Nahoru

Realizace ZP

Hořeček nahořklý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana)

Realizace záchranného programu hořečku nahořklého (Gentianella amarella) a hořečku drsného Sturmova (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) v roce 2021

V následujícím přehledu jsou uvedeny aktivity, které jsou naplánovány v rámci ZP na rok 2021. Jednotlivé aktivity jsou opatřeny názvem kapitoly záchranného programu, ke které přísluší.

V letošním roce bude naprostá většina opatření soustředěna na zajištění kvalitní péče o lokality výskytu obou druhů.

Na realizaci ZP budou přiděleny finanční prostředky z POPFK, MaS, PPK,  OPŽP, LIFE  a také rozpočtu krajů.

3.1. PÉČE O BIOTOP

Péči o biotop je nezbytné přednostně zajistit na prioritních lokalitách. Žádoucí je také zajistit péči na neprioritních lokalitách, zejména tam, kde byly kvetoucí hořečky zaznamenány alespoň jednou v posledních pěti letech. Každý rok bez managementu významně snižuje možnost regenerace hořečků ze semenné banky.

Hodnocení prováděného managementu a návrhy opatření o každou konkrétní lokalitu jsou uvedeny v příloze č. 8 záchranného programu viz https://www.zachranneprogramy.cz/horecek-nahorkly-a-horecek-drsny-sturmuv/ke-stazeni/. Při plánování a realizaci opatření je nezbytné z tohoto návodu vycházet.

Plán péče o jednotlivé lokality pro rok 2021 je uveden v příloze č. 1.

3.1.1 Seč

Seč je nutno provádět podle typu porostu a dostupnosti lokality ručně nebo jakoukoli k tomuto účelu používanou mechanizací. Senoseč (první seč) na lokalitách hořečků provádíme v období od poloviny května do přelomu května/června, v odůvodněných případech do 15. června. Podzimní seč provádíme až v období po 15. říjnu (v některých letech hořečky semení již na přelomu IX/X, jindy až začátkem XI). Termíny seče, rozsah a její frekvenci (2x  ročně, 1x ročně, seč jedenkrát za dva či více let) je nutno stanovit na lokalitách podle typu porostu, nárůstu biomasy v sezóně apod. Seč je nutné provádět na nízké strniště, biomasu ideálně usušit na místě a pečlivě vyhrabat a z lokality odstranit. Bližší informace jsou uvedeny v záchranném programu.

3.1.2 Pastva

Optimální je pastva ovcí a koz, možná je rovněž pastva skotu či koní. Pastva jako základní prostředek péče o lokalitu je pastva rotační. Jako ideální se jeví intenzivnější vypasení lokality během kratší doby (cca 14 dní až měsíc), možno i opakovaně, vždy v termínu nejpozději do 15. června. Max. podíl nedopasků po jarní pastvě činí 20 %.  Podzimní pastva probíhá v období po 15. říjnu. Výsledný porost obsahuje do 10% nedopasků, je mezernatý, bez stařiny, plsti a mechorostů. Pokud tohoto stavu není pastvou docíleno, je nezbytné provést seč nedopasků a výhrab lokality. Cílem je zejména odstranění nadzemní biomasy, nikoli výrazná disturbance porostu. Pro pastvu jako doplňkový prostředek platí obdobná pravidla, jako pro pastvu základní viz výše. Lze ji kombinovat se sečí nebo ji využít na lokalitách, které nevyžadují pravidelnou každoroční péči. Bližší informace jsou uvedeny v záchranném programu.

3.1.3 Vyhrabávání, vláčení a jiné narušování drnu

Opatření lze provést buď v předjaří v termínu od roztátí sněhu do 20. dubna, nebo po podzimní seči s odstraněním biomasy, tj. v termínu cca od druhé poloviny října do zámrazu. Pokud nebude na podzim prováděna seč nebo pastva a bude naplánováno vyhrabání a narušení drnu, je možné jej provést pouze v předjarním termínu! Výhrab (bránami, vertikutátorem, vertikutačními nebo železnými hráběmi) musí odstranit stařinu, zplstnatělou biomasu a do velké míry i nárůst mechorostů a vytvořit v porostu malé mezery (gapy) „holé“ země (až do velikosti cca 10–20 cm × 10–20 cm). Veškerý vyhrabaný či vyvláčený materiál je nutné z lokality odstranit. Intenzita a frekvence opatření závisí na typu vegetace, nárůstu a zapojení biomasy v daném roce a pravidelnosti obhospodařování. Obecně platí, že ve vlhčích či mezičtějších porostech je nutné provádět opatření častěji (každoročně až jedenkrát za dva roky), v sušších porostech pak méně často (cca jedenkrát za tři roky). Toto opatření je také vhodné jako následné po jakémkoli asanačním opatření. Kvalita a intenzita tohoto opatření je nejdůležitějším prvkem v péči o většinu typů biotopů všech našich hořečků. Zároveň může při jeho nesprávném provedení dojít k masivní ztrátě semen z horečkové půdní semenné banky. Je proto ideální opatření pro danou lokalitu konzultovat s autorem ZP.

