Realizace ZP

Realizace záchranného programu hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v roce 2022

V následujícím přehledu jsou uvedeny aktivity, které jsou naplánovány v rámci ZP na rok 2022. Jednotlivé aktivity jsou opatřeny názvem kapitoly záchranného programu, ke které přísluší.

Jednotlivá opatření budou financována z POPFK, NPO, PPK,  PRV AEO, LIFE, OPŽP a také z rozpočtu krajů a správy národního parku.

Na realizaci ZP se podílí celá řada subjektů. Zadavateli managementových prací jsou tyto subjekty: AOPK ČR - RP Východní Čechy, RP SCHKO Český les, RP Jižní Čechy, RP SCHKO Žďárské vrchy, RP Olomoucko, KÚ Plzeňského kraje, KÚ Jihočeského kraje, KÚ Kraje Vysočina, KÚ Olomouckého kraje, Správa KRNAP a Správa NP Šumava.

Celorepublikový monitoring dle záchranného programu provádí ZO ČSOP Silvatica, RNDr. Jiří Brabec.

V letošním roce bude dokončeno vyhodnocení záchranného programu po 10letém období jeho realizace.

3.1. Péče o biotop

Péči o biotop je nezbytné přednostně zajistit na prioritních lokalitách. Žádoucí je také zajistit péči na neprioritních lokalitách, zejména tam, kde byly kvetoucí hořečky zaznamenány alespoň jednou v posledních pěti letech.

Hodnocení prováděného managementu a návrhy opatření na konkrétních lokalitách jsou součástí zpráv o realizaci záchranného programu a jsou dostupné na https://www.zachranneprogramy.cz/horecek-mnohotvary-cesky/ke-stazeni/. Při plánování a realizaci opatření je žádoucí z těchto doporučení vycházet.

Konkrétní návrh managementových opatření na jednotlivých lokalitách pro rok 2022 je uveden v příloze č. 1. Výtah obecných zásad je uveden níže pro jednotlivé typy opatření.

Zajištění péče o biotop – AOPK ČR

3.1.1 – 3.1.4

Obecné zásady péče na lokalitách výskytu hořečků (Gentianella sp. div.)

převzato z materiálu zpracovaného RNDr. J. Brabcem v září 2021 pro účely pracovního setkání k záchrannému programu pro hořeček nahořklý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana)

Principem ochrany populací hořečků (Gentianella sp. div.) je vytvoření podmínek pro vzcházení a přežívání rostlin hořečků v porostech na stávajících lokalitách. Je nutné zdůraznit, že při managementu lokalit je potřeba obhospodařovat co největší prostor lokality. Vytrhávání a vyhrabávání pouze nejbližšího okolí kvetoucích a plodících rostlin či jiné maloplošné zásahy postrádají smysl. (Jejich efekt zruší jakákoliv drobná klimatická či jiná událost, která změní podmínky daného mikrostanoviště.) Pro přežívání populací hořečků má zásadní význam dlouhodobá semenná banka, v ní jsou dle experimentálních zjištění semena schopná přežívat nejméně osm let (Brabec et al. 2011, Bucharová et al. 2012, Brabec et Martinec 2020). Klíčivost semen se však v půdě (zejména zakryté vrstvou stařiny a mechorostů) poměrně rychle ztrácí. Lze si představit, že každý rok klesne na 10 % předchozího roku (Brabec et al. 2011, Bucharová et al. 2012). Semena hořečků jsou schopná za příznivých vlhkostních podmínek vyklíčit i na vrstvě mechorostů nebo zplstnatělé stařiny. Pokud je však tato vrstva větší než ca 1 cm, ze semene vyrůstající kořínek nedokáže prorůst až k půdě a rostlina dříve či později zaschne.

