Nahoru

Realizace ZP

Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus)

Realizační projekt záchranného programu pro hvozdík písečný český v ČR pro rok 2020

V následujícím přehledu jsou uvedeny aktivity, které budou realizovány v rámci ZP pro hvozdík písečný český v roce 2020. Jednotlivé aktivity jsou opatřeny názvem kapitoly záchranného programu, ke které přísluší.

V roce 2020 bude proveden management lokalit stejně jako v minulých letech. Opatření 3.1.3 Mechanizované stržení drnu bylo naposledy realizováno v roce 2015, pro případné další stržení drnu je nutné aktualizovat pedologický průzkum. V roce 2020 bude monitoring proveden pouze formou populační studie, protože sčítání celé populace bylo realizováno v loňském roce. Z dalších monitoringových aktivit nadále bude realizováno každoroční fytocenologické snímkování a v omezené míře sledování mikroklimatických hodnot. Z výzkumných aktivit pokračuje populační studie (opatření 3.4.1), v rámci které je také sledován vliv fytofágů na hvozdík. Opatření 3.3.5 Analýza půdních vzorků bylo provedeno jednorázově v roce 2015 (výsledky viz Dostálek et al. 2016) a opakováno by mělo být po pěti letech (tj. v roce 2020). Entomologický průzkum v NPP Kleneč (opatření 3.4.7) byl proveden v roce 2015 a bylo by vhodné jej zopakovat v letech 2020 a 2021 (dvě sezóny). Z důvodu finanční náročnosti budou opakování analýzy půdních vzorků a entomologický průzkum provedena v dalších letech.

JEDNOTLIVÁ OPATŘENÍ

3.1 Péče o biotop

Péči o lokality zajišťuje RP SCHKO České Středohoří a bude hrazena z národních dotačních programů – PPK. Management na obou lokalitách bude proveden ČSOP Hasina Louny.

3.1.1 Extenzivní pastva

Pastva lokalit hvozdíku zatím nebyla realizována. V současné době populace dosáhla takové velikosti, že by pastvou neměla být ohrožena. Kromě odstranění biomasy je významným očekávaným efektem pastvy narušení vegetace (obnažení písku) a tím vytvoření mezer pro růst hvozdíku. Pastvu bude vhodnější první vyzkoušet ve VKP Stráň Na Kamenici, protože se jedná o záložní populaci a již zde neprobíhá podrobné sledování monitorovacích ploch (v NPP Kleneč jsou rostliny v rámci populační studie stále značeny špendlíky). Po realizaci pastvy je nutné vyhodnotit míru poškození rostlin hvozdíku, narušení povrchu půdy, a zda byla pastvou dostatečně odstraněna biomasa.

V roce 2020 bude prověřena možnost pastvy ve VKP Stráň Na Kamenici, a pokud bude nalezen vhodný realizátor, tak bude lokalita spasena. Vybrané plochy s hvozdíky budou oploceny, aby bylo možné porovnání spasených a nespasených ploch.

3.1.2 Seč

Seč bude probíhat podle podobného modelu jako v předchozích letech, jelikož se tento model osvědčil.

Na lokalitě NPP Kleneč bude provedeno ruční kosení ve dvou fázích na:

a) nestržených plochách:

  1. červen/červenec: nestržené plochy bez výskytu hvozdíku a bělozářky
  2. srpen: druhá etapa – plochy s výskytem bělozářky, ruční seč v těsné blízkosti hvozdíku.

b) stržené ploše:

  1. srpen: celá stržená plocha, na výšku porostu max. 10 cm

V případě, že ve VKP Stráň Na Kamenici nebude realizována pastva, bude zde provedena seč, a to po vysemenění Verbascum phoeniceum, tj. po 15. červenci. Pokosena bude pouze travnatá část (v předchozích dvou letech bylo koseno celé území).

3.1.3 Mechanizované stržení drnu na vytipovaných plochách

Poslední stržení drnu bylo provedeno v roce 2015. Tyto plochy pomalu zarůstají. Další stržení drnu by bylo možné provést na pozemcích 266/2 a 266/7 k.ú. Kleneč, kde by v letošním roce měla být dokončena likvidace akátů (viz 3.1.6). Před stržením je vhodné zajistit provedení pedologického průzkumu, aby bylo zřejmé, v jaké hloubce se nachází písek.

3.1.4 Ošetřování ploch se strženým humusovým horizontem

Na plochách se strženým humusovým horizontem budou provedeny zásahy zabraňující sukcesi. Patří k nim především:

a) Mechanické narušování mechového patra a drnu (maloplošné strhnutí) kultivátorem. Zásah bude proveden v NPP Kleneč na plochách stržených v letech 1999 a 2009, které jsou v pokročilejším stádiu sukcese. Narušování zde bude probíhat v září mozaikovitě a mimo dva pásy trvalých ploch, kde je sledováno přežívání semenáčků a zaznamenávány fytocenologické snímky.

b) Odstraňování opadu jehličí a šišek z borovic. Zásah bude proveden v NPP Kleneč v okolí borovice s výskytem starých trsů hvozdíku písečného českého a na části plochy stržené v roce 1999.

