Realizace záchranného programu hořečku mnohotvarého českého

Rok 2025

V následujícím přehledu jsou uvedeny aktivity, které jsou naplánovány v rámci záchranného programu na rok 2025. Jednotlivé aktivity jsou opatřeny názvem kapitoly záchranného programu, ke které přísluší.

V letošním roce bude zásadním opatřením realizace záchranného programu péče o biotop resp. zajištění a zkvalitnění péče o lokality výskytu a monitoring lokalit a populací. Nově bude zahájen víceletý projekt pěstování hořečků v kultuře ve spolupráci s Botanickou zahradou Troja blíže viz kapitola 3.2. PÉČE O DRUH.

Jednotlivá opatření budou financována z NPO–POPFK, PPK A, PPK B, PRV AEKO, OPŽP a LIFE a také z rozpočtu krajů. Na několika lokalitách zajišťují hospodaření přímo majitelé pozemků, management však neodpovídá nárokům hořečků. Realizační projekt záchranného programu pro hořeček mnohotvarý český byl vypracován v rámci projektu PROSPECTIVE LIFE (LIFE22-IPN-CZ-PROSPECTIVE-LIFE/101104621), souboru aktivit WP4.

Na realizaci ZP se podílí celá řada subjektů. Zadavateli managementových prací jsou: AOPK ČR – RP Východní Čechy, RP SCHKO Český les, RP Jižní Čechy, RP SCHKO Žďárské vrchy, RP Olomoucko, KÚ Pardubického kraje, KÚ Plzeňského kraje, KÚ Jihočeského kraje, KÚ Kraje Vysočina, KÚ Olomouckého kraje, Správa KRNAP, Správa NP Šumava.

Součástí realizačního projektu je také ustanovení realizačního týmu a v dalších letech jeho pravidelná aktualizace. Realizační tým viz příloha č. 2 je složen z osob, které se podílí na praktické realizaci jednotlivých opatření záchranného programu.

Celorepublikový monitoring dle záchranného programu provádí ZO ČSOP Silvatica, RNDr. Jiří Brabec.

3.1. Péče o biotop

Péči o biotop je nezbytné přednostně zajistit na prioritních lokalitách. Žádoucí je také zajistit péči na neprioritních lokalitách, všude tam, kde se kvetoucí hořečky nacházejí popř. je ještě nějaká reálná naděje na obnovu populace.

Konkrétní návrh managementových opatření na jednotlivých lokalitách pro rok 2025 je uveden v příloze č. 1. Návrh vychází z výsledků monitoringu a doplnění jednotlivých správců lokalit.

Obecné zásady péče na lokalitách výskytu hořečků (Gentianella sp. div.)

(Převzato z materiálu zpracovaného RNDr. J. Brabcem v září 2021 pro účely pracovního setkání k záchrannému programu pro hořeček nahořklý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), revidovaná verze 6. 1. 2024.)

Principem ochrany populací hořečků (Gentianella sp. div.) je vytvoření podmínek pro vzcházení a přežívání rostlin hořečků v porostech na stávajících lokalitách. Je nutné zdůraznit, že při managementu lokalit je potřeba obhospodařovat co největší prostor lokality. Vytrhávání a vyhrabávání pouze nejbližšího okolí kvetoucích a plodících rostlin či jiné maloplošné zásahy postrádají smysl. (Jejich efekt zruší jakákoliv drobná klimatická či jiná událost, která změní podmínky daného mikrostanoviště.) Pro přežívání populací hořečků má zásadní význam dlouhodobá semenná banka, v ní jsou dle experimentálních zjištění semena schopná přežívat nejméně osm let (Brabec et al. 2011, Bucharová et al. 2012, Brabec et Martinec 2020). Klíčivost semen se však v půdě (zejména zakryté vrstvou stařiny a mechorostů) poměrně rychle ztrácí. Lze si představit, že každý rok klesne na 10 % předchozího roku (Brabec et al. 2011, Bucharová et al. 2012). Semena hořečků jsou schopná za příznivých vlhkostních podmínek vyklíčit i na vrstvě mechorostů nebo zplstnatělé stařiny. Pokud je však tato vrstva větší než ca 1 cm, ze semene vyrůstající kořínek nedokáže prorůst až k půdě a rostlina dříve či později zaschne.

