Realizace ZP

Realizační projekt záchranného programu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v ČR pro rok 2022

Následující text uvádí aktivity plánované v rámci realizace záchranného programu (ZP) v roce 2022, které jsou rozčleněny podle jednotlivých opatření ZP a uvedeny podle lokalit výskytu perlorodky říční, na kterých probíhá záchranný program: Teplá Vltava (dále jen T_VLT), Blanice (dále jen BLA), Zlatý potok (dále jen ZL_P), Malše (dále jen MAL), Rokytnice, Lužní potok, Bystřina (dále jen ROK_LP_BYS). Finančně bude realizace ZP již tradičně zajištěna především z prostředků Programu obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK), rozpočtu AOPK ČR pro monitoring a mapování druhů, z projektů OPŽP Národního parku Šumava, případně dalšími dostupnými zdroji a nově z Národního plánu obnovy (NPO).

3.1. Péče o biotop

3.1.1 Luční management

T_VLT: Neprovádí se.

BLA: V souladu se Záchranným programem a plánem péče o NPP jsou prováděna podpůrná opatření pro lepší potravní zásobení toku a zlepšení podmínek pro juvenilní jedince v podobě obnovy prameništní sítě a lučního managementu. V roce 2022 je prováděný speciální luční management na lokalitách Spálenecký potok, Sněžný potok, Kukaččí potok, Eliášův potok, SORP, odchovna Blanice a na lokalitách zahrnutých do projektu Realizace opatření dle Plánu péče o NPP Blanice a Prameniště Blanice - managementová opatření.

ZL_P: Speciální luční management z důvodu podpory perlorodky říční bude v roce 2022 zajišťován z programu POPFK v rámci probíhající smlouvy pro období let 2019 - 2023. Péče probíhá na funkčních plochách při odchovném a reprodukčním prvku v Miletínkách v podobě kosení, kompostování posečené biomasy a zpětné aplikace kompostu. Celkové náklady činí 150 000 Kč/ rok. V plánu pro letošní rok je i zajištění analýzy půdních vzorků z ploch lučního managementu po skončeném osmiletém cyklu managementu. Cílem je vyhodnotit změny aktuálního a výměnného pH a konduktivity půd shodnou metodou jako v roce 2013 pro stanovení úprav pro nový osmiletý cyklus luční péče. Odhad nákladů je 30 000 Kč.

MAL: Neprovádí se.

ROK_LP_BYS: Speciální luční management z důvodu podpory perlorodky říční bude v roce 2022 zajišťován z programu POPFK v rámci probíhající smlouvy pro období let 2021 - 2023.  Celkem je luční management prováděn na 20 lokalitách. Některé jsou koseny plošně, některé mozaikovitě a některé v pásech. Součástí managementu je i péče o kompostovací zařízení na čtyřech plochách (11 kompostovacích lůžek) a kompostování včetně zpětné aplikace kompostu. Celkové náklady činí 953 442 Kč/ rok.

3.1.2 Zlepšení kvality vody

T_VLT: Jsou podporovány realizace revitalizačních plánů a opatření u největších zdrojů znečištění, a to rekonstrukce ČOV Volary, revitalizace Volarského potoka a Mlýnského potoka a revitalizace přítoku Starého potoka. V rámci končícího projektu OPŽP budou částečně zpracované revitalizační studie a návrhy konkrétních opatření pro zlepšení stavu kvality vody. Bude udržován kontakt s provozovateli ČOV a starosty jednotlivých obcí.

BLA: Cílem je identifikovat zdroj eutrofizace na Zbytinském potoce. Hlavní příčinu lze pravděpodobně hledat v nedokonalém čištění komunálních odpadních vod z obce Zbytiny či přepadů z jímek. K větším úpravám zdrojů znečištění v posledních letech nedošlo. Budou však revitalizovány hlavní přítoky v reprodukční části NPP Blanice.

ZL_P: Doporučuje se ověřit funkci dočišťovacích rozlivných ploch, do kterých byly v roce 2019 a 2020 zaústěny svody z ČOV Chroboly a ČOV Záhoří. Po dvou sezonách je již vegetace obou rozlivů dostatečně rozvinutá, aby bylo možné zhodnotit jejich vliv na kvalitu odtékající vody. Bude vhodné provést opakované chemické rozbory vody současně na nátoku do rozlivů a na jejich výtocích do Zlatého potoka. Rozsah měření je vhodné provést v rámci celoročního cyklu v měsíčním intervalu. Zároveň je nutné sledovat funkci obou obecních ČOV v rámci kontroly stavu povodí. Je nutné opětovně iniciovat převod pozemku p. č. 558 k. ú. Křížovice u Ktiše od SPÚ do příslušnosti hospodaření AOPK ČR. Pozemek je součástí dočišťovací vegetační plochy, která chrání Zlatý potok před splachy z obce Miletínky. Současný vlastnický stav komplikuje zajišťování běžné údržby. Je uvažováno zpracování studie proveditelnosti pro revitalizaci toku Tisovka, která je dlouhodobě hlavním znečišťovatelem Zlatého potoka, a to z NPO AOPK ČR s odhadovanými náklady 300 000 Kč.

