Realizace ZP

Realizace záchranného programu koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) v roce 2021

Záchranný program (ZP) pro koniklec otevřený byl Ministerstvem životního prostředí schválen 25. března 2020. Níže uvedené aktivity jsou naplánovány pro druhý rok záchranného programu. Plánované aktivity jsou rozděleny do kategorií, pod kterými jsou uvedeny v plánu opatření ZP. Na realizaci opatření ZP budou přiděleny finanční prostředky z Programu obnovy přirozených funkcí krajiny Ministerstva životního prostředí (POPFK), dále je péče o některé lokality hrazena z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí (PPK), projektu LIFE České středohoří, projektu IP LIFE Jedna příroda, rozpočtu Krajského úřadu Ústeckého kraje, rozpočtu Krajského úřadu Středočeského kraje a rozpočtu Újezdního úřadu Hradiště. V rámci PPK a POPFK budou podány žádosti o prostředky jednotlivými regionálními pracovišti AOPK ČR (RP SCHKO České středohoří, RP SCHKO Kokořínsko – Máchův kraj, RP SCHKO Slavkovský les), případně ústředím AOPK ČR. Návrh managementu o prioritní lokality je v tabulce č. 2 Péče o prioritní lokality koniklece otevřeného v roce 2021.

3.1 Péče o biotop

Péče o biotop bude přednostně řešena pro prioritní lokality. Pravidelná péče o biotop je základem pro zlepšení stavu a dlouhodobou stabilizaci lokalit konikleců otevřených. Všechny hospodařící a spravující subjekty budou podporovány ve vhodné péči i o neprioritní lokality. Součástí monitoringových zpráv je také hodnocení probíhajících managementových opatření a návrh na jejich změnu či zavedení nových. Několik lokalit konikleců otevřených je bez zajištěné péče, ačkoliv ji k úspěšnému růstu koniklece otevřené evidentně potřebují. Jedná se o lokality Líšnice, Dubový vrch II a IV, Jindřichov III a zaniklé lokality Lesná a Jindřichov IV. V roce 2021 bude snahou zavést managementová opatření alespoň na části z těchto lokalit.

Příslušná pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny odpovědná za zajištění péče o biotopy jsou uvedena v tabulce 1.

Tabulka 1: Zajištění péče o biotop u prioritních lokalit – AOPK ČR

č.	Lokalita	Příslušné pracoviště AOPK ČR
3	Jindřichova skála	RP SCHKO Kokořínsko – Máchův kraj
4	Kozí kámen	RP SCHKO Kokořínsko – Máchův kraj
7	Holý vrch I, úvozy	RP SCHKO České středohoří
9	Holý vrch III, skalní bradlo	RP SCHKO České středohoří
10	Borečský vrch	RP SCHKO České středohoří
11	Tobiášův vrch	RP SCHKO České středohoří
13	Zvoníčkov	RP SCHKO Slavkovský les
14	Dubový vrch I	RP SCHKO Slavkovský les
15	Dubový vrch II	RP SCHKO Slavkovský les
16	Dubový vrch III	RP SCHKO Slavkovský les

 

3.1.1 Kosení biomasy (seč)

Opatření bude financováno z PPK, rozpočtu Újezdního úřadu Hradiště a Krajského úřadu Ústeckého kraje

Seč se bude provádět dle typu porostu a charakteru lokality buď ruční kosou, nebo křovinořezem (ideálně s použitím rotačního nože, nikoliv struny). Seč bude prováděna až po plném dozrání nažek, tzn. od poloviny června do konce července (–srpna). Posečená biomasa bude z lokality odvezena a zlikvidována dle platné legislativy. Termíny seče a její frekvence bude stanovena na lokalitách podle typu porostu, nárůstu biomasy v dané sezóně, tradiční doby seče v regionu apod. Na některých lokalitách (Jindřichov II, Jindřichov III, Havraň) bude kosení provedeno až dle zhodnocení průběhu vegetační sezony a seč případně vynechána, nicméně jsou v dané oblasti alespoň ošetřovány plochy s vyšším nárůstem biomasy či invazních rostlin (např. lokalita Jindřichov I).

