Záchranný program (ZP)

Historicky plošné rozšíření sýčka obecného v ČR odráží jak jeho druhové pojmenování „obecný“, tak i zařazení slova „sýček“ už do prvního výčtu vyjmenovaných slov v Pravidlech českého pravopisu z roku 1913. Slovo „sýček“ trápí děti ve vyjmenovaných slovech dodnes, ale sýček už není „obecný“. Dříve plošný výskyt této drobné sovy se rozpadl na izolované ostrůvky a jediná početnější subpopulace se nachází v severozápadních Čechách. Početnost všech sýčků na území České republiky je dnes odhadována na pouhých 100 – 130 párů. Tento alarmující stav vedl k zařazení sýčka obecného mezi kriticky ohrožené druhy v červeném seznamu ptáků ČR. Současně se také jedná o druh chráněný zákonem č. 114/1992 Sb., v platném znění. Setrvalý pokles početnosti této sovičky není záležitostí jen České republiky, ale i celé střední Evropy a dalších států našeho kontinentu (např. Francie, Nizozemí, Slovinsko, Chorvatsko).

Aby tento druh zůstal součástí naší přírody, AOPK ČR iniciovala přípravu Záchranného programu pro sýčka obecného v ČR, který byl v roce 2020 schválen Ministerstvem životního prostředí ČR. Hlavním záměrem záchranného programu je zabránit vyhynutí sýčka obecného na našem území. Konkrétně a odborněji, cílem záchranného programu je stabilizovat životaschopnou, rozmnožující se a plošně rozšířenou populaci sýčka obecného s pozitivní vývojovou perspektivou, která bude mít početnost minimálně 1 000 párů.

V záchranném programu (zkr. „ZP“) jsou naplánovány činnosti, tzv. opatření, jejichž cílem je odstranit či zmírnit vliv faktorů, které sýčky ohrožují. Zásadním opatřením jsou aktivity pro odstranění antropogenních pastí.  Konkrétně se jedná o vyhledávání a zabezpečení technických pastí, zakrytí elektrických betonových sloupů, zabezpečení rizikových komínů. Dalším opatřením jsou aktivity pro eliminaci nedostatku a nedostupnosti kořisti. Ty spočívají ve vhodné seči travních porostů, v zakládání travnatých pásů, v zmenšení půdních bloků, v speciálním hospodaření na orné půdě, v omezení používání antiparazitik nebo v omezení aplikace pesticidů. V neposlední řadě jsou plánována opatření pro eliminaci úhynů na dopravních komunikacích, snížení četnosti úhynů na elektrickém vedení a po nárazech do prosklených ploch. Důležitým opatřením ZP jsou aktivity pro zajištění dostatečné nabídky bezpečných hnízdišť a úkrytů. Ty spočívají v ochraně stávajících hnízdišť proti predátorům a v instalaci bezpečných budek. Dalším opatřením je eliminace fragmentace a izolovanosti populací propojováním stávajících center výskytu nabídkou míst k hnízdění, případně vypouštěním sýčků do připraveného a vhodného prostředí. Dále jsou součástí ZP opatření pro eliminaci nepřízně počasí a opatření zabraňující přímému pronásledování. Úspěšnost realizovaných opatření a informace o stavu populace přinese monitoring a mapování výskytu tohoto druhu na území ČR. Pro doplnění chybějících informací pro realizaci ZP je plánován výzkum v konkrétních tématických okruzích. Důležitou součástí ZP je osvětová činnosti. Pro úspěšnou realizaci ZP je stěžejní zapojení vlastníků či nájemců nemovitostí a pozemků v hnízdních okrscích sýčků do plánovaných aktivit a zajištění informovanosti veřejnosti o problematice záchranného programu.

Realizace výše popsaných opatření je v rámci ČR rozdělena podle priorit do tří zón A, B, C. Tyto zóny byly vymezeny v návaznosti na hnízdní výskyt předmětného druhu.

Obr.: Zonace území ČR z hlediska priorit realizace opatření záchranného programu (zóna A = červeně, B = oranžově, C = zeleně).

Zóna A zahrnuje stávající hnízdiště, tedy lokality s přirozeným hnízdním výskytem sýčka obecného v posledních 6 letech (2014–2019) s jeho lovištěm, tedy okruhem do 500 m od hnízda s vyloučením větších vodních ploch a lesních biotopů.

Zóna B je zaměřena na potenciální vhodná hnízdiště v okolí stávajících a jejich vzájemná propojování. Navazuje na zónu A do vzdálenosti 5 km od hnízdiště a dále zahrnuje vzájemná propojení hnízdišť, která jsou od sebe vzdálená maximálně 25 km, s vyloučením vodních ploch a lesních biotopů.

Zóna C představuje přibližně historický výskyt sýčka během minulého století. Jedná se tedy o potenciální plochy, na kterých by mohl sýček za příznivých podmínek opět hnízdit. Tato nejširší zóna navazuje na zónu B a jedná se o plochy do nadmořské výšky 600 m s vyloučením vodních ploch a lesních biotopů.

Prioritní je realizace opatření v zóně A. V zóně B budou opatření realizována dle vývoje populace v zóně A, tj. s časovým posunem anebo zpočátku méně intenzivně. V zóně C budou opatření doporučována, ale zatím zde v prvních letech realizace záchranného programu nebudou cíleně zaváděna.