Záchranné programy rostlin (ZP)
Výběr druhů a příprava záchranných programů
Výběr druhů, pro které jsou záchranné programy a programy péče zpracovávány je prováděn na základě stanovených kriterií. Texty programů jsou připravovány podle závazné osnovy, jejímž smyslem je zajistit jednotnost a úplnost zpracování záchranného programu. Osnova i kriteria jsou součástí Koncepce záchranných programů a programů péče zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin v České republice, která byla sepsána v roce 2014. Všechny připravené záchranné programy a programy péče jsou oponovány nejméně dvěma nezávislými odborníky.
Organizační zajištění
Podle zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) zajišťuje záchranné programy pro kriticky a silně ohrožené druhy Ministerstvo životního prostředí. V praxi to znamená schvalování seznamu druhů, pro něž má být program vypracován, schvalování závazných osnov a schvalování vlastních záchranných programů. Přípravou a koordinací záchranných programů byla Ministerstvem životního prostředí pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Na této činnosti se pod koordinací ústředí AOPK ČR podílejí experti na příslušný druh z řad pracovníků ochrany přírody nebo externistů (realizační tým) a dále pracovníci regionálních pracovišť AOPK ČR a krajských úřadů, kteří v souladu s přidělenými kompetencemi administrativně zajišťují realizaci konkrétních, většinou managementových opatření vykonávaných specializovanými firmami, nevládními organizacemi a dalšími právnickými a fyzickými osobami. Ke každému záchrannému programu a programu péče je ustanoven tzv. poradní sbor – širší okruh odborníků a zainteresovaných osob, které se nejméně jedenkrát ročně na svolaných jednáních vyjadřují k průběhu realizace programu.
Autor ilustrací jednotlivých druhů: RNDr. Jan Hošek.
Přijaté ZP
Hořeček mnohotvarý český
Gentianella praecox subsp. bohemica
Hořeček mnohotvarý český je živým důkazem toho, jak se během necelého století může z relativně běžného a hojného druhu stát kriticky ohrožený druh na pokraji vyhynutí.
Hořeček nahořklý a hořeček drsný Sturmův
Gentianella amarella, Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana
Vedle známého subendemického a kriticky ohroženého hořečku mnohotvarého českého se v naší krajině vyskytují ještě další druhy hořečků, jejichž osud byl během posledních několika desetiletí výrazně ohrožen. Jedná se o blízce příbuzné taxony hořeček nahořklý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), které mimo jiné spojují i hlavní příčiny značného úbytku lokalit.
Hvozdík písečný český
Dianthus arenarius subsp. bohemicus
„Mezi místa, jež se stanoviska botanického zasluhují ochranu před kultivací ruky lidské, náleží v prvé řadě Klenečské stráně na úpatí památného Řípu, chovajíce na svazích svých charakteristický porost psamofilních rostlin, jaký bychom marně hledali jinde, porost ten jež však pro překotné vysazování akátu v největším nebezpečí zničení. Uvedené stráně jsou důležity zvláště vzácným hvozdíkem" (F. A. Novák, 1915).
Koniklec otevřený
Pulsatilla patens
Chcete-li spatřit jeho krásu, musíte přijít na ta správná místa brzy zjara, kdy se většina ostatních rostlin teprve probouzí k životu. Abyste nebyli zklamáni, vyražte ve slunečný den, jinak najdete jen zavřené květy. Až vás uvítají první „chlupáči“, raději se s nimi příliš nemazlete, nejen že jsou chráněni českým i evropským právem, ale navíc jsou jedovatí. A na lokalitách se, prosím, chovejte opatrně, těch správných míst zbývá už jen okolo dvaceti.
Matizna bahenní
Angelica palustris
Vědecký název "Ostericum" (starší druhové jméno této rostliny je Ostericum palustre ) pochází z řeckého slova "hysterikos", rostlina se používala pro svůj obsah kumarinů a silic jako léčivý prostředek při hysteriích, ale také při ženských potížích. "Palustre" znamená bahenní a charakterizuje tak vazbu druhu na mokřadní stanoviště.
Rdest dlouholistý
Potamogeton praelongus
Většina lidí obdivuje krásu tropických jezer, avšak málokdo ví, že i mnoho chladných jezer Arktidy hostí bohatou vegetaci vytvářející atraktivní podvodní krajinu. Příkladem toho mohou být nekonečné vodní louky tvořené bohatou populací Potamogeton praelongus v jezeře Ferguson (Grónsko).
Zvonovec liliolistý
Adenophora liliifolia
Zvonovec liliolistý nikdy nebyl v České republice hojným druhem. V současné době ale jeho bleděmodré zvonečky bijí na poplach. Přivonět k nim lze už pouze na posledních šesti lokalitách. V ostatních zemích střední Evropy na tom není o mnoho lépe. Na vině je zřejmě změna lesního hospodaření a nezanedbatelný vliv má také okus přemnoženou lesní zvěří.
Připravované ZP
Rozchodník huňatý
Sedum villosum
Drobný sukulentní rozchodník huňatý patří mezi vzácné rostliny rašelinných luk a pramenišť České republiky. Na rozdíl od dalších našich rozchodníků kvete růžově a vyžaduje půdu celoročně nasycenou vodou. V minulosti se roztroušeně vyskytoval ve středních a horských polohách Čech, na Českomoravské a Drahanské vrchovině a na severní Moravě.
Snědek pyrenejský kulatoplodý
Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaeocarpum
Do první poloviny 20. století byl snědek pyrenejský kulatoplodý v oblasti Bílých Karpat a Hostýnských vrchů považován za hojný plevel v obilných polích. S nástupem hluboké orby ovšem pro něj skončily dobré časy. Následně se tato exoticky vypadající cibulovina ocitla kvůli celkovým změnám v hospodaření v krajině na seznamu kriticky ohrožených druhů.
Zvonek hadincovitý
Campanula cervicaria
Zvonek hadincovitý je jedním z 20 druhů zvonků v České republice. Vytváří bohaté kulovité květenství na lodyze tyčící se až 60 cm nad zemí. Slovenský název „zvonček hrdlohojový“ prozrazuje, že se v minulosti používal na bolesti v krku, polský „Dzwonek szczeciniasty“ popisuje jeho husté štětinaté ochlupení a historický český název „zvonec jelení“ možná souvisí s tím, že chutná zvěři. Okus přemnoženou spárkatou zvěří je jedním z důvodů, proč z naší krajiny zvonek hadincovitý mizí. Problem je také zarůstání krajiny kvůli intenzifikaci zemědělství a opuštění tradičního způsobu hospodaření.
Ukončené ZP
Hořec jarní
Gentiana verna subsp. verna
Běžná léčivka nebo kriticky ohrožený druh?
„Rostlina ta má síly léčivé, a proto potřebuje se v lékařství. Dávka malá podporuje zažívání. Potřebuje se obyčejně co thé; též s lihem a vínem vařen působí proti obtížím v žaludku, průjemu a blednici. Pro zvířata jest hořec jedním z nejlepších léků, zvláště proti špatnému zažívání a křečím, proti žloutence, zimnici, červům aj.“ (dr. V. K., Český herbář vydaný Aloisem Hynkem v roce 1899)