MAL: Přestože obcí byla realizovaná rekonstrukce ČOV Dolní Dvořiště, k dalším větším úpravám zdrojů znečištění, ať už komunálního ze sídel nebo znečištění, kde zdrojem je znečištění ze splachů ze zemědělské půdy nebo chovu ryb, v posledních letech nedošlo. Rakouská strana realizuje opatření po domluvě s vlastníky, na české straně budou opatření záviset na možnostech získání dotační podpory případných projektů.

ROK_LP_BYS: K větším úpravám zdrojů znečištění v posledních letech nedošlo. V roce 2022 bude zahájeno jednání s vlastníky pozemků o případné směně pozemků, a to v rámci probíhajících komplexních pozemkových úprav v katastrech Pastviny u Studánky, Trojmezí a části Hranic u Aše. Cílem bude vyměnit pozemky pro budoucí revitalizační opatření, které zlepší kvalitu vody.

3.1.3 Protierozní opatření

T_VLT: V rámci končícího projektu budou zpracovány výsledky několikaletého sledování splaveninového režimu a na dvou vybraných lokalitách také návrh opatření na redukci splavenin. Eroze ovšem není prioritním problémem Vltavy.

BLA: Problém s erozí souvisí s absencí údržby břehových porostů, některé přítoky jsou technicky upraveny a představují tak zdroje jemnozrnných sedimentů. Místy dochází k problémům s boční erozí hlavního toku Blanice a některých přítoků (zejména hloubková eroze), např. u Vyšenského potoka. V důsledku neřešené eroze v minulých letech vznikají ve spodní části NPP sedimentační lavice, které ohrožují kolonie perlorodek. V roce 2022 jsou plánovaná protierozní opatření v meandru Blanice u Sněžného potoka a odtěžení štěrkové lavice nad kolonií u „elektrovodu“. Pro následující roky je zpracovaný plán sanace dalších problematických nátrží v oblasti Spálence.

ZL_P: V rámci uzavřené smlouvy POPFK bude v roce 2022 dokončena sanace erodované spodní části tzv. Pastvinného potoka u Chrobol a dojde k dovytěžení sedimentačních rozlivů na Lučním a Březovém potoce, které byly zaplněny sedimenty při velkých průtocích v roce 2021. Celkové náklady činí 200 000 Kč. Další opatření budou na základě tohoto projektu provedena v roce 2023. Správa toků LČR připravuje projekt pro sanaci rozsáhlých erozí na Jódlovém a Březovém potoce dle dokumentací zpracovaných v roce 2021. Situace na Jódlovém potoce je však zkomplikována nedořešenými směnami pozemků mezi LČR a VLS. Je uvažováno o odstranění četných zápěchů křovin a napadaného mrtvého dřeva v úseku silniční most Chroboly/Záhoří – Miletínky, které kumulují písečné lavice. Akce by byla financována z PPK B nebo externího POPFK. Odhad nákladů je cca 100 000 Kč.