Základní opatření při obhospodařování hořečkových lokalit zahrnují:

• Asanační zásahy (jednorázové odstranění biomasy, náletu apod.) tam, kde je to nutné pro obnovu porostu.
• Odstranění biomasy na vlhkých a mezických lokalitách v době největšího nárůstu biomasy porostu (dle typu lokality květen až přelom květen/červen, max. u některých lokalit lze do 10. června) sečí nebo pastvou. Pokud pastva dostatečně neodstraní biomasu je potřeba provést posečení nedopasků. Stanovení zásad, v jakém případě je potřeba provést posečení nedopasků je možné, ale je nutné stanovit dle podmínek na lokalitě. Posečení nedopasků se musí uskutečnit do termínu, který je stanoven jako nejzazší termín seče/pastvy pro danou lokalitu. Seč je možné provést dle stavu lokality ručně nebo technikou (kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka – bubnová či lištová, sekačka za traktorem apod.). Výšku seče nastavit standardně, ne na vyšší strniště. Posečenou biomasu je potřeba z lokality odklidit, tj. normálně shrabat, aby na lokalitě nezůstaly neposečené zbytky.
• Odstranění biomasy sečí nebo pastvou po dozrání a vysemenění rostlin (většinou nejdříve na konci října, popřípadě v předjaří). Dobu nejčasnější doby k provedení opatření je vhodné stanovit individuálně pro každou lokalitu. Pokud v daném roce nepokvetou na lokalitě hořečky, lze uskutečnit opatření již před koncem října. Rozhodnutí, že na lokalitě hořečky v daném roce nekvetou, musí však udělat někdo, kdo s tím má zkušenosti a ve vhodnou dobu, tj. ne příliš brzo (spíše nenechávat na posouzení zhotoviteli). V případě pastvy je většinou potřeba provést též posečení nedopasků. Seč je možné provádět dle stavu lokality ručně nebo technikou (kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka – bubnová či lištová, sekačka za traktorem apod.). Výšku seče nastavit na co nejmenší strniště. Posečenou biomasu je potřeba z lokality odklidit, tj. normálně shrabat, aby na lokalitě nezůstaly neposečené zbytky. Ideální je posečenou biomasu na lokalitě usušit, to však často vzhledem k pozdnímu termínu seče není možné uskutečnit. [Pozn. 1: Při tomto opatření může docházet k nechtěnému odstranění semen z lokality. Semena mohou být omylem odstraněna v zasychajících plodných hořečcích nebo vlhkostí nalepená na odstraňované biomase. Tomu lze předejít prováděním seče za suchého slunečného počasí – což není vždy možné a/nebo provedením vysemenění rostlin z plodících hořečků. To je však nutné konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody. Pozn. 2: Toto opatření je možné spojit s následujícím „vytvoření mezer pro klíčení“, ale pouze pokud se uskutečňuje až v době, kdy zatahují, nebo jsou zatažené růžice, tj. nejdříve na konci října.]
• Vytvoření mezer pro klíčení semen v porostu po dozrání a vysemenění rostlin vláčením, vertikutací, výhrabem. Opatření lze provést nejdříve na konci října, optimálněji ale v předjaří či na začátku jara. Nejpozdější termín opatření je potřeba stanovit dle nadmořské výšky, expozice lokality a průběhu počasí v sezóně, nejpozději je ale nutné provádět do 20. dubna. Při opatření je nutné, aby nedošlo k odstranění drnu a s ním i semen v půdě. Je tedy potřeba odstranit (byť razantně) jen nadzemní biomasu (stařinu, plsť, mechorosty), nikoliv však drn. Pokud se opatření provádí jako vertikutace, je možné použít vertikutační hrábě nebo ručně vedený vertikutátor. Není vhodné používat vertikutátory s provzdušňovacími hřeby, stejně tak jsou nevhodné kypřicí a kultivační stroje, které nelze nastavit, aby neničily drn. Při strojové vertikutaci je potřeba optimalizovat nastavení hloubky vertikutačních nožů (případně pružinek), aby nedocházelo k přílišnému nařezání drnu a jeho případnému odstranění. Biomasu nařezanou vertikutačními noži a/nebo vyčesanou vertikutačními pružinkami je potřeba pečlivě vyhrabat a odstranit. Toto opatření není nutné provádět každoročně, pokud je porost na lokalitě dostatečně mezernatý. Stanovit potřebu tohoto opatření na další rok lze při monitoringu kvetoucích hořečků. [Pozn.: Při tomto opatření je vhodné mít na zřeteli, že při něm dochází k ničení přízemních pupenů, popř. na zimu zatahujících růžic hořečků. To je nevyhnutelný fakt, jde ale o daň za vytvoření prostoru pro klíčení a růst hořečků ze semen.]

