Realizace ZP

Realizace záchranného programu hořečku nahořklého (Gentianella amarella) a hořečku drsného Sturmova (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) v roce 2022

V následujícím přehledu jsou uvedeny aktivity, které jsou naplánovány v rámci ZP na rok 2022. Jednotlivé aktivity jsou opatřeny názvem kapitoly záchranného programu, ke které přísluší.

V letošním roce bude naprostá většina opatření soustředěna na zajištění kvalitní péče o lokality výskytu.

Jednotlivá opatření budou financována z POPFK, NPO, MaS, PPK, OPŽP, LIFE  a také z rozpočtu krajů a měst.

Na realizaci ZP se podílí celá řada subjektů. Zadavateli managementových prací jsou tyto subjekty: AOPK ČR - RP SCHKO České středohoří, RP Střední Čechy, RP SCHKO Kokořínsko – Máchův kraj, RP Východní Čechy, RP SCHKO Bílé Karpaty, RP SCHKO Český les, RP Jižní Čechy, RP Jižní Morava, RP Liberecko, RP SCHKO Žďárské vrchy, RP Olomoucko, RP SCHKO Slavkovský les, Magistrát hlavního města Prahy, Městský úřad města Sušice, Magistrát města Kladna, KÚ Ústeckého kraje, KÚ Středočeského kraje, KÚ Pardubického kraje, KÚ Plzeňského kraje, KÚ Jihočeského kraje, KÚ Kraje Vysočina a KÚ Zlínského kraje.

Celorepublikový monitoring dle záchranného programu provádí ZO ČSOP Silvatica, RNDr. Jiří Brabec.

3.1. Péče o biotop

Péči o biotop je nezbytné přednostně zajistit na prioritních lokalitách. Žádoucí je také zajistit péči na neprioritních lokalitách, zejména tam, kde byly kvetoucí hořečky zaznamenány alespoň jednou v posledních pěti letech. Každý rok bez managementu významně snižuje možnost regenerace hořečků ze semenné banky.

Hodnocení prováděného managementu a návrhy opatření na konkrétních lokalitách jsou součástí zprávy o realizaci záchranného programu za rok 2021 dostupné na https://www.zachranneprogramy.cz/horecek-nahorkly-a-horecek-drsny-sturmuv/ke-stazeni/. Při plánování a realizaci opatření je žádoucí z těchto doporučení vycházet.

Konkrétní návrh managementových opatření na jednotlivých lokalitách pro rok 2022 je uveden v příloze č. 1. Výtah obecných zásad je uveden níže pro jednotlivé typy opatření.

3.1.1 Seč

Seč je nutno provádět podle typu porostu a dostupnosti lokality ručně nebo jakoukoli k tomuto účelu používanou mechanizací. Senoseč (první seč) na lokalitách hořečků provádíme v období od poloviny května do přelomu května/června, v odůvodněných případech do 15. června. Podzimní seč provádíme až v období po 15. říjnu (v některých letech hořečky semení již na přelomu IX/X, jindy až začátkem XI). Termíny seče, rozsah a její frekvenci (2x  ročně, 1x ročně, seč jedenkrát za dva či více let) je nutno stanovit na lokalitách podle typu porostu, nárůstu biomasy v sezóně apod. Seč je nutné provádět na nízké strniště, biomasu ideálně usušit na místě a pečlivě vyhrabat a z lokality odstranit. Bližší informace jsou uvedeny v záchranném programu.

3.1.2 Pastva

Optimální je pastva ovcí a koz, možná je rovněž pastva skotu či koní. Pastva jako základní prostředek péče o lokalitu je pastva rotační. Jako ideální se jeví intenzivnější vypasení lokality během kratší doby (cca 14 dní až měsíc), možno i opakovaně, vždy v termínu nejpozději do 15. června. Max. podíl nedopasků po jarní pastvě činí 20 %.  Podzimní pastva probíhá v období po 15. říjnu. Výsledný porost obsahuje do 10% nedopasků, je mezernatý, bez stařiny, plsti a mechorostů. Pokud tohoto stavu není pastvou docíleno, je nezbytné provést seč nedopasků a výhrab lokality. Cílem je zejména odstranění nadzemní biomasy, nikoli výrazná disturbance porostu. Pro pastvu jako doplňkový prostředek platí obdobná pravidla, jako pro pastvu základní viz výše. Lze ji kombinovat se sečí nebo ji využít na lokalitách, které nevyžadují pravidelnou každoroční péči. Bližší informace jsou uvedeny v záchranném programu.

