Realizace záchranného programu pro hořeček nahořklý a hořeček drsný Sturmův

Rok 2025

V následujícím přehledu jsou uvedeny aktivity, které jsou naplánovány v rámci ZP na rok 2025. Jednotlivé aktivity jsou opatřeny názvem kapitoly záchranného programu, ke které přísluší.

V letošním roce bude opět zásadním opatřením péče o biotop resp. zajištění a zkvalitnění péče o lokality výskytu a monitoring lokalit a populací. Nově bude zahájen víceletý projekt pěstování hořečků v kultuře ve spolupráci s Botanickou zahradou Troja blíže viz kapitola 3.2. Péče o druh.

Jednotlivá opatření budou hrazena z MaS, NPO–POPFK interní a externí, PPK A, PPK B,

PROSPECTIVE LIFE, zemědělských dotací a také z rozpočtu krajů a měst.
Realizační projekt záchranného programu pro hořeček nahořklý a hořeček drsný Sturmův byl vypracován v rámci projektu PROSPECTIVE LIFE (LIFE22-IPN-CZ-PROSPECTIVE-LIFE/101104621), souboru aktivit WP4.

Na realizaci ZP se podílí celá řada subjektů. Zadavateli managementových prací jsou tyto subjekty: AOPK ČR - RP SCHKO České středohoří, RP Střední Čechy, RP SCHKO Kokořínsko – Máchův kraj, RP Východní Čechy, RP SCHKO Bílé Karpaty, RP SCHKO Český les, RP Jižní Čechy, RP Jižní Morava, RP Liberecko, RP Vysočina, RP Olomoucko, RP SCHKO Slavkovský les, SNP Šumava, Magistrát hlavního města Prahy, Městský úřad města Sušice, Magistrát města Kladna, KÚ Ústeckého kraje, KÚ Středočeského kraje, KÚ Pardubického kraje, KÚ Plzeňského kraje, KÚ Jihočeského kraje, KÚ Kraje Vysočina a KÚ Zlínského kraje. Aktuální personální složení realizačního týmu je uvedeno v příloze tohoto projektu.

Celorepublikový monitoring dle záchranného programu provádí ZO ČSOP Silvatica, RNDr. Jiří Brabec.

3.1. Péče o biotop

Péči o biotop je nezbytné přednostně zajistit na prioritních lokalitách. Žádoucí je také zajistit péči na neprioritních lokalitách, zejména tam, kde byly kvetoucí hořečky zaznamenány alespoň jednou v posledních pěti letech a na zaniklých lokalitách z důvodu probíhající nebo plánované repatriace. Každý rok bez managementu významně snižuje možnost regenerace hořečků ze semenné banky.

Konkrétní návrh managementových opatření na jednotlivých lokalitách pro rok 2025 je uveden v příloze č. 1 tohoto dokumentu. Návrh vychází z výsledků monitoringu a doplnění jednotlivých správců lokalit.

Obecné zásady péče na lokalitách výskytu hořečků (Gentianella sp. div.)
(Převzato z materiálu zpracovaného RNDr. J. Brabcem v září 2021 pro účely pracovního setkání k záchrannému programu pro hořeček nahořklý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), revidovaná verze 6. 1. 2024.)

Principem ochrany populací hořečků (Gentianella sp. div.) je vytvoření podmínek pro vzcházení a přežívání rostlin hořečků v porostech na stávajících lokalitách. Je nutné zdůraznit, že při managementu lokalit je potřeba obhospodařovat co největší prostor lokality. Vytrhávání a vyhrabávání pouze nejbližšího okolí kvetoucích a plodících rostlin či jiné maloplošné zásahy postrádají smysl. (Jejich efekt zruší jakákoliv drobná klimatická či jiná událost, která změní podmínky daného mikrostanoviště.) Pro přežívání populací hořečků má zásadní význam dlouhodobá semenná banka, v ní jsou dle experimentálních zjištění semena schopná přežívat nejméně osm let (Brabec et al. 2011, Bucharová et al. 2012, Brabec et Martinec 2020). Klíčivost semen se však v půdě (zejména zakryté vrstvou stařiny a mechorostů) poměrně rychle ztrácí. Lze si představit, že každý rok klesne na 10 % předchozího roku (Brabec et al. 2011, Bucharová et al. 2012). Semena hořečků jsou schopná za příznivých vlhkostních podmínek vyklíčit i na vrstvě mechorostů nebo zplstnatělé stařiny. Pokud je však tato vrstva větší než ca 1 cm, ze semene vyrůstající kořínek nedokáže prorůst až k půdě a rostlina dříve či později zaschne.

