Význam bobřích mokřadů

Studii zadala AOPK ČR v roce 2023 a byla dokončena v srpnu 2025. Jejím hlavním gestorem byla Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Hydrologickou a biochemickou část zpracoval tým Fakulty stavební ČVUT v Praze, monitoring obojživelníků zajistila organizace All4Nature, z. s., a ekonomickému hodnocení ekosystémových služeb se věnovala organizace IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s.

Studie má následující čtyři hlavní části.

Co už o vlivu bobrů víme

První část shrnuje výsledky českých i zahraničních výzkumů. Popisuje, jak bobří hráze a mokřady ovlivňují proudění a zadržování vody, podobu vodních toků, ukládání sedimentů, chemické procesy a vegetaci. Samostatně se věnuje také jednotlivým skupinám živočichů – bezobratlým, hmyzu, rybám, obojživelníkům, plazům, ptákům a savcům.

Kolik vody bobří mokřady zadržují

Hydrologická a biochemická část vycházela z terénního průzkumu deseti bobřích mokřadů. U jednotlivých hrází byla zjišťována plocha zátopy a průměrná hloubka vody. Z těchto údajů byl vypočten objem povrchové vody zadržený každou hrází a následně také celkový objem vody zadržený v rámci celého mokřadu.

Na dvou vybraných mokřadech probíhalo podrobnější dlouhodobé sledování. Výzkumníci měřili výšku vodní hladiny a průtoky nad mokřadem a pod ním, aby zjistili, jak hráze ovlivňují odtok vody. Současně odebírali vzorky vody a sledovali změny jejího chemického složení.

Výsledky zachycují stav mokřadů v době měření. Bobří hráze jsou dynamické stavby, které bobři opravují, rozšiřují nebo opouštějí, a proto se plocha i objem zadržené vody mohou v průběhu času měnit.

Jak bobří mokřady využívají obojživelníci

Další část studie se zaměřila na dvě konkrétní lokality – údolí Sychrovského potoka u Staré Huti (okr. Příbram) a nivu Úslavy u obce Prádlo (okr. Plzeň – jih).

Průzkum sledoval, které druhy obojživelníků bobří mokřady využívají a zda se v nich rozmnožují. Hodnoceny byly tůně, rozlivy, klidné úseky vody nad hrázemi i navazující suchozemské prostředí. Hodnocení dospělo k závěru, že bobří činnost vytváří a udržuje mokřadní biotopy vhodné pro obojživelníky; na obou sledovaných lokalitách byl potvrzen jejich výskyt i rozmnožování, přičemž druhová pestrost závisela také na stáří mokřadu, propojení stanovišť a přítomnosti okolních zdrojových populací.

Jakou mají bobří mokřady ekonomickou hodnotu

Cílem čtvrté části je vyjádření některých přínosů bobřích mokřadů v penězích. Ekonomicky byly hodnoceny dvě ekosystémové služby: zadržování vody a ukládání uhlíku.

Při ocenění zadržování vody se vycházelo z údajů získaných při hydrologickém průzkumu. Hodnota byla stanovena podle toho, kolik by stálo vytvoření obdobně rozsáhlého mokřadu nebo tůně pomocí technických opatření. Peněžní výpočet přitom pracoval s plochou zaplavenou díky bobřím hrázím. Vyjadřuje tedy hodnotu retenční funkce, kterou bobři svou činností v dané lokalitě vytvořili.

Celková hodnota zadržování vody a ukládání uhlíku byla u deseti sledovaných mokřadů vyčíslena přibližně na 20 milionů korun. Významně větší část této částky připadá na zadržování vody.

Celková hodnota vody zadržené jednou bobří hrází a uhlíku uloženého ve studovaném mokřadu byla oceněna v průměru přibližně na 2 miliony korun.

Do ekonomického hodnocení nebyly zahrnuty všechny přínosy bobřích mokřadů. Peněžně nebyla vyjádřena například podpora biodiverzity, rekreační význam nebo většina změn kvality vody. Uvedené částky se vztahují ke konkrétním lokalitám a jejich stavu v době průzkumu.