3.1.5 Likvidace konkurenčních expanzních rostlin

V NPP Kleneč se na stržených plochách šíří některé konkurenčně silné druhy (zejména ostružiník, třtina křovištní, starček lepivý, turanka kanadská) a semenáčky dřevin (akát, borovice lesní, jasan ztepilý). Tyto expanzivní druhy budou likvidovány mechanicky ručním vytrháváním nebo chemicky postřikem herbicidem, opakovaně v období červenec – říjen.

Ve VKP Stráň Na Kamenici budou ze stržených ploch odstraňovány expandující trávy a máčka ladní. V letošním roce bude provedeno hodnocení, zda a jak často individuální péči o stržené plochy ve VKP nadále provádět.

3.1.6 Likvidace porostů náletových dřevin

Na nelesních pozemcích, kde byla na podzim 2018 zahájena redukce akátu „kroužkováním“, budou odstraněny (vytěženy) uschlé stromy (cca 100 stromů) i zbývající živé akáty.

Ohledně porostu akátu, který tvoří část lesního pozemku p. č. 266/9 k.ú. Kleneč by bylo vhodné pokračovat v jednání o nejvhodnějším způsobu redukce akátu.

3.2 Péče o druh
3.2.1 Výsev semen

Výsev semen za účelem rozšíření hvozdíku na nově stržené plochy byl proveden v letech 2015, 2017 a 2019. Z výsevu provedeného v roce 2015 vzešlo 500 nových rostlin. Z výsevu provedeného v roce 2017 vzešla pouze jedna rostlina. V roce 2020 nebude výsev semen opakován, protože loňské sčítání ukázalo výrazný nárůst počtu kvetoucích rostlin, díky čemuž lze očekávat i produkci většího množství semen a další šíření hvozdíku na lokalitě.

3.2.2 Uchování rostlin v genobance

V roce 2009 a 2010 byla sebrána semena druhu a trvale uložena v Genové bance ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni (Šlechtová et Bělohoubek 2010). Semena v genobance jsou uchovávána při teplotě -18°C, což je teplota doporučovaná jako standard pro dlouhodobé uchování v genové bance. Vzorek je před uložením šetrně vysušen a v kombinaci s teplotou -18°C je dostatečný předpoklad pro uchování životaschopného osiva. Tato semena mají i po 5, resp. 6 letech velmi dobrou klíčivost (Dostálek et al. 2016). Dalších 1000 semen bylo sebráno a uloženo v roce 2015. Semena budou v genobance nadále uložena.

3.3 Monitoring
3.3.1 Monitoring populace v NPP Kleneč

V roce 2020 nebude monitoring celé populace realizován, protože se provádí jednou za dva roky a na poslední sčítání proběhlo v roce 2019. Předchozí sčítání proběhla v letech 2012, 2015 a 2017.

V roce 2019 byla navrhnuta a ozkoušena nová metodika monitoringu. V roce 2020 bude metodika upravena do finální podoby tak, aby vyhovovala jak potřebám sledování stavu hvozdíku jako evropsky významného druhu (za účelem splnění reportingové povinnosti členských států EU podle článku 17 Směrnice o stanovištích) tak potřebám monitoringu v rámci ZP.

3.3.2 Monitoring populace u Kyškovic

Na lokalitě VKP Stráň Na Kamenici u Kyškovic bylo vzhledem k velkému množství nových rostlin a prováděným managementovým zásahům podrobné sledování monitorovacích ploch ukončeno v roce 2016. Hrubou představu o stavu záložní populace lze získat z vegetačních snímků (opatření 3.3.3), které jsou nadále zaznamenávány každoročně. Monitoring stavu populace na lokalitě je od roku 2017 prováděn pouze formou sčítání rostlin, a to jednou za dva roky stejně jako v NPP Kleneč. Poslední sčítání bylo provedeno v roce 2019, tedy v roce 2020 nebude realizováno.

3.3.3 Fytocenologické snímkování ploch se strženým drnem

V roce 2020 bude pokračovat podrobné snímkování trvalých ploch (1 × 1 m) na plochách stržených v letech 1999, 2009, 2010, 2015, 2017 (snímkování bylo zahájeno v roce 2010). Cílem snímkování (i v návaznosti na monitoring výsevových ploch) je sledování průběhu sukcese na stržených štěrkopískových plochách a dynamiky populace hvozdíku písečného českého v závislosti na míře zapojenosti vegetace na stanovišti. Fytocenologické snímkování bude realizovat RNDr. Tomáš Dostálek Ph.D.