3.1.2 Ruční odstraňování biomasy

Opatření bude částečně financováno z rozpočtu Krajského úřadu Ústeckého kraje

Ruční odstraňování biomasy bude prováděno na lokalitách, kde jsou počty trsů konikleců nízké, nebo charakter porostu vyžaduje cílený zásah v okolí trsů (např. Bělá pod Bezdězem, Dubový vrch, Krásná Lípa, Líšnice, Pastviny, Zvoníčkov). Bude se jednat o odstraňování vegetace z bezprostřední blízkosti trsů konikleců ručním vytrháváním či pomocí srpů, čímž dojde ke snížení konkurence blízko rostoucích rostlin. Odstraňování většího množství mechu z bezprostředního okolí trsů konikleců však není vzhledem k nižším srážkovým úhrnům v posledních letech žádoucí.

3.1.3 Pastva

Opatření bude financováno z PPK.

Na lokalitě Tobiášův vrch je pro rok 2021 plánována extenzivní pastva ovcí a koz. Ideální forma pastvy je vypasení lokality během krátké doby, kdy dojde k odstranění nadzemní biomasy a narušení porostu. Pastva by měla být realizována až po vysemenění konikleců (tj. od půlky června). Po přepasení bude nutné lokality dočistit od nedopasků např. sečí následovanou odvozem posečené biomasy z lokality. Typ a intenzita pastvy bude optimalizována pro jednotlivé oblasti či přímo lokality. V každoročních monitoringových zprávách je na u mnoha lokalit (Holý vrch, Zvoníčkov, Dubový vrch, Jindřichov, Humnický vrch a Havraň) navrhována extenzivní pastva jako ideální management. V roce 2021 proto budou zahájena jednání o možnostech zavedení pastvy na daných lokalitách (zejména ve vojenském újezdu Hradiště).

3.1.4 Vyhrabávání

Opatření bude částečně financováno z PPK a rozpočtu Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Vyhrabávání bude provedeno v návaznosti na posečení lokality dřevěnými hráběmi (opatrné vyhrabání s ohledem na rostoucí jedince konikleců). Plochy, které nejsou v bezprostředním okolí trsů konikleců mohou být vyhrabány s větší intenzitou (např. železnými hráběmi), což umožní lepší uchycení semenáčků konikleců. Při časné seči lokality je ideální je opakovat vyhrabání ještě v zimních měsících (leden-únor).

3.1.5 Narušování drnu

Opatření bude financováno z rozpočtu Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Na vybraných lokalitách (např. Holý vrch II, Bělá pod Bezdězem, Krásná Lípa, Pastviny) bude provedeno narušení zapojeného porostu travin (drnu). Vzniknou tak plošky o velikosti zhruba 0,25 x 0,5m, které budou představovat vhodnou plochu pro klíčení nažek konikleců. Tyto plochy budou vytvářeny buď v bezprostřední blízkosti trsů konikleců, nebo v blízké vzdálenosti od nich, přičemž semena budou na tyto plochy dopravena a zapravena do obnažené půdy např. zašlapáním. Půdu s nažkami je následně vhodné přikrýt tenkou vrstvou rostlinného materiálu (seno, stařina), která zabrání jejímu nadměrnému vysychání.  

3.1.6 Odstranění náletových dřevin

Opatření bude hrazeno z PPK a rozpočtu Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Na většině lokalit jsou pravidelně odstraňovány nálety dřevin. Ty nejen že zarůstají lokality a brání kvalitnímu provedení jiných opatření (např. kosení, vyhrabávání), ale způsobují i hromadění biomasy, které přímo omezuje reprodukční schopnosti konikleců. Odstraňování dřevin bude prováděno v době vegetačního klidu spolu s následným posečením, vyhrabáním a odvozem biomasy z lokality.

V současné době je z hlediska stavu biotopu nejdůležitější provedení asanačního zásahu na lokalitě Líšnice. Jednání s vlastníky pozemků, kteří prozatím nedali souhlas s provedením managementových opatření, probíhají od poloviny roku 2020 a jsou nyní vedeny Krajským úřadem Středočeského kraje, jako místně příslušným orgánem ochrany přírody. Na ostatních lokalitách bude probíhat vyřezání náletových dřevin dle potřeby.