MAL: Protierozní opatření se zatím nepodařilo realizovat, rakouská strana realizuje opatření po domluvě s vlastníky, na české straně budou opatření záviset na možnostech získání dotační podpory projektů. Do projektu LIFE River Continuum, u nějž zatím není jisté, jestli získá dotační podporu, bylo několik protierozních opatření navrženo. Dále je v jednání realizace opatření po revizi speciální revitalizační studie (Dort 2008 - 2009), kdy její autor předběžně navrhuje realizovat přednostně opatření č. 17, 18, 25, 40 a 52 a podle obdobné studie pro rakouskou stranu (Dort 2009 – 2010) opatření č. A2, A4, A6, A8, A10, A12, A15, A16 na rakouské straně. Informace o potřebných opatřeních jsou uvedené také ve stávajícím plánu péče o PP Horní Malše. KÚ JČK prověřuje možnost čerpání dotační podpory na tato opatření z národních zdrojů, v následujících letech je plánovaný také další společný mezinárodní projekt orgánů ochrany přírody a dalších partnerů. Problematickou se stala přítomnost bobra, který v oblasti výskytu perlorodky postavil dvě hráze, nad nimiž se usazuje substrát, stejně jako za stromy a větvemi, které se vlivem jeho činnosti dostanou do toku, což má negativní dopad na perlorodku říční. Jedna hráz se nacházela u Tobau a druhá v místě větvení řeky mezi Stiegersdorfem a Leopoldschlagem. Hráz u Tobau byla za pomoci techniky Povodí Vltavy a dobrovolníků odstraněna a došlo zde i k záchrannému transferu perlorodek. Mezi odborníky je konzultováno, jak postupovat v lokalitách se shlukovitým výskytem jedinců perlorodky, při případném odstraňování napadaných stromů do toku Malše, anebo hrází vzniklých vlivem činnosti bobra. Obecně je nejvíce přijímaný co možná nejcitlivější a šetrný postup při odstraňování pod dohledem praktiků a odborníků se zkušenostmi s perlorodkou. Odstraňování překážek je vhodné provádět co nejšetrněji ruční pilou apod. vzhledem k uvolňování sedimentů, pakliže to místní podmínky dovolí. V roce 2022 pak již došlo k odstranění deseti z dvanácti příčných překážek na Malši, na dalších dvou se nacházejí malé vodní elektrárny a podle Rámcové směrnice o vodách by měly být zprůchodněny vlastníky do několika let. Pohyb materiálu, zákalu a částečně uvolněných sedimentů, byl v rámci stavebních prací monitorován, zpráva ekodozoru je v současné době v přípravě.

ROK_LP_BYS: Eroze není prioritním problémem v NPP Bystřina - Lužní potok, nicméně v roce 2022 bude zahájeno jednání s vlastníky pozemků o případné směně pozemků, a to v rámci probíhajících komplexních pozemkových úprav v katastrech Pastviny u Studánky, Trojmezí a části Hranic u Aše. Cílem bude vysměňovat pozemky pro budoucí revitalizační opatření, které zlepší kvalitu vody a v odůvodněných případech bude v plánu společných zařízení navrženo i protierozní opatření.

3.1.4 Zlepšení potravního zásobení toků

T_VLT: Není potřebné.

BLA: Probíhá v rámci zlepšení podmínek v podobě obnovy prameništní sítě a speciálního lučního managementu.

ZL_P: V rámci uzavřené smlouvy POPFK je plánováno rozšíření stávajícího odchovného a reprodukčního prvku (ORP) v Miletínkách. Prodloužení odchovné stružky o nový meandr o délce cca 100 metrů by mělo přispět k lepšímu potravnímu zásobení celého ORP. Celkové náklady činí 60 000 Kč.

MAL: Některá protierozní opatření budou mít pozitivní vliv také na potravní zásobení toku, po revizi speciální revitalizační studie (Dort 2008 - 2009) a podle plánu péče o PP Horní Malše budou vybraná opatření pro realizaci i s ohledem na potravní zásobení toku. Z projektu OPŽP KÚ JČK zajistí přípravu podkladů pro příští decénium úpravy lesních hospodářských plánů a pro nový plán péče, s cílem prosadit změnu druhového složení porostů ve prospěch nižšího zastoupení smrku tak, aby dopad opatření byl pozitivní i s ohledem na potravní zásobení toku.

ROK_LP_BYS: Bude se pokračovat v tvorbě a obnově malých vodních nádrží a tůní, a to zejména na plochách PUPFL nebo ostatních či vodních plochách. Na plochách trvalých travních porostů dojde pouze k vymezení budoucích tůní v rámci probíhajících komplexních pozemkových úprav.

3.1.5 Zlepšení teplotního režimu toků

T_VLT: Není potřebné.

BLA: Příznivý je stav hlavního toku Blanice ve střední části NPP Blanice, pro horní části a některé přítoky je stav nepříznivý. V roce 2022 bude dokončena prořezávka hlavních přítoků reprodukční části toku. Bude nutné vyhodnocení vlivu projektu managementových opatření na teplotu toku.

ZL_P: V roce 2022 je nutné provést aktualizaci podkladů pro nové období lesních hospodářských plánů (2024 - 2034). V následujícím roce budou zpracované podklady projednány s taxátory a příslušnými správními orgány, a to o nutné změně plánu řízení vývoje lesa na lokalitách důležitých pro vývoj a ochranu perlorodky. Navrhovaný zdroj financí je POPFK. Odhad nákladů je 80 000 Kč.