Základní opatření při obhospodařování hořečkových lokalit zahrnují:

• Asanační zásahy (jednorázové odstranění biomasy, náletu apod.) tam, kde je to nutné pro obnovu porostu. Pozor, je vhodné ponechávat na lokalitě toulavý stín tvořený ideálně nepříliš zmlazujícími a šířícími se dřevinami. V posledních letech je důležitý toulavý stín i na lokalitách se severní expozicí.
• Odstranění biomasy na vlhkých a mezických lokalitách v době největšího nárůstu biomasy porostu (dle typu lokality květen až přelom květen/červen, max. u některých lokalit lze do 10. června) sečí nebo pastvou. Pokud pastva dostatečně neodstraní biomasu je potřeba provést posečení nedopasků. Stanovení zásad, v jakém případě je potřeba provést posečení nedopasků je možné, ale je nutné stanovit dle podmínek na lokalitě. Posečení nedopasků se musí uskutečnit do termínu, který je stanoven jako nejzazší termín seče/pastvy pro danou lokalitu. Seč je možné provést dle stavu lokality ručně nebo technikou (kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka – bubnová či lištová, sekačka za traktorem apod.). Výšku seče nastavit standardně, ne na vyšší strniště. Posečenou biomasu je potřeba z lokality odklidit, tj. normálně shrabat, aby na lokalitě nezůstaly neposečené zbytky.
• Odstranění biomasy sečí nebo pastvou po dozrání a vysemenění rostlin (většinou nejdříve na konci října, v posledních letech často až v listopadu, v odůvodněných případech popřípadě až v předjaří). Nejčasnější dobu k provedení opatření je vhodné stanovit individuálně pro každou lokalitu. Pokud v daném roce nepokvetou na lokalitě hořečky, lze uskutečnit opatření již před koncem října. Rozhodnutí, že na lokalitě hořečky v daném roce nekvetou hořečky, musí však udělat někdo, kdo s tím má zkušenosti a ve vhodnou dobu, tj. ne příliš brzo (spíše nenechávat na posouzení zhotoviteli). V případě pastvy je většinou potřeba provést též posečení nedopasků. Seč je možné provádět dle stavu lokality ručně nebo technikou (kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka – bubnová či lištová, sekačka za traktorem apod.). Výšku seče nastavit na co nejmenší strniště. Posečenou biomasu je potřeba z lokality odklidit, tj. normálně shrabat, aby na lokalitě nezůstaly neposečené zbytky. Ideální je posečenou biomasu na lokalitě usušit, to však často vzhledem k pozdnímu termínu seče není možné uskutečnit. [Pozn. 1: Při tomto opatření může docházet k nechtěnému odstranění semen z lokality. Semena mohou být omylem odstraněna buď v zasychajících plodných hořečcích, nebo vlhkostí nalepená na odstraňované biomase. Tomu lze předejít prováděním seče za suchého slunečného počasí – což není vždy možné a/nebo provedením vysemenění rostlin z plodících hořečků. To je však nutné konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody. Pozn. 2: Toto opatření je možné spojit s následujícím „vytvoření mezer pro klíčení“, ale pouze pokud se uskutečňuje až v době, kdy zatahují, nebo jsou zatažené růžice, tj. spíše až v listopadu.]
• Vytvoření mezer pro klíčení semen v porostu na co největší ploše lokality (ideálně na celé lokalitě, rozhodně i tam, kde hořečky aktuálně nerostou) po dozrání a vysemenění rostlin vláčením, vertikutací, výhrabem. Opatření lze provést nejdříve na začátku listopadu, optimálněji ale v předjaří či na začátku jara. Nejpozdější termín opatření je potřeba stanovit dle nadmořské výšky, expozice lokality a průběhu počasí v sezóně. Platí, čím dříve tím lépe (např. březen a počátek dubna), nejpozději je ale nutné provést do 20. dubna. Při opatření je nutné, aby nedošlo k odstranění drnu a s ním i semen v půdě. Je tedy potřeba odstranit (byť razantně) jen nadzemní biomasu (stařinu, plsť, mechorosty), nikoliv však drn. Pokud se opatření provádí jako vertikutace, je možné použít vertikutační hrábě nebo ručně vedený vertikutátor. Není vhodné používat vertikutátory s provzdušňovacími hřeby, stejně tak jsou nevhodné kypřicí a kultivační stroje, které nelze nastavit, aby neničily drn. Při strojové vertikutaci je potřeba optimalizovat nastavení hloubky vertikutačních nožů (případně pružinek), aby nedocházelo k přílišnému nařezání drnu a jeho případnému odstranění. Biomasu nařezanou vertikutačními noži a/nebo vyčesanou vertikutačními pružinkami (stejně jako vyvláčenou branami apod.) je potřeba pečlivě vyhrabat a z lokality odstranit. Toto opatření není nutné provádět každoročně, pokud je porost na lokalitě dostatečně mezernatý. Stanovit potřebu tohoto opatření na další rok lze při monitoringu kvetoucích hořečků. [Pozn.: Při tomto opatření je vhodné mít na zřeteli, že při něm dochází k ničení přízemních pupenů, popř. na zimu zatahujících růžic hořečků. To je nevyhnutelný fakt, jde ale o daň za vytvoření prostoru pro klíčení a růst hořečků ze semen.]