3.1.3 Vyhrabávání, vláčení a jiné narušování drnu

Opatření lze provést buď v předjaří v termínu od roztátí sněhu do 20. dubna, nebo po podzimní seči s odstraněním biomasy, tj. v termínu cca od druhé poloviny října do zámrazu. Pokud nebude na podzim prováděna seč nebo pastva a bude naplánováno vyhrabání a narušení drnu, je možné jej provést pouze v předjarním termínu! Výhrab (bránami, vertikutátorem, vertikutačními nebo železnými hráběmi) musí odstranit stařinu, zplstnatělou biomasu a do velké míry i nárůst mechorostů a vytvořit v porostu malé mezery (gapy) „holé“ země (až do velikosti cca 10–20 cm × 10–20 cm). Veškerý vyhrabaný či vyvláčený materiál je nutné z lokality odstranit. Intenzita a frekvence opatření závisí na typu vegetace, nárůstu a zapojení biomasy v daném roce a pravidelnosti obhospodařování. Obecně platí, že ve vlhčích či mezičtějších porostech je nutné provádět opatření častěji (každoročně až jedenkrát za dva roky), v sušších porostech pak méně často (cca jedenkrát za tři roky). Toto opatření je také vhodné jako následné po jakémkoli asanačním opatření. Kvalita a intenzita tohoto opatření je nejdůležitějším prvkem v péči o většinu typů biotopů všech našich hořečků. Zároveň může při jeho nesprávném provedení dojít k masivní ztrátě semen z horečkové půdní semenné banky. Je proto ideální opatření pro danou lokalitu konzultovat s autorem ZP.

3.1.4 Asanační opatření

Odstranění náletových dřevin je možné provádět téměř kdykoli během roku (ideálně samozřejmě na podzim), protože se realizuje většinou v části lokality, kde nehrozí poškození rostoucích hořečků. Menší nálet stromů či menší křoviny lze vytrhávat, ostatní dřeviny je nutné kácet. Pařezy po vykácení lze následně ošetřit herbicidem (pokud k tomu budou vhodné podmínky), aby bylo zamezeno obrůstání. Při kácení dřevin, u kterých nehrozí masivní zmlazování, je vhodné též uvažovat o vyfrézování pařezů, aby plocha mohla být do budoucna jednodušeji obhospodařovaná. Po odstranění dřevin je vhodné provést srovnání plochy, její vyvláčení (vyhrabání) s odstraněním stařiny, plsti a mechorostů. Bližší informace jsou uvedeny v záchranném programu.

3.2. PÉČE O DRUH

3.2.2 Podpora stávajících populací

Opatření bude financováno z NPO, POPFK

Opatření bude provádět AOPK ČR, ZO ČSOP Silvatica, vybraní zhotovitelé při provádění managementových prací.

Na vybraných lokalitách jsou naplánována opatření na podporu stávajících populací, která zahrnují přípravu ploch, sběr a výsev semen zpět na lokalitu. Opatření budou realizována v souladu se Zásadami podpory stávajících populací a rozšiřování lokalit Gentianella amarella a Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana v ČR viz příloha č. 9 záchranného programu. Uskuteční se pouze v případě, že bude možné semena obratem vrátit na lokalitu.

č.	název lokality	Druh
2	Pila, PP Hořečková louka na Pile	GS
5	Černošín, PR Pod Volfštejnem, S část louky pod Vlčí horou	GS
5	Saky, loučka v křovinách na SV svazích Vinařické hory nad V hranou zaříznutého údolí	GA
8	Starý Vestec, Břístevní hůra, bývalé ovocné sady na SV až SZ svazích	GA
10	Bříství, řídce zarostlá pěšinka na xerotermním trávníku na Z svahu návrší Horky	GA
52	Trhonice, starý vápencový lom u silnice	GA
53	Číchov u Brtnice, PP Jalovec, spodní část sjezdovky	GA
61	Kovářská, u Vápenky, palouk u bývalé vápenné pece	GA

3.3 Monitoring

Opatření bude financováno z NPO.

AOPK ČR zajistí celorepublikový monitoring hořečku nahořklého a hořečku drsného Sturmova dle záchranného programu. Zpracovatelem je ZO ČSOP Silvatica, RNDr. Jiří Brabec.

3.3.1 Extenzivní monitoring populací

Extenzivní monitoring se bude provádět na všech recentních lokalitách obou druhů. Celkem bude v roce 2022 monitorováno 66 lokalit, 57 lokalit hořečku nahořklého a 9 lokalit hořečku drsného Sturmova. Monitoring se provádí na celé ploše lokalit a v celé populaci prostým spočtením jedinců, a to v dobře počitatelné fenologické fázi (v plném květu či těsně po odkvětu).

