Nahoru

Biologie a ekologie druhu

Sysel obecný (Spermophilus citellus )

Sysel obecný je savec. V zoologickém systému je řazen mezi hlodavce. K jeho příbuzným náleží veverka nebo svišť. Předpokládá se, že sysel obecný se na naše území rozšířil v historické době ze stepí JV Evropy a Malé Asie, zřejmě v souvislosti s přetvářením krajiny v krajinu zemědělskou a vytvářením kulturní stepi. Jedná se tedy o stepní druh, z čehož vyplývají i ekologické nároky tohoto hlodavce. Limitujícím faktorem pro existenci syslích kolonií je krátký travní porost, který umožňuje syslovi vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a především mu dává možnost zpozorovat blížícího se predátora. Sociální způsob života v koloniích je jeden z atributů, kterým se sysel odlišuje od většiny našich savců. Další jeho zvláštností je striktně denní aktivita.

Autor snímku: K. SvašekHlavní podíl v potravě sysla tvoří rostliny a jejich části. Vedlejší, avšak nezanedbatelnou, složkou potravy jsou drobní živočichové, např. hmyz a žížaly.

Sysel obývá systém nor, který si sám vytváří. Nory sysla obecného se dělí na dva základní typy, nory dočasné, které slouží pouze jako krátkodobý úkryt v případě nebezpečí a nory trvalé.

Aktivita sysla začíná v období března a dubna, kdy se sysel probouzí ze zimního spánku. Páření probíhá ve dnech následujících po probuzení a trvá 20 až 25 dní. Délka březosti je 25 až 26 dní, přičemž samice má průměrně 5 mláďat. Mláďata se rodí lysá a slepá, pouze s krátkými sinusovými chlupy. Mladí syslové poprvé opouštějí noru ve stáří okolo 28 dnů a začínají přijímat rostlinnou potravu. Později si mladí jedinci vyhrabávají nové nory či obsazují opuštěné staré nory, většinou ve vzdálenosti 200-500 m od nory mateřské. Během závěrečného období aktivity si musí sysli nashromáždit dostatečné tukové zásoby pro dobu zimního spánku, tzv. hibernaci. Pro toto období si totiž sysel, na rozdíl od křečka, zásoby potravy nevytváří. Sysel patří do skupiny tzv. pravých hibernantů. Během hibernace dochází ke zpomalení tepové a dechové frekvence a výraznému snížení teploty těla. Délka zimního spánku se pohybuje od 150 do 210 dnů.