Podle vegetačního typu, stavu lokality, polohy lokality, počtu kvetoucích exemplářů hořečků a aktuálního průběhu počasí v sezóně je zapotřebí základní harmonogram prováděných opatření flexibilně modifikovat.

Literatura:
Brabec J., Bucharová A. et Štefánek M. (2011): Vliv obhospodařování na životní cyklus hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica). – Příroda 31: 85–109.
Bucharová A., Brabec J. et Münzbergová Z. (2012): Effect of land use and climate change on future fate of populations of an endemic species of central Europe. – Biological Conservation 145: 39–47.
Brabec J. et Martinec P. (2020): Záchranný program pro hořečky – hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) v České republice. – Ms., 90 p., 10 příloh [Depon. in: Ústřední pracoviště AOPK ČR, Praha a MŽP ČR, Praha] Přístupné na https://www.zachranneprogramy.cz/horecek-nahorkly-a-horecek-drsny-sturmuv/zachranny-program-zp/.

3.2. Péče o druhy

3.2.1. Kultivace „ex situ“
Opatření bude financováno z prostředků PROSPECTIVE LIFE.
V letošním roce bude zahájen víceletý projekt zaměřený na kultivaci hořečků ex situ. Opatření bude provádět Botanická zahrada Troja. Cílem projektu bude vytvoření metodiky pěstování hořečků v kultuře zaměřené primárně na produkci semen. Navazujícími aktivatmi bude posilování přírodních lokalit, repatriace případně zakládání nových lokalit. Do projektu budou zahrnuty oba cílové taxony záchranného programu – hořeček nahořklý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana). Současně bude zahájen výzkum zaměřený na metody uchovávání semen v genobankách.

3.2.2 Podpora stávajících populací
Opatření bude financováno z PPK A.
Opatření bude provádět AOPK ČR, ZO ČSOP Silvatica a na některých lokalitách opatření provádí zhotovitelé při managementových pracích bez bližší dokumentace.

Na vybraných lokalitách jsou naplánována opatření na podporu stávajících populací, která zahrnují přípravu ploch, sběr a výsev semen zpět na lokalitu. Opatření budou realizována v souladu se Zásadami podpory stávajících populací a rozšiřování lokalit Gentianella amarella a Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana v ČR viz příloha č. 9 záchranného programu. Uskuteční se pouze v případě, že bude možné semena obratem vrátit na lokalitu.

3.3 Monitoring

Opatření bude financováno z PPK A.
AOPK ČR zajistí celorepublikový monitoring hořečku nahořklého a hořečku drsného Sturmova dle záchranného programu. Zpracovatelem je ZO ČSOP Silvatica, RNDr. Jiří Brabec.

3.3.1 Extenzivní monitoring populací
Extenzivní monitoring se bude provádět na všech recentních lokalitách obou taxonů. Zároveň budou nadále monitorovány zaniklé lokality s vhodným managementem, na kterých se již realizuje, popř. je v budoucnu plánována repatriace populace. Jedná se o lokalitu hořečku nahořklého č. 61 Kovářská u Vápenky, palouk u bývalé vápenné pece a lokalitu hořečku drsného Sturmova č. 1 Hvožďany, PP Hvožďanská louka, V část vysychavé louky. Celkem bude v roce 2025 monitorováno 69 lokalit, 60 lokalit hořečku nahořklého a 9 lokalit hořečku drsného Sturmova. Monitoring se provádí na celé ploše lokalit a v celé populaci prostým spočtením jedinců, a to v dobře počitatelné fenologické fázi (v plném květu či těsně po odkvětu). Seznam lokalit, kde bude v roce 2025 prováděn monitoring je uveden v příloze č. 3.