MAL: Další postup v podobě úprav jak pramenišť ve vyšších polohách často zarostlých smrkem, tak úprav břehových porostů, je s ohledem na teplotní režim konzultován mezi odborníky, i s ohledem na eliminace negativních dopadů šíření bobra v místech výskytu perlorodky říční. KÚ JČK je v kontaktu s lesními správci LČR i se správcem toku Povodím Vltavy. Hlavním cílem pro zlepšení potravního zásobení toku je úprava lesních hospodářských plánů a dosažení dohody na odstranění některých stromů omezujících průchodnost toku.

ROK_LP_BYS: V minulosti prováděné prosvětlování břehového porostu a zejména uskutečněná revitalizace horní části Lužního potoka vedla ke zvýšení teploty vody a tak se v roce 2022 nepředpokládá kácení většího rozsahu podél vodotečí.

3.2. Péče o druh

3.2.1 Propopulační opatření

T_VLT: V roce 2022 bude pokračováno v péči o klícky s mladými jedinci perlorodek odchovanými v předchozích letech. Vypuštěno bude cca 1 000 jedinců perlorodek starších pěti let do předem pečlivě vytipovaných a vybraných mikrohabitatů řeky s následnou kontrolou zejména po velkých průtocích. Pro posilující odchovy bude odchováno 100 000 jedinců a ti budou následně umístěni do odchovných klícek v řece. Líheň Správy NPŠ začne odchovávat pstruhy pro posilování populace perlorodky metodou vypouštění invadovaných pstruhů. Bude podán nový projekt do OPŽP zahrnující posilování populace perlorodky na Vltavě i Blanici a základní monitoring pro roky 2023 – 2027. Rybí obsádka je pozitivně ovlivňována prototypovou protimigrační mechanickou bariérou, která je opakovaně instalovaná v profilu Pěkná.

BLA: Správa CHKO Šumava od roku 2016 realizuje umělé odchovy s cílem posílit stávající populace a ty budou pokračovat i v roce 2022. Bude realizovaná výstavba nového refugia Fritzův mlýn ve střední části NPP Blanice. Pokračuje péče o SORP. Podán bude nový projekt OPŽP zahrnující posilování populace perlorodky na Vltavě i Blanici a základní monitoring pro roky 2023 – 2027. AOPK ČR bude v letech 2022 – 2025 realizovat projekt Vypouštění perlorodky říční z odchovů z předchozích projektů v povodí Blanice, navrhovaný zdroj financí je POPFK a odhad nákladů je 30 000 Kč/rok. Součástí nového plánu péče by měla být i propopulační opatření pro pstruha.

ZL_P: V roce 2022 bude pokračováno v odchovech perlorodek k posílení populace ve Zlatém potoce a v péči o povoz odchovny ve Spálenci včetně vyhodnocování stavu místní populace perlorodek z programu POPFK v rámci probíhající smlouvy pro období let 2019 - 2023. V každém z let se počítá s produkcí alespoň 2 500 živých jedinců ve druhé růstové periodě a 5 000 jedinců v první růstové periodě. Glochidie budou odebírány na Blanici, neboť jejich získání na Zlatém potoce se jeví neproveditelné z důvodu jejich nedozrávání kvůli nízké teplotě vody, a neboť obě lokality pochází z jediné původní populace. Celkové náklady za rok 2022 činí 749 535 Kč. V roce 2022 bude pokračováno v péči o provoz ZORPu z programu POPFK v rámci probíhající smlouvy pro období let 2019 - 2023. Celkové náklady činí 240 000 Kč/rok. Pro vysazení odchovaných perlorodek říčních v příštích letech je nutné v předstihu provést výběr vhodných míst pro vypuštění v rámci nového projekt Výběr míst pro vypouštění perlorodky říční z odchovů pro povodí na Zlatém potoce především pomocí bioindikací a teplotních parametrů. Akce by byla hrazená z programu POPFK a odhad nákladů činí 100 000 Kč. Pro pstruha potočního nejsou plánována žádná opatření.

