Příčiny ohrožení

Ilegální lov a pronásledování

Nelegální odstřel patří u vlka obecného k nejvýznamnějším příčinám ohrožení. Přestože z území České republiky existují údaje o nelegálním zástřelu vlků, ve většině případů nejsou doložené. Neprokázané údaje o cíleném pytlačení vlků pochází zejména z Beskyd, severních Čech, ale i ze Šumavy. V roce 2015 bylo nalezeno tělo subadultní vlčice na Dokesku. Nelegální odstřel ale vzhledem k pokročilému stadiu rozkladu nebylo možné pitvou prokázat, ani zcela vyloučit. První doposud zdokumentovaný případ nelegálního zabíjení vlků v České republice pochází z dubna roku 2019, kdy bylo v příkopu na Mělnicku nalezeno tělo mrtvé vlčice, u níž následná pitva potvrdila příčinu smrti zastřelením. Další případ postřeleného vlka pochází z května téhož roku z oblasti Českého středohoří. V obou těchto případech podala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR trestní oznámení na neznámého pachatele (odkaz na https://www.navratvlku.cz/aktuality/vlka-na-melnicku-nekdo-zastrelil).

Odmítavý postoj veřejnosti

Vlk obecný představuje pro obyvatele celé střední Evropy asi nejproblémovější druh ze všech volně žijících živočichů a je často symbolem skrytých socioekonomických konfliktů. Většina lidí se vlka bojí nebo má před ním značný respekt. Jeho opětovný návrat do současné přírody je proto přijímán s přirozenými obavami nebo s velkými rozpaky a to i u jiných skupin obyvatel než jsou chovatelé hospodářského zvířectva či myslivci.

Stejně jako jinde i u nás je obyvatelstvo rozděleno mezi městskou většinu a venkovskou menšinu. Lidé žijící na venkově a využívající přírodu stále více či méně tradičním způsobem musí s vlkem žít a o přírodní zdroje se s ním dělit. Lidé z měst, kteří mají často romantické představy o přírodě, nebo kterým je příroda lhostejná, se s vlkem v normálním životě vůbec nesetkávají. Kontrast a konflikty mezi městskými centry a venkovskými oblastmi jsou často příčinou velmi emotivních názorových sporů. Pokud ve veřejnosti převládá názor, že vlk obecný do dnešní přírody nepatří a pokud obyvatelé venkova nepociťují spoluodpovědnost za jeho zachování v přírodě, je jeho ochrana zcela neúčinná.

Úhyny na silnicích

Vzhledem k přirozené migraci vlků se setkáváme s jejich kolizí s dopravními prostředky stále častěji. Důkazem toho jsou doložené případy z posledních let: např. z roku 2017 na D1 na Havlíčkobrodsku a na Frýdlantsku, z roku 2018 na D10 na Mladoboleslavsku, z roku 2019 u České Kamenice, v Ralsku a u Nažidel na Kaplicku nebo z roku 2020 v Českém ráji (více viz Aktuality odkaz na https://www.navratvlku.cz/aktuality/).

Fragmentace biotopu a ztráta genetické variability

Fragmentace krajiny vlivem liniových staveb a plošné zástavby může výrazně omezovat migraci vlka nebo ji úplně eliminovat. Moderní dopravní komunikace a vysoký provoz na nich představují pro vlka nejen přímé smrtelné nebezpečí, ale vytvářejí i obtížně překonatelné překážky. Zvláště pak oplocené, zabetonované či jinak ohrazené dálnice, rychlostní komunikace či železniční rychlodráhy přetínají přirozené migrační koridory a na některých úsecích zcela eliminují prostupnost krajinou. To negativně ovlivňuje šíření vlků do nových oblastí s vhodnými biotopy a způsobuje vznik izolovaných málopočetných subpopulací, které mohou být časem odsouzeny k zániku v důsledku ztráty genetické variability a vysoké hladiny příbuzenského křížení.