Podle vegetačního typu, stavu lokality, polohy lokality, počtu kvetoucích exemplářů hořečků a aktuálního průběhu počasí v sezóně je zapotřebí základní harmonogram prováděných opatření flexibilně modifikovat

Literatura:

Brabec J., Bucharová A. et Štefánek M. (2011): Vliv obhospodařování na životní cyklus hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica). – Příroda 31: 85–109.

Bucharová A., Brabec J. et Münzbergová Z. (2012): Effect of land use and climate change on future fate of populations of an endemic species of central Europe. – Biological Conservation 145: 39–47.

Brabec J. et Martinec P. (2020): Záchranný program pro hořečky – hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) v České republice. – Ms., 90 p., 10 příloh [Depon. in: Ústřední pracoviště AOPK ČR, Praha a MŽP ČR, Praha] Přístupné na https://www.zachranneprogramy.cz/horecek-nahorkly-a-horecek-drsny-sturmuv/zachranny-program-zp/

3.2. Péče o druh

3.2.2 Podpora stávajících populací

Opatření bude financováno z POPFK.

Na lokalitě č. 51 Číchov, stráň u železniční zastávky Číchov bude v rámci podpory stávající populace provedeno na ploše cca 200 m² šetrné narušení okolí fertilních rostlin ručním vyhrabáním a cílené vysetí zralých semen na tyto plochy. Vysetí proběhne v termínu září až říjen v závislosti na průběhu dozrávání semen a počasí.

3.2.3 Repatriace druhu

Opatření bude financováno z NPO, management celé lokality z POPFK.

Repatriace druhu bude provedena ve VÚ Boletice, na lokalitě č. 35 Boletice, vrch Olymp a to pouze v případě, že bude dostatek semen ve zdrojové populaci. Součástí repatriace je rovněž management lokality a monitoring výsevových ploch. V rámci opatření bude zároveň probíhat sledování přežívání ročních listových růžic hořečku v závislosti na termínu provedení výhrabu. Detaily realizace repatriace vyplynuly ze Studie hodnocení lokalit pro repatriaci a zakládání nových lokalit ve Vojenském újezdu Boletice.

3.3 Monitoring

Opatření bude financováno z NPO.

AOPK ČR zajistí celorepublikový monitoring hořečku mnohotvarého českého dle záchranného programu. Zpracovatelem je ZO ČSOP Silvatica, RNDr. Jiří Brabec.

3.3.1 Extenzivní monitoring populací

Monitoring se bude nadále provádět na všech známých lokalitách. Monitoring se nebude provádět na lokalitách zaniklých s výjimkou lokality č. 12 Dolany, louka u kóty 647,5, kterou je nezbytné sledovat z důvodu případné repatriace. Celkem bude v roce 2022 prováděn extenzivní monitoring na 52 lokalitách. Realizace monitoringu se provádí na celé ploše lokalit a v celé populaci prostým spočtením jedinců, a to v dobře počitatelné fenologické fázi (v plném květu či těsně po odkvětu).

3.3.2 Záznam managementu a stavu lokalit v současnosti a minulosti (součást doprovodného monitoringu)

Monitoring počtu jedinců na každé extenzivně monitorované lokalitě bude kombinován se záznamem o kvalitě managementu se zaměřením na:

1. a) co nejpřesnější záznam způsobu obhospodařování lokality v sezóně (datum seče, pastvy, intenzita pastvy, způsob likvidace posečené biomasy – odstraněna na zeleno, usušena na lokalitě, ponechána na lokalitě apod.);
2. b) narušení vegetačního krytu na lokalitě (např. rytí prasat, intenzivní sešlap, projetí buldozeru, čerstvé koleje od vozidel apod.);
3. c) subjektivní zhodnocení nárůstu biomasy a jejího zapojení;
4. d) subjektivní odhad vlivu obhospodařování na populaci.