Základní opatření při obhospodařování hořečkových lokalit zahrnují:

• Asanační zásahy (jednorázové odstranění biomasy, náletu apod.) tam, kde je to nutné pro obnovu porostu. Pozor, je vhodné ponechávat na lokalitě toulavý stín tvořený ideálně nepříliš zmlazujícími a šířícími se dřevinami. V posledních letech je důležitý toulavý stín i na lokalitách se severní expozicí.
• Odstranění biomasy na vlhkých a mezických lokalitách v době největšího nárůstu biomasy porostu (dle typu lokality květen až přelom květen/červen, max. u některých lokalit lze do 10. června) sečí nebo pastvou. Pokud pastva dostatečně neodstraní biomasu je potřeba provést posečení nedopasků. Stanovení zásad, v jakém případě je potřeba provést posečení nedopasků je možné, ale je nutné stanovit dle podmínek na lokalitě. Posečení nedopasků se musí uskutečnit do termínu, který je stanoven jako nejzazší termín seče/pastvy pro danou lokalitu. Seč je možné provést dle stavu lokality ručně nebo technikou (kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka – bubnová či lištová, sekačka za traktorem apod.). Výšku seče nastavit standardně, ne na vyšší strniště. Posečenou biomasu je potřeba z lokality odklidit, tj. normálně shrabat, aby na lokalitě nezůstaly neposečené zbytky.
• Odstranění biomasy sečí nebo pastvou po dozrání a vysemenění rostlin (většinou nejdříve na konci října, v posledních letech často až v listopadu, v odůvodněných případech popřípadě až v předjaří). Nejčasnější dobu k provedení opatření je vhodné stanovit individuálně pro každou lokalitu. Pokud v daném roce nepokvetou na lokalitě hořečky, lze uskutečnit opatření již před koncem října. Rozhodnutí, že na lokalitě hořečky v daném roce nekvetou hořečky, musí však udělat někdo, kdo s tím má zkušenosti a ve vhodnou dobu, tj. ne příliš brzo (spíše nenechávat na posouzení zhotoviteli). V případě pastvy je většinou potřeba provést též posečení nedopasků. Seč je možné provádět dle stavu lokality ručně nebo technikou (kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka – bubnová či lištová, sekačka za traktorem apod.). Výšku seče nastavit na co nejmenší strniště. Posečenou biomasu je potřeba z lokality odklidit, tj. normálně shrabat, aby na lokalitě nezůstaly neposečené zbytky. Ideální je posečenou biomasu na lokalitě usušit, to však často vzhledem k pozdnímu termínu seče není možné uskutečnit. [Pozn. 1: Při tomto opatření může docházet k nechtěnému odstranění semen z lokality. Semena mohou být omylem odstraněna buď v zasychajících plodných hořečcích, nebo vlhkostí nalepená na odstraňované biomase. Tomu lze předejít prováděním seče za suchého slunečného počasí – což není vždy možné a/nebo provedením vysemenění rostlin z plodících hořečků. To je však nutné konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody. Pozn. 2: Toto opatření je možné spojit s následujícím „vytvoření mezer pro klíčení“, ale pouze pokud se uskutečňuje až v době, kdy zatahují, nebo jsou zatažené růžice, tj. spíše až v listopadu.]
• Vytvoření mezer pro klíčení semen v porostu na co největší ploše lokality (ideálně na celé lokalitě, rozhodně i tam, kde hořečky aktuálně nerostou) po dozrání a vysemenění rostlin vláčením, vertikutací, výhrabem. Opatření lze provést nejdříve na začátku listopadu, optimálněji ale v předjaří či na začátku jara. Nejpozdější termín opatření je potřeba stanovit dle nadmořské výšky, expozice lokality a průběhu počasí v sezóně. Platí, čím dříve tím lépe (např. březen a počátek dubna), nejpozději je ale nutné provést do 20. dubna. Při opatření je nutné, aby nedošlo k odstranění drnu a s ním i semen v půdě. Je tedy potřeba odstranit (byť razantně) jen nadzemní biomasu (stařinu, plsť, mechorosty), nikoliv však drn. Pokud se opatření provádí jako vertikutace, je možné použít vertikutační hrábě nebo ručně vedený vertikutátor. Není vhodné používat vertikutátory s provzdušňovacími hřeby, stejně tak jsou nevhodné kypřicí a kultivační stroje, které nelze nastavit, aby neničily drn. Při strojové vertikutaci je potřeba optimalizovat nastavení hloubky vertikutačních nožů (případně pružinek), aby nedocházelo k přílišnému nařezání drnu a jeho případnému odstranění. Biomasu nařezanou vertikutačními noži a/nebo vyčesanou vertikutačními pružinkami (stejně jako vyvláčenou branami apod.) je potřeba pečlivě vyhrabat a z lokality odstranit. Toto opatření není nutné provádět každoročně, pokud je porost na lokalitě dostatečně mezernatý. Stanovit potřebu tohoto opatření na další rok lze při monitoringu kvetoucích hořečků. [Pozn.: Při tomto opatření je vhodné mít na zřeteli, že při něm dochází k ničení přízemních pupenů, popř. na zimu zatahujících růžic hořečků. To je nevyhnutelný fakt, jde ale o daň za vytvoření prostoru pro klíčení a růst hořečků ze semen.]