3.1.7 Oplocení lokality nebo jednotlivých trsů

Opatření bude financováno z projektu LIFE České středohoří a rozpočtu Krajského úřadu Ústeckého kraje

Na několika lokalitách jsou jednotlivé trsy (Líšnice, Holý vrch I a III, Pastviny), celé, popř. části lokality (Bělá pod Bezdězem, Boreč, Krásná Lípa) oploceny. Oplocení a přikrytí jednotlivých trsů pletivem je průběžně od začátku roku kontrolováno a opravováno, např. na lokalitách Holý vrch, Pastviny či Tobiášův vrch. V jednání je oplocení lokality Dubový vrch IV, která je pod extrémním tlakem zvěře.

Tabulka 2: Péče o prioritní lokality koniklece otevřeného v roce 2021

* U označených lokalit budou některá opatření provedena až po získání souhlasu vlastníků pozemků.

3.1.8 Vypalování stařiny

Vypalování lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů je vnímáno zvláště veřejností kontroverzně. Cílem vypalování stařiny je odstranění stařiny z míst, která nejdou posekat (skalní výchozy, snosy kamenů, meze, lada se skalními výchozy) a kde není možné uplatnit pastvu. Mezi skalními výchozy a kameny dochází k hromadění biomasy a následně i zarůstání dřevinami. Rostliny koniklece otevřeného v takových místech postupně slábnou a vymírají. Pozitivní vliv vypalování či požárů na vzcházení a přežívání semenáčků koniklece otevřeného byl prokázán v zahraničí.

V současné době je vypalování jako management v ČR legislativně ztíženo (až znemožněno), nicméně změna může přijít s novelou zákona o ochraně přírody a krajiny. Vypalování jako efektivní metoda udržování bezlesí je úspěšně využíváno v CHKO Brdy (viz např. https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/rizene-vypalovani-porostu/). V roce 2021 proto budou zahájena jednání s příslušnými orgány ochrany přírody o možnostech využití maloplošného vypalování jako efektivního opatření k redukci stařiny a obnově biotopů konikleců otevřených.

3.2 Péče o druh

3.2.1 Kultivace ex situ a in situ

Opatření bude financováno z POPFK.

V současné době je Pulsatilla patens pěstována v Zoologické a botanické zahradě města Plzně (BZ Plzeň) a ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) Průhonice. Všechny rostliny v kultuře jsou původem z lokality Líšnice. V roce 2020 bylo snahou BZ Plzeň zvýšit počet rostlin výsevy. Napěstované rostliny budou moci být využity při posílení populace na lokalitě Líšnice nebo při vytvoření záložní lokality v Českém krasu, kde se koniklec otevřený dle historických údajů dříve vyskytoval (viz také 3.6.1). O pěstování koniklece otevřeného projevily zájem další botanické zahrady (Botanická zahrada hl. města Prahy a Botanická zahrada a genofondové sbírky Průhonice), v roce 2021 bude probíhat jednání o realizaci ex.situ kultur také s dalšími botanickými zahradami. Vzhledem k časté hybridizaci konikleců je však nutné, aby jedna organizace pěstovala pouze rostliny z jedné vybrané lokality a udržovala je izolovaně od jiných druhů konikleců.

3.2.2 Podpora stávajících populací

Opatření nevyžaduje finanční zajištění.

Podpora stávajících populací bude v roce 2021 probíhat vyséváním části odebraných nažek přímo na lokalitě sběru. Pro vysetí nažek budou vytvořeny příhodné podmínky, např. odstraněním zapojeného drnu travin či jiné konkurující vegetace a nažky budou ihned po sběru zapraveny do půdy, protože již během několika týdnů ztrácí klíčivost. S ohledem na dlouhotrvající sucho bude vhodné místa výsevů přistínit např. senem či stařinou. S opatřením se počítá u vybraných lokalit a bude probíhat v měsíci červnu a červenci. Místa výsevu budou zaznamenána či označena kolíkem a bude sledována úspěšnost vyklíčení nažek a uchycení semenáčků.