3.1.4 Asanační opatření

Odstranění náletových dřevin je možné provádět téměř kdykoli během roku (ideálně samozřejmě na podzim), protože se realizuje většinou v části lokality, kde nehrozí poškození rostoucích hořečků. Menší nálet stromů či menší křoviny lze vytrhávat, ostatní dřeviny je nutné kácet. Pařezy po vykácení lze následně ošetřit herbicidem (pokud k tomu budou vhodné podmínky), aby bylo zamezeno obrůstání. Při kácení dřevin, u kterých nehrozí masivní zmlazování, je vhodné též uvažovat o vyfrézování pařezů, aby plocha mohla být do budoucna jednodušeji obhospodařovaná. Po odstranění dřevin je vhodné provést srovnání plochy, její vyvláčení (vyhrabání) s odstraněním stařiny, plsti a mechorostů. Bližší informace jsou uvedeny v záchranném programu.

3.2. PÉČE O DRUH

3.2.2 Podpora stávajících populací

Opatření bude financováno z POPFK.

Na vybraných lokalitách jsou naplánována opatření na podporu stávajících populací, která zahrnují přípravu ploch, sběr a výsev semen zpět na lokalitu. Opatření budou realizována v souladu se Zásadami podpory stávajících populací a rozšiřování lokalit Gentianella amarella a Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana v ČR viz příloha č. 9 záchranného programu. Uskuteční se pouze v případě, že bude možné semena obratem vrátit na lokalitu.

č.

název lokality

druh

2

Pila, PP Hořečková louka na Pile

GS

5

Černošín, PR Pod Volfštejnem, S část louky pod Vlčí horou

GS

5

Saky, loučka v křovinách na SV svazích Vinařické hory nad V hranou zaříznutého údolí

GA

52

Trhonice, starý vápencový lom u silnice

GA

53

Číchov u Brtnice, PP Jalovec, spodní část sjezdovky

GA

61

Kovářská, u Vápenky, palouk u bývalé vápenné pece

GA

3.3 MONITORING

Opatření bude financováno z POPFK.

3.3.1 Extenzivní monitoring populací

Extenzivní monitoring se bude provádět na všech recentních lokalitách obou druhů. Celkem bude v roce 2021 monitorováno 66 lokalit. Realizace monitoringu se provádí na celé ploše lokalit a v celé populaci prostým spočtením jedinců, a to v dobře počitatelné fenologické fázi (v plném květu či těsně po odkvětu).

3.3.2 Záznam managementu a stavu lokalit v současnosti a minulosti (součást doprovodného monitoringu)

Monitoring počtu jedinců na každé extenzivně monitorované lokalitě bude kombinován se záznamem o kvalitě managementu se zaměřením na:

  1. co nejpřesnější záznam způsobu obhospodařování lokality v sezóně,
  2. narušení vegetačního krytu na lokalitě,
  3. subjektivní zhodnocení nárůstu biomasy a jejího zapojení,
  4. subjektivní odhad vlivu obhospodařování na populaci.

3.3.4 Monitoring stavu rostlin (tzv. intenzivní monitoring)

Monitoring stavu rostlin bude prováděn na 25 lokalitách hořečku nahořklého. U populací do 30 exemplářů u všech jedinců, u populací větších u 30 standardizovaně vybraných jedinců. Monitoring spočívá v následujícím záznamu u každé rostliny:

  1.  zda je rostlina posečena, ukousnuta či jinak poškozena,
  2. celková výška rostliny a počet internodií (u posečených či ukousnutých rostlin se zaznamenává celková výška a výška posečení, ukousnutí či poškození),
  3. celkový počet květů (respektive plodů),
  4. odhadem procento květů (plodů), která pravděpodobně nepřinesou semena (Jde o vzácně, většinou pak ale masivně zaznamenané vyžírání semeníků.).

Intenzivní monitoring bude probíhat na následujících lokalitách:

Číslo

Lokalita

1

Hrádek u Loun, SZ suťové svahy v údolí Hrádeckého potoka

4

Nové Strašecí, Libeňská obora, PR Louky v oboře Libeň, na SSV svahu v bývalé třešňovce

5

Saky, loučka v křovinách na SV svazích Vinařické hory nad V hranou zaříznutého údolí

7

Mělnická Vrutice, NPP Polabská černava, v mokřadní slatinné louce

8

Starý Vestec, Břístevní hůra, bývalé ovocné sady na SV až SZ svazích

10

Bříství, řídce zarostlá pěšinka na xerotermním trávníku na Z svahu návrší Horky

11

Lovčice u Nového Bydžova, NPR Kněžičky, J svahy nad tratí

12

Dlouhopolsko, NPP Dlouhopolsko, vysychavá mokřadní louka u rákosiny na nejjižnějším okraji Dlouhopolského rybníka