MAL: V projektu Interreg Malsemuschel byly odchované perlorodky říční a část jich již byla vysazena. Plánováno je vysazení zbylých perlorodek říčních odchovaných v tomto projektu, a to po provedení doplňkových bioindikací. Akce by byly hrazené z programu POPFK a odhad nákladů činí pro Výběr míst pro vypouštění perlorodky říční z odchovů v hrubém měřítku 50 000 Kč a pro Výběr míst pro vypouštění perlorodky říční z odchovů v jemném měřítku především pomocí bioindikací a dalších parametrů 250 000 Kč. Financování doplňkové péče o perlorodky v době udržittelnosti projektu Interreg v letech 2022 – 2024 by mělo být hrazeno z projektu Péče o odchované perlorodky říční z projektu Malsemuschel a v rámci udržitelnosti jejich vypouštění do povodí Malše, navrhovaný zdroj financí je POPFK a odhad nákladů je 32 500 Kč pro rok 2022. Další posilovací odchovy perlorodky říční byly navrženy do projektu LIFE River Continuum, který je v procesu schvalování MŽP. Rakouská strana ve spolupráci s českou rekonstruovala náhon ve Stiegersdorfu na rakouském území, který by případně v budoucnu mohl být zvažován jako podpora populace perlorodky říční. Došlo k prosvětlení břehových porostů a pročištění dna, do budoucna se uvažuje o vybudování stavidla na vstupu do náhonu a opatřeních na zachytávání sedimentu v podobě sedimentační prohlubně nebo sedimentací za příčně položenými dřevěnými trámky. Náhon bude monitorován za extrémních hydrologických jevů i po stránce fyzikálně – chemických parametrů vody včetně kontinuálního měření po dobu dvou vegetačních sezón a bude vyhodnocováno prospívání perlorodek říčních v náhonu, ať už formou sledování jejich polohy nebo přírůstků, podrobněji v případě, pokud budou jedinci označeni identifikačními štítky. Pro pstruha potočního nejsou plánována žádná opatření.

ROK_LP_BYS: V roce 2022 bude pokračováno v péči o klícky s mladými jedinci perlorodek z předchozích let a v péči o provoz LORPu a potravních stružek z programu POPFK v rámci probíhající smlouvy pro období let 2021 - 2023. Celkové náklady činí 80 948 Kč/rok. V roce 2022 je nezbytné ověřit možnost zasmluvnit odchov perlorodek v Německu a podpořit tak udržitelnost projektu Interreg. Odchov pstruha je zajištěn z programu POPFK v rámci probíhající smlouvy pro období let 2021 - 2023. Pravidelně se instaluje 8 odchovných boxů, do kterých se vkládá celkem 8 000 ks jiker pstruha obecného formy potoční (původní populace) ve stádiu očních bodů, na 1 box cca 1 000 ks jiker. Odchovné boxy jsou pravidelně kontrolovány, čištěny a na konci vývoje jsou ze schránek rovnoměrně vypouštěni a roznášeni do toku mladí pstruzi, do vzdálenosti cca 200 m od odchovného boxu. Celkové náklady činí 55 250 Kč/rok.

3.2.2 Záchranné transfery

T_VLT: Neplánují se.

BLA: Neplánují se.

ZL_P: Neplánují se.

MAL: V roce 2022 již proběhly záchranné transfery ve dvou případech. Z oblasti Tobau do blízkosti nejbližší trvale monitorované plochy bylo z důvodu zabránění zanesení perlorodek sedimentem při odstraňování bobří hráze na Tobau přeneseno 8 jedinců. Pro umístění jedinců ze záchranných transferů bude ale sloužit náhon ve Stiegersdorfu na rakouském území, pokud bude jeho stav pro tento účel po jeho úpravách vyhodnocen jako optimální. Při úpravách náhonu Stiegersdorf byly před zahájením stavebních prací perlorodky dočasně deponovány do toku v blízkosti Stiegersdorfu. Dosud se zde v rámci tohoto transferu nachází 48 jedinců perlorodek říčních (min. velikost 5,3 cm, cca třetina subadulti) a 16 schránek (nejmenší 3 cm, cca  9 let), v nejbližší době budou vráceny zpět a rakouská strana uvažuje o jejich označení individuálními rozlišovacími štítky. Pro účely stavebních zásahů v souvislosti s odstraňováním příčných překážek v toku vznikl již v roce 2021 postup pro realizaci záchranných transferů. Při realizaci tohoto záměru žádné perlorodky říční v místě zásahu nebyly nalezeny, podle tohoto postupu však mohou být realizovány záchranné transfery v příštích letech.

ROK_LP_BYS: V jarních měsících roku 2022 je naplánováno spočítání přeživších perlorodek ze záchranného transferu z Bystřiny a jejich rozdělení mezi českou a saskou stranu. Saská strana perlorodky použije k obnově populace na vybraných tocích na saské straně. Česká strana uvažuje o posílení stávajících populací na Lužním potoce a Rokytnici.

3.3. Monitoring

3.3.1 Dlouhodobé sledování kvality vody

V rámci projektu AOPK ČR by měla být shromážděna data z fyzikálně – chemického monitoringu vody a ta by měla být v letech 2022 a 2023 vyhodnocena v projektu Komplexní vyhodnocení dat fyzikálně – chemických parametrů vody z lokalit výskytu perlorodky říční, navrhovaný zdroj financí je POPFK a celkové náklady 45 000 Kč/rok.