3.2.3 Repatriace druhu

Opatření nevyžaduje finanční zajištění.

V první polovině roku 2021 bude dokončena studie vytvoření záložní populace koniklece otevřeného v Českém krasu. Dořešeny budou také legislativní aspekty nezbytné pro vytvoření záložní populace (výjimka apod.). Pokud bude pěstování konikleců otevřených v BZ Plzeň úspěšné, mohly by první rostliny být využity k výsadbám na podzim 2021.

3.2.4 Uchování rostlin v genobance

Opatření bude financováno z POPFK.

V roce 2020 byla navázána spolupráce s Genovou bankou Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha Ruzyně a byly dohodnuty podmínky dlouhodobého uložení. Byl proveden vstupní test klíčivosti semen konikleců otevřených z vybrané lokality. V roce 2021 proběhnou první odběry nažek určených pro uložení v genové bance na několika lokalitách. Cílem uchování nažek v genové bance je uložit nažky z alespoň jedné lokality z každé oblasti výskytu konikleců.

3.3 Monitoring

Sledování změn v rozšíření a velikosti populací bude prováděno podle aktualizované metodiky monitoringu (Turoňová et Ondráček 2011; viz příloha 6 schváleného ZP). Monitorovat budou pracovníci RP SCHKO České středohoří, RP SCHKO Kokořínsko – Máchův kraj a Čestmír Ondráček (Muzeum Chomutov). Součástí monitoringu budou také výsevy nažek (opatření 3.2.2), sběr nažek pro uložení v genové bance (opatření 3.2.4) a na většině lokalit i individuální péče o trsy konikleců (opatření 3.1.2 a 3.1.5). Monitoring zároveň bude sloužit k vyhodnocení úspěšnosti opatření prováděných v rámci záchranného programu. V roce 2021 bude snahou implementovat či alespoň otestovat nové technické řešení ukládání dat z monitoringu místo stávající aplikace MOD, která již nebude nadále podporována. V současné době se na AOPK na jiných druzích testuje použití sběrové aplikace ArcGIS Survey, pro kterou bude během roku 2021 vytvořen formulář a otestován na nových datech.

3.3.1 Intenzivní monitoring populací

Opatření bude financováno z POPFK.

Cílem intenzivního monitoringu je získat doplňující informace o populaci a lokalitě. U každé populace sledovat tyto veličiny: celkový počet trsů na lokalitě, počet sterilních trsů. Intenzivní monitoring je prováděn 1× za 2 roky na všech lokalitách spolu s extenzivním monitoringem.

3.3.2 Extenzivní monitoring populací

Opatření bude financováno z POPFK.

Na všech lokalitách bude i v roce 2021 probíhat pravidelný monitoring, v průběhu března až května. Hlavními sledovanými veličinami budou počet kvetoucích jedinců a celkový počet květů (poupat) na rostlinu. Aby bylo stanovení počtu co nejpřesnější, rostliny, které jsou od sebe vzdálené méně než 15 (–20) cm jsou počítány jako jeden trs. Počet kvetoucích trsů, stejně tak počet květů na rostlinu bude u populací do 500 jedinců sečten přesně, počet sterilních jedinců kvalifikovaným odhadem. U malých populací budou sledovány a sečteny konkrétní označené rostliny (např. Líšnice, Bělá pod Bezdězem, Krásná Lípa).

3.3.3 Záznam managementu a stavu lokalit (součást doplňkového monitoringu)

Opatření nevyžaduje další finanční zajištění.

Na všech lokalitách bude sledován jejich stav, způsob provádění managementových zásahů a obhospodařování lokality (např. datum seče, typ žacího zařízení, kvalita seče, kvalita vyhrabávání posečené biomasy, pastva, termín pastvy, intenzita pastvy, způsob likvidace nedopasků). Zaznamenáno bude také narušení vegetačního krytu (stržení drnu, ale i neúmyslné typu rytí prasat, sešlap, přejezdy vozidel) a informace budou doplněny klimatickým/meteorologickým záznamem neobvyklých jevů (holomrazy, významná sněhová pokrývka, jarní mrazy, průběh počasí v době kvetení a dozrávání, průběh letní sezony). Závěrem bude subjektivně odhadnut vliv obhospodařování lokality na její stav. 