Podle vegetačního typu, stavu lokality, polohy lokality, počtu kvetoucích exemplářů hořečků a aktuálního průběhu počasí v sezóně je zapotřebí základní harmonogram prováděných opatření flexibilně modifikovat.

Literatura:
Brabec J., Bucharová A. et Štefánek M. (2011): Vliv obhospodařování na životní cyklus hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica). – Příroda 31: 85–109.
Bucharová A., Brabec J. et Münzbergová Z. (2012): Effect of land use and climate change on future fate of populations of an endemic species of central Europe. – Biological Conservation 145: 39–47.
Brabec J. et Martinec P. (2020): Záchranný program pro hořečky – hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) v České republice. – Ms., 90 p., 10 příloh [Depon. in: Ústřední pracoviště AOPK ČR, Praha a MŽP ČR, Praha] Přístupné na webové adrese https://www.zachranneprogramy.cz/horecek-nahorkly-a-horecek-drsny-sturmuv/zachranny-program-zp/.

3.2. Péče o druh

3.2.1. Kultivace „ex situ“
Opatření bude financováno z prostředků PROSPECTIVE LIFE.

V letošním roce bude zahájen víceletý projekt zaměřený na kultivaci hořečků ex situ. Opatření bude provádět Botanická zahrada Troja. Cílem projektu je vytvoření metodiky pěstování hořečků v kultuře zaměřené primárně na produkci semen. Navazujícími aktivatmi bude posilování přírodních lokalit, repatriace případně zakládání nových lokalit. Současně bude zahájen výzkum zaměřený na metody uchovávání semen v genobankách.

3.2.3 Repatriace druhu
Opatření bude financováno z PPK A.

Repatriace druhu bude provedena ve VÚ Boletice, na lokalitě č. 35 Boletice, vrch Olymp a to pouze v případě, že bude dostatek semen ve zdrojové populaci. Součástí repatriace je rovněž management lokality a monitoring výsevových ploch. V rámci opatření bude zároveň probíhat sledování přežívání ročních listových růžic hořečku v závislosti na termínu provedení výhrabu. Detaily realizace repatriace vyplynuly ze Studie hodnocení lokalit pro repatriaci a zakládání nových lokalit ve Vojenském újezdu Boletice.

3.3 Monitoring

Opatření bude financováno z PPK A.

AOPK ČR zajistí celorepublikový monitoring hořečku mnohotvarého českého dle záchranného programu. Zpracovatelem je ZO ČSOP Silvatica, RNDr. Jiří Brabec.

3.3.1 Extenzivní monitoring populací
Monitoring se bude provádět na všech recentních lokalitách. Monitoring se nebude provádět na lokalitách zaniklých s výjimkou lokalit, které jsou součástí EVL (č. 29 Kralovice, PR Kralovické louky, č. 56 Javorník, Tejmlov, tzv. Šťouralova louka) popř. se jedná o lokality sledované z důvodu případné repatriace (lokalita č. 45 Jersín, PP Jersínská stráň a lokalita č. 67 Horní Štěpánov, svah vrchu Větřák). Celkem bude v roce 2025 prováděn extenzivní monitoring na 45 lokalitách. Realizace monitoringu se provádí na celé ploše lokalit a v celé populaci prostým spočtením jedinců, a to v dobře počitatelné fenologické fázi (v plném květu či těsně po odkvětu). Seznam lokalit, kde bude v roce 2025 prováděn monitoring je uveden v tabulce níže.

3.3.2 Záznam managementu a stavu lokalit v současnosti a minulosti (součást doprovodného monitoringu)
Monitoring počtu jedinců na každé extenzivně monitorované lokalitě bude kombinován se záznamem o kvalitě managementu se zaměřením na:

a) co nejpřesnější záznam způsobu obhospodařování lokality v sezóně (datum seče, pastvy, intenzita pastvy, způsob likvidace posečené biomasy – odstraněna na zeleno, usušena na lokalitě, ponechána na lokalitě apod.);
b) narušení vegetačního krytu na lokalitě (např. rytí prasat, intenzivní sešlap, projetí buldozeru, čerstvé koleje od vozidel apod.);
c) subjektivní zhodnocení nárůstu biomasy a jejího zapojení;
d) subjektivní odhad vlivu obhospodařování na populaci.