T_VLT: V rámci končícího projektu OPŽP bude celkově vyhodnoceno sledování zdrojů znečištění v celém povodí prostřednictvím kontinuálních sond monitorujících elektrickou vodivost, budou vyhodnocena data z dlouhodobého monitoringu fyzikálně chemických parametrů vody i jednorázového screeningu obsahu kovů, pesticidů a dalších specifických polutantů ve vodě   a detritu. V monitoringu makrozoobentosu jako prostředek identifikace dlouhodobého nebo epizodického znečištění bude provedeno závěrečné vyhodnocení výsledků ze šesti sledovaných lokalit.

BLA: Poslední roky byly stále hydrologicky podprůměrné a protože při nízkých průtocích dochází k ohrožení některých kolonií, bude v roce 2022 prováděn pravidelný monitoring během nízkých průtoků, včetně monitoringu teploty vody. Správa CHKO Šumava pravidelně monitoruje stav biotopu perlorodky.

ZL_P: V roce 2022 pokračuje pravidelný měsíční monitoring fyzikálně – chemických parametrů vody na osmi vybraných prioritních profilech, který zajišťuje laboratoř Povodí Vltavy. Monitoring je hrazen z rozpočtu KÚ JČK. Sledovány jsou tyto parametry: teplota, konduktivita, pH, biologická spotřeba kyslíku, nerozpuštěné látky, dusičnany, dusitany, amonné ionty, chloridy, fosfor, vápník, UV absorbance.

MAL: V roce 2022 pokračuje pravidelný měsíční monitoring fyzikálně – chemických parametrů vody na deseti vybraných prioritních profilech, který zajišťuje laboratoř Povodí Vltavy. Monitoring je hrazen z rozpočtu KÚ JČK. Sledovány jsou tyto parametry: teplota, konduktivita, pH, biologická spotřeba kyslíku, nerozpuštěné látky, dusičnany, dusitany, amonné ionty, chloridy, fosfor, vápník, UV absorbance. V náhonu Stiegersdorf na rakouské straně budou monitorovány parametry vody i pomocí kontinuálního měření sondami, kdy bude zajištěn systém varování při odchylkách měřených parametrů z normálu formou SMS zpráv zodpovědným osobám. V rámci prověřování míst vhodných pro výsadky odchovaných jedinců perlorodky říční bude monitorován také stav dna toku. Vzhledem k výkyvům vodního režimu v souvislosti s globálními změnami klimatu bude potřebné sledovat také vývoj stavu výšky vodní hladiny.

ROK_LP_BYS: V roce 2022 pokračuje pravidelný měsíční monitoring fyzikálně – chemických parametrů vody na čtrnácti vybraných prioritních profilech z programu POPFK v rámci probíhající smlouvy pro období let 2021 - 2023, který zajišťuje VÚV T. G. M. Sledovány jsou tyto parametry: teplota, konduktivita,  pH, nerozpuštěné látky, dusičnany, dusitany, amonné ionty, chloridy, fosfor, vápník, UV absorbance. Celkové náklady činí 451 280 Kč/rok.

3.3.2 Pravidelné kontroly stavu povodí

AOPK ČR v projektu IP LIFE Jedna zajišťuje vznik a kontrolu trvale monitorovaných ploch.

T_VLT: Využíváno bude činnosti strážní služby i pravidelných kontrol v rámci odběru vzorků a kontroly stavu biotopů, při kterých bude docházet i k péči o biotop perlorodky (odstraňování padlých kmenů, naplavených větví apod.).

BLA: V povodí jsou prováděny pravidelné kontroly, je snahou být v kontaktu s důležitými subjekty (vlastnící a správci lesů, zemědělci apod.) a tím předcházet vzniku případných problémů.

ZL_P: Kontroly povodí pokračují garantem lokality, akce je hrazena z programu POPFK v rámci probíhající smlouvy pro období let 2020 - 2023. Celkové náklady činí 140 000 Kč/rok.

MAL: Nový garant lokality pokračuje v kontrolách a monitoringu lokality, akce je hrazena z programu POPFK v rámci probíhající smlouvy pro období let 2021 - 2023. Celkové náklady na rok 2022 činí 128 723 Kč. Věnuje se především prevenci a komunikaci se stakeholdery, monitoringu havárií v toku a přítocích a dodržování správné lesnické, zemědělské i vodohospodářské praxe a monitoringu stavební aktivity. Podílí se také na monitoringu bobří aktivity, protože je potřebné včas reagovat odstraňováním stromů v toku, které se do něj dostanou vlivem činnosti bobra a monitorovat vznik bobřích hrází, v místech koncentrovanějšího výskytu perlorodky včetně míst bifurkací toku do více ramen, která jsou také prostředím, kde se perlorodky vyskytují. Spolupracuje také se správcem lokality KÚ JČK. KÚ JČK ve spolupráci s kolegy v Rakousku prověří značení neznámého účelu na stromech v toku v blízkosti Leopoldschlagu. V procesu schvalování dotační podpory z Norských fondů je u MŽP projekt na eliminaci raka signálního vedený VÚV T. G. M.