13

Dlouhopolsko, NPP Dlouhopolsko, vysychavá mokřadní louka v přítokové oblasti Dlouhopolského rybníka

14

Žehuň, bývalý sad v zatáčce silnice u Kozí hůry u Žehuně

17

Kněžičky, Žehuňská obora, NPP Kopičácký rybník, slatinná louka nad Kopičáckým rybníkem

20

Velký Vřešťov, SZ svah, bílá stráň

22

Štěnec, PP Kusá hora, JZ stráň za Štěneckým rybníkem

31

Hejná u Horažďovic, ochranné pásmo PR Pučánka, na SSV orientované stráni při kraji lesa

35

Sudslavice, PR Opolenec, louky Horní a Dolní Jitrnice

37

Sudslavice, PR Opolenec lesní louka při cestě k vrcholu

40

Sudslavice, PR Opolenec, tzv. „Hruštičková louka“

42

Strážnice, tzv. Žerka, J svahy údolí vedoucího do Jandovy rokle

43

Strážnice, prameniště a bezlesí na S svahu vrchu Strážnice

46

Újezd pod Troskami, ovocný sad na okraji obce

47

Březka u Libuně, tzv. Horka, S svah nad nivou potoka Javorka

55

Podvrdy u Tupes, bývalý lom

62

Kovářská, u Vápenky, cesta vedoucí do údolí potoka Černá voda

63

Kovářská, výsypka bývalého vápencového lomu

65

Kouty nad Desnou, Červenohorské sedlo, horní polovina červené sjezdovky na S svazích Velkého Klínovce

3.5. VÝCHOVA A OSVĚTA

3.5.1 Seminář (workshop) k managementu lokalit G. amarella a G. obtusifolia subsp. sturmiana

V letošním roce je naplánován seminář, jehož hlavním cílem je poskytnut informace o problematice managementu horečkových lokalit vč. praktické ukázky. Seminář je primárně určen pro orgány ochrany přírody. Předpokládaný termín je podzim 2021.

3.5.3 Exkurze pro veřejnost a školy na lokality G. amarella a G. obtusifolia subsp. sturmiana

Opatření bude realizováno dle možností jednotlivých subjektů, zajišťující péči o lokality na regionální úrovni.

3.5.4 Spuštění webových stránek druhu a jeho záchranného programu

V roce 2021 budou průběžně aktualizovány webové stránky v rámci www.zachranneprogramy.cz. Aktuální informace o řešení problematiky ochrany obou druhů, výstupy monitoringu a jiné aktuální informace budou prezentovány také na Facebooku záchranných programů ohrožených druhů: https://www.facebook.com/zachranneprogramy.

Vaše příspěvky a aktuality k ochraně hořečků a realizaci záchranného programu z regionů prosím zasílejte na email: helena.neuwirthova@nature.cz.

3.5.5 Sociální aspekty a vlastnické vazby

Opatření bude realizováno průběžně dle potřeby na regionální úrovni.

3.6. OSTATNÍ OPATŘENÍ

3.6.2 Zajištění územní ochrany lokalit

1) Zvážit možnosti a harmonogram vyhlášení zvláště chráněných území na vybraných lokalitách Gentianella amarella. V případě lokality č. 31 se jedná o přehlášení ZCHÚ tak, aby populace hořečku byla součástí chráněného území.

č.

název lokality

příslušný OOP

5

Saky, loučka v křovinách na SV svazích Vinařické hory nad V hranou zaříznutého údolí

KÚ Středočeského kraje

20

Velký Vřešťov, SZ svah, bílá stráň

KÚ Královéhradeckého kraje

48

Vlčí Pole, stará úvozová cesta na SV okraji obce

KÚ Středočeského kraje

55

Podvrdy u Tupes, bývalý lom

KÚ Pardubického kraje

56

Bílá Voda u Javorníku, bývalý vápencový lom Kukačka

KÚ Olomouckého kraje

61, 62, 63

Kovářská, okolí vápenky

KÚ Ústeckého kraje

31

Hejná u Horažďovic, ochranné pásmo PR Pučanka, na SSV orientované stráni při kraji lesa

KÚ Plzeňského kraje

2) Na lokalitách Gentianella amarella č. 2 Zahořany, PR Holý vrch, SSZ svah, bílá stráň a č. 3  Zahořany, PR Holý vrch, S svah, bílá stráň zapracovat vhodný management do plánu péče o přírodní rezervaci. Ve stávajícím plánu péče pro období 2013 – 2022 nejsou specifické potřeby hořečku dostatečně zohledněny.

Opatření je v gesci místně příslušného orgánu ochrany přírody - Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Nový plán péče bude s ohledem na dostupnost finančních prostředků zpracován v letošním popř. příštím roce.