplošné výsevy budou prováděny formou rozhození semen volně na vhodnou předem vybranou plochu v podzimním termínu. Plocha bude před výsevem lehce narušena pojezdem rotačních bran. Velikost plochy bude alespoň 5x10 metrů a bude na ni vyset 1 litr semen. Podzimní termín je vhodnější pro výsevy, neboť pro zdárné klíčení semen je důležitá chladová stratifikace a semena, která jsou na lokalitě již od podzimu, jsou nabobtnalá a klíčí dříve než semena vysetá na lokalitě až na jaře. V mapě bude zaznačena plocha výsevu a pomocí GPS budou zaznačeny lomové body plochy.

V NPP Hrdibořické rybníky budou vysety minimálně 2 litry semen na 2 plochy.

b) Výsadby rostlin
Předpěstované rostliny z kultivační populace v Olomouci - Křelově budou vysazovány do oddrněných plošek 1x1 metr množstvím 49 rostlin na plochu. Plochy budou umístěny na potencionálně vhodná místa.

Na lokalitě NPP Hrdibořické rybníky vznikne 25 nových plošek. Výsadby budou probíhat v podzimním termínu, nejlépe v září-říjnu, aby sazenice stihly prokořenit před začátkem mrazů a nevymrzly. Nové plošky budou zaměřeny pomocí GPS a zakresleny do map.

21.4.3 Péče o lokality

a) Sečení luk s potenciálem pro výskyt matizny – NPP Hrdibořické rybníky
Louky v NPP Hrdibořické rybníky budou sečeny traktorem 2x ročně (vláčení části luk v květnu; 1. seč květen-červen, 2. seč srpen-září). Celková plocha 2x ročně strojně sečených luk bude cca 8,9 ha. Ze seče budou vynechány plochy s aktuálním výskytem matizny bahenní, které budou před sečí vyznačeny v rozích dřevěnými kůly s červeně natřeným vrškem. Takto vyznačené plochy budou posečeny 2x ročně ručně křovinořezem v době po odkvětu a dozrání semen matizny „na vysoko“ tak, aby nebyly poškozeny případné mladé rostliny a semenáčky druhu.

Plochy podmáčené nebo těžko přístupné plochy s vyšší produkcí biomasy, které není možné v rámci strojní seče obhospodařit, budou pokoseny lehkou mechanizací či křovinořezem 2x ročně (1. seč květen-červen, 2. seč srpen-září). Plochy s dřívějším výskytem matizny bahenní č. gps 127, 3, 4 a 5 (viz obr. 2), na kterých byl v roce 2022 vytrháván sadec konopáč budou rovněž posečeny ručně 2x ročně. Tyto plochy budou v měsíci květnu ručně vyhrabány, okolí matizen bude odpleveleno.

Lehkou mechanizací budou 2x ročně pokoseny plochy o celkové rozloze cca 3 ha a ručně budou posečeny plochy o celkové rozloze cca 0,2 ha. Plocha ruční seče se může měnit v závislosti na aktuálním podmáčení lokality.
Posečená biomasa bude z lokality odstraněna v souladu s platnou legislativou.

Obr. 2: Plochy s dřívějším výskytem populace matizny bahenní (světle zelené plochy).Obr. 2: Plochy s dřívějším výskytem populace matizny bahenní (světle zelené plochy).

b) Monitoring hladiny podzemní vody v NPP Hrdibořické rybníky
Monitoring stavu hladiny podzemní vody v NPP Hrdibořické rybníky bude probíhat kontinuálně za pomoci dataloggerů. V NPP Hrdibořické rybníky jsou umístěny 4 dataloggery a 1 barologger. Naměřená data z dataloggerů budou stažena a data z monitoringu budou odevzdána ve formě zprávy a grafů.

c) Opatření na ochranu druhu proti plzákům a slimákům
Za účelem ochrany matizny bahenní, zejména jejích klíčních rostlin, před poškozováním plzáky a slimáky, bude na lokalitě NPP Hrdibořické rybníky v případě výskytu plzáků španělských, na plochách výskytu dříve samovolně se udržující populace matizny bahenní a kolem výsadbových ploch matizny, opakovaně aplikován moluskocid s účinnou látkou fosforečnanem železitým. Aplikovány budou pouze takové typy přípravků s účinnou látkou fosforečnanem železitým, které jsou uvedeny v platném Seznamu povolených přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin, vydávaném Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Při aplikaci biocidu bude postupováno podle platného Bezpečnostního listu a Etikety. Termín a místa aplikace (zákresem v mapě odpovídajícího měřítka, tj. měřítka 1:10 000 nebo podrobnějšího) budou sdělena minimálně 5 dní před aplikací Správě CHKO Litovelké Pomoraví a České inspekci životního prostředí, oblastnímu inspektorátu Olomouc (public_ol@cizp.cz).

21.4.4 Výchova a osvěta

a) Webové stránky AOPK ČR
V roce 2023 budou aktualizovány webové stránky Záchranné programy ohrožených druhů AOPK ČR.

b) Další směřování Záchranného programu matizny bahenní
V roce 2023 bude na společném jednání s MŽP stanoven další postup při realizaci Záchranného programu matizny bahenní.


Související dokumenty