Příčiny ohrožení

Změna struktury pěstovaných plodin na tradičním hnízdišti, tokaništi i zimovišti

Nejvýraznější změny v tomto směru nastaly v 2. pol. 80. a v 90. letech 20. století. Rozpad trhu s mlékem a hovězím masem vedl k tomu, že z krajiny v podstatě zcela zmizela vojtěška, v níž dropi s oblibou hnízdili. Na její místo nastoupily plodiny pro dropa neatraktivní jako kukuřice, slunečnice, sója, svazenka, mák, světlice barvířská. Postupně se snižovala i výměra ozimé řepky, která byla optimální zimní potravou.

Intenzifikace zemědělské výroby na tradičním hnízdišti, tokaništi i zimovišti

Intenzivní obdělávání půdy s sebou přineslo aplikaci vysokých dávek hnojiv a pesticidů. Některé z nich mohou být pro dropy přímo či nepřímo toxické, ohrožena jsou především mláďata. Dalším důsledkem aplikace vysokých dávek chemikálií je to, že monokultury zemědělských plodin jsou zcela sterilní, silně je potlačen jak výskyt divoce rostoucích rostlinných druhů, které jsou považovány za plevele, tak výskyt drobných živočichů od bezobratlých po drobné obratlovce. V takovém prostředí drop velký nenachází dostatek potravy, především živočišné, která má zásadní význam pro odchov mláďat. Aplikace chemikálií je spojena s pohybem techniky v krajině. Mohou to být nejen traktory, ale i mnohem rušivější malá letadla. Dalším rysem intenzifikace je zavlažování. To s sebou přináší nejen vznik nových prostorových překážek, ale především změnu prostředí od suššího k vlhčímu, což je pro dropa, z hlediska jeho ekologických nároků, jednoznačně negativní posun.

Elektrovody, větrné elektrárny

Dráty elektrického vedení jsou pro dropa velmi nebezpečné. Přestože je zřejmé, že toto nebezpečí narůstá v čase snížené viditelnosti, tj. za tmy či soumraku nebo za mlhy, jsou dokumentována četná úmrtí dropů po střetech s elektrickým vedením i za zcela slunečného počasí, např. při letu v protisvětle. Tento vliv bývá ještě umocněn v případě, že ptáci jsou vyrušení, splašení či dezorientovaní. Ačkoli je drop velmi dobrý letec, schopný uletět během jednoho dne i 200 km, má díky své hmotnosti a velkému rozpětí křídel sníženou manévrovací schopnost. Navíc při kratších přeletech se pohybuje v letové výšce do 100 m, takže kolize s elektrickým vedením je při určité souhře okolností velmi pravděpodobná. Obdobná je situace u větrných elektráren, kde je střet letícího dropa s lopatkou rotoru z výše uvedených důvodů stejně rizikový. Podle modelu, spočítaného rakouskými ornitology, zůstává dropovi při špatné viditelnosti (100 m), rychlosti letu 72 km/h, poloměru rotoru 40 m a výšce stožáru 100 m jen 5 sekund k tomu, aby se vyhnul nárazu.

Rušení, lov, fragmentace biotopů

Tyto vlivy sehrály různě výraznou roli v minulosti, přičemž žádný z nich neměl zásadní význam. Když je však populace oslabená z jiných příčin, je každý další negativní faktor velmi rizikový.