3.3.2 Záznam managementu a stavu lokalit v současnosti a minulosti (součást doprovodného monitoringu)

Monitoring počtu jedinců na každé extenzivně monitorované lokalitě bude kombinován se záznamem o kvalitě managementu se zaměřením na:

1. a) co nejpřesnější záznam způsobu obhospodařování lokality v sezóně,
2. b) narušení vegetačního krytu na lokalitě,
3. c) subjektivní zhodnocení nárůstu biomasy a jejího zapojení,
4. d) subjektivní odhad vlivu obhospodařování na populaci.

3.3.4 Monitoring stavu rostlin (tzv. intenzivní monitoring)

Monitoring stavu rostlin bude prováděn na 25 lokalitách hořečku nahořklého. U populací do 30 exemplářů u všech jedinců, u populací větších u 30 standardizovaně vybraných jedinců. Monitoring spočívá v následujícím záznamu u každé rostliny:

1. a) zda je rostlina posečena, ukousnuta či jinak poškozena,
2. b) celková výška rostliny a počet internodií (u posečených či ukousnutých rostlin se zaznamenává celková výška a výška posečení, ukousnutí či poškození),
3. c) celkový počet květů (respektive plodů),
4. d) odhadem procento květů (plodů), která pravděpodobně nepřinesou semena (Jde o vzácně, většinou pak ale masivně zaznamenané vyžírání semeníků.).

Intenzivní monitoring bude probíhat na následujících lokalitách:

Číslo	Lokalita
1	Hrádek u Loun, SZ suťové svahy v údolí Hrádeckého potoka
4	Nové Strašecí, Libeňská obora, PR Louky v oboře Libeň, na SSV svahu v bývalé třešňovce
5	Saky, loučka v křovinách na SV svazích Vinařické hory nad V hranou zaříznutého údolí
7	Mělnická Vrutice, NPP Polabská černava, v mokřadní slatinné louce
8	Starý Vestec, Břístevní hůra, bývalé ovocné sady na SV až SZ svazích
10	Bříství, řídce zarostlá pěšinka na xerotermním trávníku na Z svahu návrší Horky
11	Lovčice u Nového Bydžova, NPR Kněžičky, J svahy nad tratí
12	Dlouhopolsko, NPP Dlouhopolsko, vysychavá mokřadní louka u rákosiny na nejjižnějším okraji Dlouhopolského rybníka
13	Dlouhopolsko, NPP Dlouhopolsko, vysychavá mokřadní louka v přítokové oblasti Dlouhopolského rybníka
14	Žehuň, bývalý sad v zatáčce silnice u Kozí hůry u Žehuně
17	Kněžičky, Žehuňská obora, NPP Kopičácký rybník, slatinná louka nad Kopičáckým rybníkem
20	Velký Vřešťov, SZ svah, bílá stráň
22	Štěnec, PP Kusá hora, JZ stráň za Štěneckým rybníkem
31	Hejná u Horažďovic, ochranné pásmo PR Pučánka, na SSV orientované stráni při kraji lesa
35	Sudslavice, PR Opolenec, louky Horní a Dolní Jitrnice
37	Sudslavice, PR Opolenec lesní louka při cestě k vrcholu
40	Sudslavice, PR Opolenec, tzv. „Hruštičková louka“
42	Strážnice, tzv. Žerka, J svahy údolí vedoucího do Jandovy rokle
43	Strážnice, prameniště a bezlesí na S svahu vrchu Strážnice
46	Újezd pod Troskami, ovocný sad na okraji obce
47	Březka u Libuně, tzv. Horka, S svah nad nivou potoka Javorka
55	Podvrdy u Tupes, bývalý lom
62	Kovářská, u Vápenky, cesta vedoucí do údolí potoka Černá voda
63	Kovářská, výsypka bývalého vápencového lomu
65	Kouty nad Desnou, Červenohorské sedlo, horní polovina červené sjezdovky na S svazích Velkého Klínovce

3.5. Výchova a osvěta

3.5.3 Exkurze pro veřejnost a školy na lokality G. amarella a G. obtusifolia subsp. sturmiana

Opatření bude provedeno na regionální úrovni dle možností RP AOPK ČR a dalších subjektů, které se podílí na realizaci záchranného programu.

3.5.4 Spuštění webových stránek druhu a jeho záchranného programu

V roce 2022 budou průběžně aktualizovány webové stránky v rámci www.zachranneprogramy.cz. Aktuální informace o řešení problematiky ochrany obou druhů, výstupy monitoringu a jiné aktuální informace budou prezentovány také na Facebooku záchranných programů ohrožených druhů: https://www.facebook.com/zachranneprogramy.

Vaše příspěvky a aktuality k ochraně hořečků a realizaci záchranného programu prosím zasílejte na helena.neuwirthova@nature.cz.

3.5.5 Sociální aspekty a vlastnické vazby

Opatření bude realizováno průběžně dle potřeby na regionální úrovni.