Monitoring těchto ploch včetně zpracování dat do závěrečné zprávy bude hrazen z POPFK.

3.3.4 Sledování mikroklimatických hodnot na lokalitách

Sledování mikroklimatických hodnot pomocí čidel (zaznamenávají průběh vlhkosti a teploty pod zemí, na povrchu a nad zemí) probíhá na Klenči a u Kyškovic od roku 2010.  Získaná data byla vyhodnocena v roce 2016 (Dostálek et al. 2016). Vzhledem k provedenému vyhodnocení a tomu, že za sledované období se ukázalo, že čidla jsou poměrně poruchová, a data hůře interpretovatelná, bude sledování mikroklimatických hodnot pokračovat v menším rozsahu. Na Klenči bude v roce 2020 ponecháno pouze několik čidel za účelem získání informace o klimatu celé lokality. Data z vlhkostních čidel stáhne a vyhodnotí RNDr. Tomáš Dostálek, Ph.D. v rámci vegetačního monitoringu ploch se strženým drnem (viz opatření 3.3.3).

3.4 Výzkum
3.4.1 Studium způsobů reprodukce a reprodukční ekologie

V roce 2020 bude v NPP Kleneč nadále pokračovat podrobný monitoring části populace hvozdíku za účelem populační studie. Jádro práce tvoří monitoring výsevových ploch a sledování vývoje jednotlivých trsů ve vytyčených výsevových plochách (rostliny jsou kvůli monitoringu značeny barevnými špendlíky). Data z let 2010–2015 již byla vyhodnocena (Dostálek et al. 2016). Vzhledem k nově stržené ploše a stále se vyvíjející vegetaci v NPP Kleneč je vhodné ve studii pokračovat. Cílem studie nadále bude sledování vzcházení a přežívání semenáčků a vlivu míry zapojení vegetace na klíčení a přežívání rostlin.

Podrobný monitoring výsevových ploch na lokalitě u Kyškovic byl ukončen v roce 2016, jelikož nebylo dále možné udržovat trvalé značení rostlin a zároveň provádět management na podporu hvozdíku.

Studie bude hrazena Z POPFK společně s opatřením 3.4.4 a provede jí RNDr. Tomáš Dostálek, Ph.D.

3.4.3 Studium genetické variability populace hvozdíku písečného českého

Studii subspecií druhu hvozdík písečný v celém areálu zpracovává Mgr. Jana Vítová (roz. Kalůsková). Předběžné výsledky shrnuje poster (Vítová 2016). Dokončení výzkumu a uveřejnění finálních výsledků (článků, disertační práce) se předpokládá v následujících letech.

3.4.4 Studium vazby rostlina × fytofág

Studium fytofágů hvozdíků bylo podrobně vyhodnoceno se závěrem, že fytofágové nepředstavují při současném stavu pro hvozdík ohrožení (Dostálek et al. 2016). V rámci populační studie realizované RNDr. Tomášem Dostálkem Ph.D. bude nadále sledováno procento napadených trsů a procento napadených tobolek v rámci trsu nosatcem pro získání základní informace o tom, zda se míra napadení výrazně nemění.

3.5 Výchova a osvěta
3.5.1 Propagace výsledků záchranného programu

V letošním roce bude propagace záchranného programu probíhat skrze stránky www.zachranneprogramy.cz a k nim přidružený facebookový profil.

Dále by bylo vhodné uspořádat alespoň jednu exkurzi na NPP Kleneč, pro širokou veřejnost nebo pro děti z blízkých škol (zajistí koordinátor ZP).

3.5.2 Kultivace v botanických zahradách

Hvozdík písečný český bude nadále pěstován v expozicích v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v Botanické zahradě v Praze–Troji. V Botanické zahradě v Praze–Troji bude expozice opatřena novou informační cedulí.

3.6 Ostatní opatření
3.6.1 Pedologický průzkum zaměřený na stratigrafii jednotlivých vrstev

V roce 2020 by bylo vhodné zpracovat pedologický průzkum v NPP Kleneč. Většina ploch zahrnutá do původního průzkumu, které se ukázaly jako vhodné pro stržení humusového horizontu, již byla stržena. Aby bylo možné dále rozšiřovat biotop vhodný pro růst hvozdíku, je nutné vybrat další plochy s co nejmenší vrstvou humusového horizontu. To lze udělat pouze na základě pedologického průzkumu.

Bude zadán podrobný pedologický průzkum zaměřený na stratigrafii jednotlivých vrstev. Pomocí sond bude vytvořen 3D model lokality s vhodnými místy, kde je možné přistoupit ke strhnutí drnu na štěrkopískové podloží.


Související dokumenty