3.3.4 Monitoring stavu rostlin (tzv. intenzivní monitoring)

K dlouhodobému intenzivnímu monitoringu bylo vybráno 25 lokalit. V roce 2022 bude monitoring proveden  na 22 lokalitách, 3 lokality zanikly (č. 45 PP Jersínská stráň, Jersín, 46 PP Kamenný vrch, Heraltice a 62 PR Štíří důl, Vojnův Městec). U populací do 30 exemplářů u všech jedinců, u populací větších u 30 standardizovaně vybraných jedinců. Monitoring spočívá v následujícím záznamu u každé rostliny:

1. a) zda je rostlina posečena, ukousnuta či jinak poškozena,
2. b) celková výška rostliny a počet internodií (u posečených či ukousnutých rostlin se zaznamenává celková výška a výška posečení, ukousnutí či poškození,
3. c) celkový počet květů (respektive plodů),
4. d) odhadem procento květů (plodů), která pravděpodobně nepřinesou semena. (Jde o vzácně, většinou pak ale masivně zaznamenané vyžírání semeníků.)

Intenzivní monitoring bude probíhat na následujících lokalitách:

3.5. Výchova a osvěta

3.5.4 Spuštění webových stránek druhu a jeho záchranného programu

Opatření nevyžaduje finanční zajištění.

V roce 2022 budou průběžně aktualizovány webové stránky druhu v rámci www.zachranneprogramy.cz. Aktuální informace o řešení problematiky ochrany hořečku, výstupy monitoringu a jiné aktuální informace budou prezentovány na Facebooku záchranných programů ohrožených druhů: https://www.facebook.com/zachranneprogramy.

Vaše příspěvky a aktuality k ochraně hořečků a realizaci záchranného programu prosím zasílejte na helena.neuwirthova@nature.cz.

3.6.2. Zajištění územní ochrany lokalit

V letošním a příštím roce končí platnost několika plánů péče o zvláště chráněná území, na kterých se nachází lokality hořečku mnohotvarého českého. Při přípravě nových plánů péče je potřeba vzít v potaz požadavky druhu na management vyplývající ze záchranného programu vč. zohlednění nových poznatků viz obecné zásady výše, výstupy monitoringu apod.

• PR Hamižná – lokalita č. 2 Hartmanice, ochranářský koutek Hamižná – Správa NP a CHKO Šumava
• NPR Vyšenské kopce – lokality č. 38 NPR Vyšenské kopce, louka nad cestou z osady, Vyšný a č. 70 NPR Vyšenské kopce, Bártlovy louky, Nové Dobrkovice – AOPK ČR, RP Jižní Čechy
• PP Hroby – lokalita č. 39 PP Hroby, Hroby – KÚ Jihočeského kraje

Použité zkratky:

AEKO – Agroenvironmentálně-klimatické opatření (dotace)

AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

GA – Gentianella amarella

GS – Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana

KÚ – krajský úřad

LIFE – program LIFE (dotační nástroj EU)

MaS – Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných územích

NP – národní plán

NPO – národní plán obnovy

NPP – národní přírodní památka

NPR – národní přírodní rezervace

OPŽP – Operační program životní prostření             

POPFK – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny

PP – přírodní památka

PPK – Program péče o krajinu

            PPK A - Podprogram pro naplňování opatření vyplývajících z plánů péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany ptačích oblastí a evropsky významných lokalit

            PPK B - Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí

PR – přírodní rezervace

RP – regionální pracoviště AOPK ČR

SCHKO – Správa chráněné krajinné oblasti

ÚÚ – újezdní úřad

ZCHÚ – zvláště chráněné území

ZP  - záchranný program