ROK_LP_BYS: Probíhá v pravidelných intervalech a dle potřeby.

3.3.3 Bioindikace

T_VLT: V rámci končícího projektu OPŽP bude pomocí bioindikací provedeno celkové vyhodnocení stálých šesti profilů na Vltavě a ostatních testovaných lokalit.

BLA: V rámci končícího projektu Realizace opatření dle Plánu péče o NPP Blanice a Prameniště Blanice - managementová opatření bude pomocí bioindikací provedeno celkové vyhodnocení testovaných lokalit.

ZL_P: Bioindikace na Zlatém potoce proběhnou v rámci projektu Výběr míst pro vypouštění perlorodky říční z odchovů pro povodí na Zlatém potoce především pomocí bioindikací a teplotních parametrů.

MAL: Doplňkové bioindikace před vysazením zbylých perlorodek říčních odchovaných v projektu Interreg Malsemuschel proběhnou v rámci projektu Výběru míst pro vypouštění perlorodky říční z odchovů v jemném měřítku především pomocí bioindikací a dalších parametrů. Proběhnou ve volné vodě na několika lokalitách potenciálně vhodných pro výsadky, vybraných na základě výsledků z předchozího projektu.

ROK_LP_BYS: Testování pomocí bioindikací probíhá již v předem nastaveném režimu.

3.3.4 Monitoring stavu submerzní vegetace na Teplé Vltavě

T_VLT: Jako každoročně bude proveden monitoring sedmi trvalých transektů a vyhodnocení jejich vývoje v porovnání s minulými roky. Bude také provedeno závěrečné vyhodnocení sledování úlomků vodních makrofyt v závislosti na výšce hladiny a množství projetých lodí.

3.3.5 Monitoring stavu populace perlorodky říční

T_VLT: Bude provedeno závěrečné vyhodnocení monitoringů, které proběhly v rámci dvou projektů OPŽP a průběžně bude prováděn monitoring a kontrola vysazených subadultních perlorodek.

BLA: Správa CHKO Šumava pravidelně monitoruje stávající populace perlorodky, poslední monitoring populace perlorodky byl proveden v roce 2016, vyhodnocování stavu populace na Blanici v odchovně ve Spálenci probíhá v roce 2022 z projektu AOPK ČR. V budoucích letech by měl být znovu proveden monitoring populace perlorodky říční celé NPP a vyhodnocen stav populace perlorodky v kontextu prováděných managementových opatření.

ZL_P: Je uvažováno o inventarizaci perlorodek ve Zlatém potoce. Výsledek bude jedním z podkladů pro výběr míst k umístění budoucích posilujících výsadků odchovaných perlorodek. Navrhovaný zdroj financí je POPFK. Odhad nákladů je 70 000 Kč.

MAL: Vzhledem k podrobnému mapování výskytu perlorodky říční, které proběhlo v době projektu Interreg v letech 2017 – 2019, bude KÚ JČK ještě s odborníky konzultovat, zda a případně v jakém rozsahu mapovat výskyt perlorodky říční pro přípravu nového plánu péče. Založeny byly trvalé monitorovací plochy v místech největšího výskytu perlorodky říční na českém území, jedna u Dolního Dvořiště a dvě pod Tobau, ke zvážení je obdobný postup v místech, kde je řeka hraniční s Rakouskem a přístup do ní je převážně z rakouské strany. Protože zde jako na jediné lokalitě v ČR byli nalezeni jedinci z přirozené reprodukce, je nutné v monitoringu trvale monitorovaných ploch pokračovat a případně domapovat ještě méně prozkoumanou oblast dřívějších výsadků perlorodek na Příbrání.

ROK_LP_BYS: Na rok 2022 jsou plánované plošné inventarizace v rámci všech toků s perlorodkou, a to ve spolupráci s německou stranou. Česká strana se zavázala uskutečnit inventarizaci Lužního potoka, LORPu, Rokytnice (na českém území) a náhonu u Dolíšky. Navrhovaný zdroj financí je POPFK. Odhad nákladů je 302 500 Kč.

