Rozšíření
Sýček obecný (Athene noctua)
Celkové rozšíření
Oblast přírozeného výskytu sýčka obecného se rozprostírá přibližně mezi 22. a 51. rovnoběžkou severní šířky. Severní hranice rozšíření tohoto druhu je tvořena hranicí souvislého zalesnění či vysokými horskými masivy a probíhá od západu po pobřeží kontinentální Evropy přes Pobaltí po hranici boreální zóny v Rusku, dále přes střední Kazachstán, severní Mongolsko do Číny. Na jihu dosahuje areál sýčka k severnímu Nigeru a jižní Etiopii a přes Blízký východ, Arabský poloostrov pokračuje do Íránu, severního Pákistánu, Nepálu až do centrální a východní Číny po 35. rovnoběžku. Na východě areál rozšíření ohraničuje Japonské moře, na západě pak Atlantický oceán.
V rozsáhlém hnízdním areálu sýčka obecného bylo na základě morfologických znaků popsáno 13 poddruhů. Sýčci z našeho území náleží k poddruhu Athene noctua vidalii. Opodstatněnost vymezení poddruhů však musí být ještě potvrzena studiemi, které budou zaměřeny na hodnocení genetické variability tohoto druhu.
Mimo oblast přirozeného výskytu se sýčci nachází na území Velké Británie a Nového Zélandu. Na britském souostroví byli sýčci vysazeni v druhé polovině 19. století s cílem obohatit místní faunu. Úspěšné rozmnožování vysazených sov bylo zjištěno v roce 1879. V současnosti je těžiště výskytu tohoto druhu v jihovýchodní části britských ostrovů. Na Novém Zélandu, především na Jižním ostrově, byli sýčci vysazeni v letech 1906 a 1910. Vypuštění jedinci pocházeli z Německa a hlavním záměrem jejich vysazení byla redukce početnosti introdukovaných pěvců, kteří působili škody na úrodě. Na Jižním ostrově se sýčci vyskytují i v současnosti.
Obr.: Celkový areál rozšíření sýčka obecného (Athene noctua): zelená = původní rozšíření, oranžová = introdukce (BirdLife International 2018). Na mapě chybí výskyt sýčků na Novém Zélandu.
Rozšíření v ČR
Historicky plošné rozšíření sýčka obecného na území České republiky se změnilo na dnešní ostrůvkovitý výskyt. V současnosti se tento druh vyskytuje pouze v prostorově izolovaných oblastech a to především v severozápadních Čechách, kde je ještě početnější výskyt této drobné sovy, a na jižní Moravě. Velmi malé izolované populace jsou dále známy z Plzeňska, z Královehradeckého kraje a ze střední Moravy.
Obr.: Mapa obsazených lokalit sýčkem obecným v letech 2014–2018 (Zdroj: NDOP AOPK 2019), avif.birds.cz (ČSO 2019), autoři z pracovní skupiny záchranného programu).