První výsledky letošního sčítání hořečků: navzdory suchu se jim místy daří

Například v národní přírodní památce Kopičácký rybník na Nymbursku letos kvetlo více než 16 tisíc jedinců. Celkové výsledky celorepublikového mapování budou známy v průběhu října.

Očekávání a obavy provázejí letošní sčítání hořečků, které probíhá každý rok v rámci záchranného programu. V suchých letech zpravidla mnoho rostlin uhyne. Projeví se to na počtu kvetoucích rostlin i jednoletých růžic. Hořečky mají totiž dvouletý životní cyklus a nepříznivé počasí tak ovlivní i následující sezónu.

Sucho je letos na mnoha místech velmi znát. I když se kvůli pomalému růstu vynechala jarní seč, travní porosty jsou nyní většinou nízké, řídké a proschlé. Některé hořečky uschly ještě před vykvetením. Situace ale přesto zatím nevypadá tak špatně jako například v extrémně suchých letech 2015 a 2018. Na některých lokalitách dokonce dosáhly počty kvetoucích hořečků svého maxima.

„Nezklamala nás tuzemská nejbohatší lokalita hořečku nahořklého v národní přírodní památce Kopičácký rybník. První údaj o výskytu několika desítek hořečků je z roku 2009, o šest let později zde bylo zaznamenáno 126 kvetoucích rostlin. Velký boom nastal v roce 2024, kdy jich vykvetlo dokonce 41 688. Rok na to se ale počet snížil na 7 634 jedinců a letos jsme spočítali 16 191 kvetoucích hořečků. Takto výrazné meziroční výkyvy jsou však pro hořečky charakteristické,“ vysvětluje Helena Neuwirthová, koordinátorka záchranných programů z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).

O národní přírodní památku Kopičácký rybník pečuje AOPK ČR. Zajišťuje zde třeba pravidelnou seč. Hořečkům prospívá také pastva i pohyb zvěře. Svými kopyty narušuje půdu a omezuje růst konkurenčně zdatnějších druhů.

Hořečky z krajiny téměř vymizely, stejně jako vymizeli tradiční hospodáři, ovce a kozy a sečení luk. Pro tři druhy hořečků AOPK ČR proto připravila záchranné programy.

„Zaměřujeme se především na zajištění péče o místa, kde hořečky doposud rostou, dále na výzkum a monitoring všech stávajících lokalit. Obnovuje se pečlivě načasované kosení luk a pastva společně s narušováním travního porostu, třeba vyhrabáváním či vláčením. Pro klíčení semen je totiž důležité, aby v porostu byly mezery a vrstva mechu nebyla příliš vysoká,“ vysvětluje Jana Neuwirthová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Hořeček mnohotvarý český nyní roste na 41 lokalitách především na Šumavě a v šumavskonovohradském podhůří. Hořeček nahořklý se vyskytuje na posledních 59 lokalitách s těžištěm svého výskytu v nížinách a pahorkatinách Čech, hořeček drsný Sturmův pak na osmi místech v západních Čechách.

O to, aby tyto krásné rostliny z naší přírody nezmizely, se stará také evropský projekt Prospective LIFE.