3.3.2 Záznam managementu a stavu lokalit v současnosti a minulosti (součást doprovodného monitoringu)
Monitoring počtu jedinců na každé extenzivně monitorované lokalitě bude kombinován se záznamem o kvalitě managementu se zaměřením na:
a) co nejpřesnější záznam způsobu obhospodařování lokality v sezóně,
b) narušení vegetačního krytu na lokalitě,
c) subjektivní zhodnocení nárůstu biomasy a jejího zapojení,
d) subjektivní odhad vlivu obhospodařování na populaci.

3.3.4 Monitoring stavu rostlin (tzv. intenzivní monitoring)
Monitoring stavu rostlin bude prováděn na 25 lokalitách hořečku nahořklého. U populací do 30 exemplářů u všech jedinců, u populací větších u 30 standardizovaně vybraných jedinců. Monitoring spočívá v následujícím záznamu u každé rostliny:
a) zda je rostlina posečena, ukousnuta či jinak poškozena,
b) celková výška rostliny a počet internodií (u posečených či ukousnutých rostlin se zaznamenává celková výška a výška posečení, ukousnutí či poškození),
c) celkový počet květů (respektive plodů),
d) odhadem procento květů (plodů), která pravděpodobně nepřinesou semena (Jde o vzácně, většinou pak ale masivně zaznamenané vyžírání semeníků.).
Seznam lokalit, kde bude v roce 2025 proveden monitoring je součástí přílohy č. 3.

3.4. Výzkum

1) V letošním roce bude zahájen projekt Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i s názvem Klíčové faktory pro záchranu vymírajících hořečků: integrace mykorizní symbiózy, půdních parametrů a struktury rostlinných společenstev. Jeho cílem je získat nové informace o vztahu hořečků rodu Gentianella ohrožených v ČR vymřením, u kterých se předpokládá význam mykorrhizní asociace pro přežití, k mykorrhizním houbám, fyzikálně chemickým vlastnostem půdy a struktuře rostlinných společenstev. Na základě těchto informací bude navržen vhodný management lokalit s cílem zlepšení fitness rostlin. Projekt bude zpracován v obodbí 2025-2027. Poskytovatel podpory TA ČR.

2) Nový projekt na pěstování a uchovávání semen hořečků ve spolupráci s BZ Troja viz kapitola 3.2.1.

3.5. Výchova a osvěta

3.5.3 Exkurze pro veřejnost a školy na lokality G. amarella a G. obtusifolia subsp. sturmiana
Opatření bude provedeno na regionální úrovni dle možností RP AOPK ČR a dalších subjektů, které se podílí na realizaci záchranného programu.

3.5.4 Spuštění webových stránek druhu a jeho záchranného programu
V roce 2025 budou průběžně aktualizovány webové stránky v rámci www.zachranneprogramy.cz. Aktuální informace o řešení problematiky ochrany obou druhů, výstupy monitoringu a jiné aktuální informace budou prezentovány také na facebookovém profilu záchranných programů ohrožených druhů.

Vaše příspěvky a aktuality k ochraně hořečků a realizaci záchranného programu prosím zasílejte na helena.neuwirthova@nature.cz.

3.5.5 Sociální aspekty a vlastnické vazby
Opatření bude realizováno průběžně dle potřeby na regionální úrovni.

3.6. Ostatní opatření

3.6.2 Zajištění územní ochrany lokalit
1) Zvážit možnosti a harmonogram vyhlášení zvláště chráněných území na vybraných lokalitách Gentianella amarella. V případě lokality č. 31 se jedná o přehlášení ZCHÚ tak, aby populace hořečku byla součástí chráněného území.

V případě lokality č. 20 Velký Vřešťov, SZ svah, bílá stráň místně příslušný KÚ Královéhradeckého kraje před zahájením procesu vyhlášení zvláště chráněného území preferuje provádět několik let podrobný monitoring, který dokladuje stabilitu populace na dané lokalitě. Pravidelný monitoring lokality probíhá od roku 2009 a jednoznačně z něj vyplývá, že se jedná o bohatou, stabilní populaci.

V roce 2024 se lokality č. 61 a 62 na Kovářské staly součástí nově vyhlášeného ZCHÚ – PP Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem.

2) Na lokalitách, které jsou součástí zvláště chráněných území, zahrnout vhodný management do plánů péče.