3.3.4 Monitoring stavu rostlin (tzv. intenzivní monitoring)
K dlouhodobému intenzivnímu monitoringu bylo vybráno 25 lokalit. V roce 2025 bude monitoring proveden na 19 lokalitách, 6 lokalit zaniklo (č. 19 Zdíkov, Drviště, jáma v pastvině, č. 29 Kralovice, PR Kralovické louky, č. 45 PP Jersínská stráň, Jersín, 46 PP Kamenný vrch, Heraltice, č. 56 Javorník, Tejmlov, tzv. Šťouralova louka a 62 PR Štíří důl, Vojnův Městec). U populací do 30 exemplářů u všech jedinců, u populací větších u 30 standardizovaně vybraných jedinců. Monitoring spočívá v následujícím záznamu u každé rostliny:

a) zda je rostlina posečena, ukousnuta či jinak poškozena,
b) celková výška rostliny a počet internodií (u posečených či ukousnutých rostlin se zaznamenává celková výška a výška posečení, ukousnutí či poškození,
c) celkový počet květů (respektive plodů),
d) odhadem procento květů (plodů), která pravděpodobně nepřinesou semena. (Jde o vzácně, většinou pak ale masivně zaznamenané vyžírání semeníků.)

Tab.: Seznam lokalit vybraných pro monitoring v roce 2025.

3.4. Výzkum

1) V letošním roce bude zahájen projekt Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i s názvem Klíčové faktory pro záchranu vymírajících hořečků: integrace mykorizní symbiózy, půdních parametrů a struktury rostlinných společenstev. Jeho cílem je získat nové informace o vztahu hořečků rodu Gentianella ohrožených v ČR vymřením, u kterých se předpokládá význam mykorrhizní asociace pro přežití, k mykorrhizním houbám, fyzikálně chemickým vlastnostem půdy a struktuře rostlinných společenstev. Na základě těchto informací bude navržen vhodný management lokalit s cílem zlepšení fitness rostlin. Projekt bude zpracován v obodbí 2025-2027. Poskytovatel podpory TA ČR.

2) Nový projekt na pěstování a uchovávání semen hořečků ve spolupráci s BZ Troja viz kapitola 3.2.1.

3.5. Výchova a osvěta

3.5.4 Spuštění webových stránek druhu a jeho záchranného programu
Opatření nevyžaduje finanční zajištění.

V roce 2025 budou průběžně aktualizovány webové stránky druhu v rámci www.zachranneprogramy.cz. Aktuální informace o řešení problematiky ochrany hořečku, výstupy monitoringu a jiné aktuální informace budou prezentovány na Facebooku záchranných programů ohrožených druhů.

Vaše příspěvky a aktuality k ochraně hořečků a realizaci záchranného programu prosím zasílejte na helena.neuwirthova@aopk.gov.cz.

3.6.2. Zajištění územní ochrany lokalit
Koncem letošního a příštího roku končí platnost plánů péče o zvláště chráněná území, na kterých se nachází lokality hořečku mnohotvarého českého. Při přípravě nových plánů péče je potřeba vzít v potaz požadavky druhu na management vyplývající ze záchranného programu vč. zohlednění nových poznatků viz obecné zásady výše, výstupy monitoringu apod. Je nutno podotknout, že stávající plány péče již v naprosté většině případů managementové nároky druhu zahrnují.

Konec platnosti plánu péče 31. 12. 2025.

• PR Hořečky – lokalita č. 42 Olešnice v Orlických horách, PR Hořečky – místně příslušný OOP – AOPK ČR, RP Východní Čechy

Konec platnosti plánu péče 31. 12. 2026.

• PP Na Kopaninách – lokalita č. 47 Radonín, PP Na Kopaninách - místně příslušný OOP – KÚ Kraje Vysočina
  Populace hořečků zde již zanikla, v novém plánu péče již z hlediska záchranného programu není potřeba navrhovat žádná speciální opatření.
• PP Jalovec – lokalita č. 48 Číchov, sjezdovka Na Jalovci – místně příslušný OOP – KÚ Kraje Vysočina

Přílohy:

1. Navrhovaná managementová opatření na lokalitách hořečku mnohotvarého českého v roce 2025
2. Složení realizačního týmu záchranného programu – aktualizace pro rok 2025