3.4 Výzkum

Opatření bude financováno z projektu IP LIFE Jedna příroda.

Na jedné lokalitě koniklece otevřeného a několika lokalitách koniklece lučního byl pozorován fytofágní a parazitický hmyz. Na lokalitě Krásná Lípa byla pozorována přítomnost polyfágních kněžic rodu Carpocoris a dalších druhů hmyzu. Kněžice sají na semenech různých druhů, semena sáním poškodí a většinou zastaví jejich vývoj. U příbuzného druhu koniklec luční český byly pozorovány druhy živící se v souplodí nažkami (např. bejlomorka koniklecová a truběnka travní). Je pravděpodobné, že jeho výskyt může mít vliv na množství životaschopných semen koniklece. Pro zhodnocení vlivu herbivorního hmyzu bude v roce 2021 zadána roční studie s názvem „Výskyt bezobratlých herbivorů a parazitů a zhodnocení jejich vlivu na vybrané populace koniklece otevřeného“.

3.5 Výchova a osvěta

3.5.1 Vypracování strategie práce s veřejností

Opatření nevyžaduje finanční zajištění.

Koniklec otevřený je vzhledově velmi atraktivní druh, který má velký potenciál pro práci s veřejností. Cílem strategie práce s veřejností je stanovit specifický přístup a metody práce s různými vrstvami veřejnosti (rodiče s dětmi, zájmové skupiny a odborné skupiny – turisté, myslivci apod.), vhodné způsoby komunikace a specifické přístupy. Strategie bude vypracována ve spolupráci s Oddělením práce s veřejností.

3.5.2 Osvěta pro širokou veřejnost

Opatření nevyžaduje finanční zajištění.

Koniklec otevřený patří k vzhledově atraktivním druhům a dokáže proto přitáhnout pozornost laické i odborné veřejnosti. Cílem opatření bude oslovit místní občany a upozornit je na vzácnost a ochranu koniklece otevřeného, informovat o existenci záchranného programu pro tento druh a případně také zapojit do praktické ochrany koniklece. Veřejnost bude v roce 2021 zapojena i do provádění opatření na podporu biotopů koniklece otevřeného. Muzeum Chomutov pořádá každoroční česko-německé exkurze ve spolupráci s německým spolkem Naturschutzzentrum Erzgebirge Dörfel, v rámci nichž jsou prezentovány managementové zásahy a účastníci jsou do nich i prakticky zapojováni (lokalita Krásná Lípa). Exkurze a zapojení saských ochranářů do praktické ochrany se uskuteční pouze v případě uspokojivé epidemické situace.

Odborná i laická veřejnost bude o opatřeních realizovaných v rámci Záchranného programu informována několika kanály. Aktuality budou zveřejňovány jak na webu www.zachranneprogramy.cz a na facebookové stránce https://www.facebook.com/zachranneprogramy/.

3.5.3 Osvěta pro hospodařící subjekty na lokalitách koniklece

Opatření nevyžaduje finanční zajištění.

Majitelé pozemků a hospodařící subjekty budou v průběhu roku 2021 informováni o probíhajícím ZP a budou podporováni v péči o biotopy s výskytem koniklece otevřeného.

3.6 Ostatní opatření

3.6.1 Studie hodnocení lokalit pro repatriaci

Opatření nevyžaduje finanční zajištění.

V první polovině roku 2021 bude dokončena studie proveditelnosti vytvoření záložní populace koniklece otevřeného v Českém krasu. Druh se v Českém krasu historicky vyskytoval na několika lokalitách (výskyt je doložen herbářovými položkami z Velké hory, Karlštejna, Pání hory, Kody, Svatého Jana, vrchu Střevíc), přičemž pro repatriaci byly vybrány dva kandidátní pozemky ve vlastnictví Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v blízkosti vrchu Střevíc (řídký bor na okraji Tomáškova lomu a pasený suchý trávník nad Tomáškovým lomem).