3.6. Ostatní opatření

3.6.2 Zajištění územní ochrany lokalit

1) Zvážit možnosti a harmonogram vyhlášení zvláště chráněných území na vybraných lokalitách Gentianella amarella. V případě lokality č. 31 se jedná o přehlášení ZCHÚ tak, aby populace hořečku byla součástí chráněného území.

č.	název lokality	příslušný OOP
5	Saky, loučka v křovinách na SV svazích Vinařické hory nad V hranou zaříznutého údolí	KÚ Středočeského kraje
48	Vlčí Pole, stará úvozová cesta na SV okraji obce	KÚ Středočeského kraje
55	Podvrdy u Tupes, bývalý lom	KÚ Pardubického kraje
56	Bílá Voda u Javorníku, bývalý vápencový lom Kukačka	KÚ Olomouckého kraje
61, 62, 63	Kovářská, okolí vápenky	KÚ Ústeckého kraje
31	Hejná u Horažďovic, ochranné pásmo PR Pučanka, na SSV orientované stráni při kraji lesa	KÚ Plzeňského kraje

Vyjádření KÚ Královéhradeckého kraje k vyhlášení lokality č. 20 Velký Vřešťov, SZ svah, bílá stráň je součástí Vyhodnocení realizace záchranného programu za rok 2021.

2) Na lokalitách, které jsou součástí zvláště chráněných území, zahrnout vhodný management do plánů péče.

Lokality Gentianella amarella č. 2 Zahořany, PR Holý vrch, SSZ svah, bílá stráň a č. 3  Zahořany, PR Holý vrch, S svah, bílá stráň

Ve stávajícím plánu péče pro období 2013-2022 nejsou specifické potřeby hořečku dostatečně zohledněny. Opatření je v gesci místně příslušného orgánu ochrany přírody - Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Lokality Gentianella amarella č. 31 Hejná u Horažďovic, ochranné pásmo PR Pučanka, na SSV orientované stráni při kraji lesa a č. 32 Hejná u Horažďovic, hranice PR Pučanka, v okraji kulturní louky pod elektrickým vedením

V příštím roce končí platnost plánu péče o PR Pučanka, která v ochranném pásmu rezervace zahrnuje lokality Gentianella amarella. Vhodný management není ve stávajícím plánu péče dostatečně zpracován, lokalita č. 32 není v plánu péče jako lokalita hořečku uvažována. Opatření je v gesci místně příslušného orgánu ochrany přírody – Krajského úřadu Plzeňského kraje.

Lokality Gentianella amarella č.45 Střemy, S orientovaná úvozová cesta na okraji louky (CHKO Kokořínsko – Máchův kraj), č. 47 Březka u Libuně, tzv. Horka, S svah nad nivou potoka Javorka (CHKO Český ráj) a lokality č. 65, 66 a 67 Kouty nad Desnou, Červenohorské sedlo (CHKO Jeseníky.

Rámcově zpracovat hořečkový management do plánů péče o CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, CHKO Český ráj a CHKO Jeseníky. Platnos plánů péče končí k roku 2023. Opatření je v gesci místně příslušných Správ CHKO.

Lokalita Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana č. 1 Hvožďany, PP Hvožďanská louka, V část vysychavé louky

V roce 2023 končí platnost stávajícího plánu péče o PP Hvožďanská louka. V novém plánu péče není nutné zohlednit specifické požadavky hořečkového managementu. Na lokalitě nebyl druh v posledních 8 letech potvrzen a je pravděpodobné, že zde již chybí semenná banka. Opatření je v gesci místně příslušného orgánu ochrany přírody – AOPK ČR, RP SCHKO Český les.

Lokalita Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana č. 2 Pila, PP Hořečková louka na Pile

V letošním roce končí platnost stávajícího plánu péče o PP Hořečková louka na Pile. V novém plánu péče by bylo vhodné mírně stávající návrhy upravit v souladu se záchranným programem a výsupy dlouhodobého monitoringu druhu. Opatření je v gesci místně příslušného orgánu ochrany přírody – AOPK ČR, RP SCHKO Slavkovský les.

---

Použité zkratky:

AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

GA – Gentianella amarella

GS – Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana

KÚ – krajský úřad

LIFE – program LIFE (dotační nástroj EU)

MaS – Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných územích

NPO – národní plán obnovy

NPP – národní přírodní památka

NPR – národní přírodní rezervace

OPŽP – Operační program životní prostření             

POPFK – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny

PP – přírodní památka

PPK – Program péče o krajinu

            PPK A - Podprogram pro naplňování opatření vyplývajících z plánů péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany ptačích oblastí a evropsky významných lokalit

            PPK B - Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí

PR – přírodní rezervace

RP – regionální pracoviště AOPK ČR

SCHKO – Správa chráněné krajinné oblasti

ZCHÚ – zvláště chráněné území

ZP  - záchranný program