3.3.9 Monitoring stavu populace pstruha potočního

T_VLT: Je plánován až na roky 2023 a 2024.

BLA: Neplánuje se.

ZL_P: Neplánuje se.

MAL: Neplánuje se, odlovy s cílem zjistit stav společenstva ryb proběhly v roce 2022 a výsledky jsou zaznamenány v Nálezové databázi ochrany přírody AOPK ČR.

ROK_LP_BYS: Probíhá v rámci činnosti místního Českého rybářského svazu.

3.4. Výzkum

T_VLT: Z dílčího bioindikačního projektu optimalizace přežívání vypouštěných juvenilů – testování otevřených síťových systémů v hyporeálu v různých mikrohabitatech bude provedeno závěrečné shrnutí výsledků. Z dílčího projektu věnujícího se vyhodnocení kvantitativní úspěšnosti vývoje glochidií na hostitelských rybách, průběhu odpadání glochidií z hostitelských ryb a hodnocení lipidových zásob juvenilních perlorodek bude provedeno závěrečné vyhodnocení. Z dílčího projektu věnujícího se prokázání přítomnosti hyporheických biofilmů na inkubovaných sedimentech, stanovení jejich množství a případný vliv rozvoje hyporheických biofilmů a akumulovaných organických látek v intersticiálních sedimentech na hodnoty rozpuštěného kyslíku v intersticiální vodě sedimentů s ohledem na kyslíkové nároky juvenilních perlorodek bude provedeno závěrečné vyhodnocení a bude publikován článek v časopisu Silva Gabreta.

BLA: Kromě bioindikací žádné další aktivity.

ZL_P: Kromě bioindikací a měření fyzikálně – chemických parametrů vody žádné další aktivity.

MAL: V projektu Interreg Malsemuschel bude vhodné seznámit se vzájemně mezi partnery projektu s daty získanými v rámci projektu, MŽP dokončuje překlad závěrečné zprávy za rakouskou stranu do českého jazyka a shromažďuje výsledky projektu, následovat bude schůzka nad rámec mezinárodního setkání po ukončení projektu v roce 2021 v Českém Krumlově. Kromě bioindikací a měření fyzikálně – chemických parametrů vody žádné další aktivity.

ROK_LP_BYS: Kromě bioindikací a měření fyzikálně – chemických parametrů vody žádné další aktivity.

3.5. Výchova a osvěta

T_VLT: V rámci končícího projektu OPŽP bude vyhodnocen dlouhodobě sledovaný vliv splouvání Vltavy na společenstva Teplé Vltavy a budou doporučena relevantní opatření. Bude uspořádán odborný seminář pro místní obyvatele. Proběhne školení vodáckých průvodců a pracovníků středisek ekologické výchovy, na kterých budou seznámeni s problematikou perlorodky a s výsledky projektu. Průběžně bude prováděna distribuce osvětových letáků pro různé skupiny stakeholderů v okolí. Prostřednictvím webových stránek Správy NPŠ i www.perlorodkaricni.cz budou sdělovány aktuality z dění na Vltavě. Pravděpodobně proběhne několik exkurzí. K vysazování perlorodek bude vydána tisková zpráva. Renovovány budou informační tabule na Hydrobiologické stanici Dobrá. Bude také publikován článek v časopise Šumava.

BLA: V rámci končícího projektu Realizace opatření dle Plánu péče o NPP Blanice a Prameniště Blanice - managementová opatření bude uspořádán závěrečný seminář, který bude určený zejména pro místní stakeholdery a kde budou představeny výsledky projektu.

ZL_P: V roce 2022 je nutné znovu se sejít s majoritním stakeholderem panem Ing. F. Šimkem v opakované věci vyhlášení NPP na pozemcích v jeho vlastnictví. Nadále bude probíhat komunikace s ostatními stakeholdery při přípravě PPK a POPFK akcí na jejich pozemcích.

MAL: Mezi stakeholdery bude distribuovaná česko – rakouská příručka správné praxe proti erozi, pro ochranu vod a klimatu: Půda – voda - perlorodka říční, vydaná v rámci projektu Interreg Malsemuschel a při komunikaci s veřejností bude využívaná demonstrační sada velkých mlžů, vyhotovená také v rámci tohoto projektu, rozsáhlejší aktivity nejsou plánovány, ale probíhá udržitelnost projektu Interreg. Je možné, že dojde ke zvýšené turistické, případně cykloturistické aktivitě, pokud bude v oblasti Tobau vybudovaná nová plánovaná lávka přes řeku a vznikne nový turistický okruh.

ROK_LP_BYS: Žádné speciální aktivity se neplánují, ale probíhá udržitelnost projektu Interreg.