Koncem letošního a příštího roku končí platnost řady plánů péče o zvláště chráněná území, na kterých se nachází lokality hořečku nahořklého a hořečku drsného Sturmova. Při přípravě nových plánů péče je potřeba vzít v potaz požadavky druhu na management vyplývající ze záchranného programu, obecné zásady péče o lokality hořečků, výstupy pravidelného monitoringu apod. V případě plánů péče o CHKO a zásad péče o NP se jedná pouze o rámcové zapracování managementu.

Některým plánům péče o zvláště chráněná území vypršela platnost. Nové nejsou k dispozici v Ústředním seznamu ochrany přírody.

Konec platnosti plánu péče 31. 12. 2014

• PP Stráň - zahrnuje lokalitu Gentianella amarella č. 57 Slavkov pod Hostýnem, J svah na JZ okraji PP Stráň - místně příslušný OOP - KÚ Zlínského kraje

Konec platnosti plánu péče 31. 12. 2022

• PR a OP PR Holý vrch - zahrnuje lokality Gentianella amarella č. 2 Zahořany, PR Holý vrch, SSZ svah, bílá stráň a č. 3 Zahořany, PR Holý vrch, S svah, bílá stráň - místně příslušný OOP - KÚ Ústeckého kraje

Konec platnosti plánu péče 31. 12. 2024

• CHKO České středohoří- zahrnuje lokalitu Gentianella amarella č. 27 Malé Chvojno, SZ svahy zářezu železniční trati – zpracovatel plánu péče AOPK ČR, RP SCHKO České středohoří
• CHKO Slavkovský les – zahrnuje lokality Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana č. 2 Pila, PP Hořečková louka na Pile a č. 4 Rankovice u Teplé, cíp louky mezi dvěma melioračními strouhami - zpracovatel plánu péče AOPK ČR, RP SCHKO Slavkovský les
• PP Žerka - zahrnuje lokality Gentianella amarella č. 42 Strážnice, tzv. Žerka, J svahy údolí vedoucího do Jandovy rokle a č. 43 Strážnice, prameniště a bezlesí na S svahu vrchu Strážnice - místně příslušný OOP - Krajský úřad Středočeského kraje
• PR Drahy – zahrnuje lokalitu Gentianella amarella č. 26 Horní Němčí, PR Drahy, travnaté části rezervace – místně příslušný OOP – AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty

Konec platnosti plánu péče 31. 12. 2025

• PP Polabské hůry - zahrnuje lokalitu Gentianella amarella č. 8 Starý Vestec, Břístevní hůra, bývalé ovocné sady na SV až SZ svazích - místně příslušný OOP - Krajský úřad Středočeského kraje
• PR Dománovický les - zahrnuje lokalitu Gentianella amarella č. 19 Radovesnice II, PR Dománovický les, paseka - místně příslušný OOP - Krajský úřad Středočeského kraje
• NPP Kocelovické pastviny- zahrnuje lokalitu Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana č. 7 Kocelovice, NPP Kocelovické pastviny – zpracovatel plánu péče AOPK ČR, RP Jižní Čechy
• Konec platnosti plánu péče 31. 12. 2026
  PR Louky v oboře Libeň - zahrnuje lokalitu Gentianella amarella č. 4 Nové Strašecí, Libeňská obora, PR Louky v oboře Libeň, na SSV svahu v bývalé třešňovce - místně příslušný OOP - Krajský úřad Středočeského kraje
• PP Kusá hora - zahrnuje lokalitu Gentianella amarella č. 22 Štěnec, PP Kusá hora, JZ stráň za Štěneckým rybníkem - místně příslušný OOP - Krajský úřad Pardubického kraje
• PP Jalovec - zahrnuje lokalitu Gentianella amarella č. 53 Číchov u Brtnice, PP Jalovec, spodní část sjezdovky Na Jalovci - místně příslušný OOP - Krajský úřad kraje Vysočina
• PR Kokořínský důl - zahrnuje lokalitu Gentianella amarella č. 45 Střemy, S orientovaná úvozová cesta na okraji louky - místně příslušný OOP – AOPK ČR, RP SCHKO Kokořínsko – Máchův kraj

Přílohy:

• Navrhovaná managementová opatření na lokalitách hořečku nahořklého a hořečku drsného Sturmova v roce 2025
• Složení realizačního týmu záchranného programu – aktualizace pro rok 2025
• Seznam lokalit pro monitoring v roce 2025